Svět podle Trumpa. Co čekat od nového prezidenta USA

„Problém je, že Evropané a svět až moc zkoumají Trumpova slova – má rád přehánění, efekt a bombastičnost – místo toho, aby sledovali jeho činy.“

Nový americký prezident Donald Trump se ujal funkce. Co čeká svět?

Je zajímavé, jak se Evropané i přesto, co se za poslední čtyři roky ve světě stalo (první velká válka v Evropě od roku 1945, velká válka na Blízkém východě, posílený Írán, asertivnější Čína), dokážou Trumpa bát. Vlastně to začalo už dávno, když je nutil, aby zvýšili peníze na obranu. Desítky let Evropané neplnili své závazky v NATO, jen se vezli. A když je Trump začal nevybíravě tlačit s tím, že neví, proč by je měl vlastně bránit, udělali z toho, že se snaží rozbít alianci.


Foto: Andrew F. Kazmierski / Shutterstock.com

Zapadalo to do tehdejších časů, kdy si američtí demokraté vymysleli jako zdůvodnění pro ně nepochopitelné volební porážky v roce 2016, že za Trumpa vyhrál volby Putin a Trump bude jeho loutka v Bílém domě. Protože to šířila americká média, převzal to celý svět. Ale realita je následující: v reakci na obavy z Ruska po anexi Krymu Trump vyslal do Česka, Polska a jinam americké bojové jednotky, aby Putin viděl, že USA to s obranou Evropy myslí vážně.

Trump prolomil tabu a poslal ukrajinské armádě protitankové střely, jež pak na začátku invaze zarazily ruské kolony. Celkově držel Putina v mezích. Zapomenuto je už, že jediná přímá konfrontace mezi americkými a ruskými vojáky od pádu železné opony se udála za Trumpa v Sýrii, kde USA zabily tři stovky ruských bojovníků z Wagnerovy skupiny.

Možná urazil jemnocit Evropanů, ale měli by mu být vlastně vděční, protože je přinutil platit víc na vlastní obranu a brát ji vážně. A tak byli aspoň trochu připravenější po ruském vpádu na Ukrajinu.

Kromě toho byl Trump ostře proti plynovodu Nordstream a zrušil klíčovou dohodu s Íránem. Očima dneška to vypadá vlastně vizionářsky.

Problém je, že Evropané a svět až moc zkoumají Trumpova slova – má rád přehánění, efekt a bombastičnost – místo toho, aby sledovali jeho činy.

Zatímco Trump mluví barnumsky a měl výsledky, demokraté mluví v prázdných floskulích a mezinárodní výsledky nemají.


Foto: Neo

Když Trump hostil v roce 2017 na večeři ve svém sídle Mar-a-Lago čínského prezidenta, prostě mu oznámil, co se v tu chvíli stalo: „Pane prezidente, chtěl bych vám říct, že jsem právě nechal vypálit 59 tomahawků na Sýrii. Hezký večer.“ Je to možná anekdota, takhle přesně to jistě neproběhlo, ale při té večeři skutečně ty tomahawky Sýrii zasáhly. Tomu se říká „mír silou“. Možná je to lepší než nažehlená bázlivá politika prázdných velkých slov, která ve finále naopak dostala do Evropy a na Blízký východ velké války.

Jiná věc je, že to někdy zbytečně přeháněl, protože jeho výrazným mateřským znaménkem je ignorování politických norem. A také spojenectví, protože to vyžaduje časově náročné zalévání a hledání shody. Trump je pro jednostrannou akci, jelikož si myslí, že síla Ameriky mu umožní prosadit, co chce. Ať už jde o nepřátele, nebo přátele. Čerstvým příkladem jsou daně, které chce uvalit na kdeco dovážené do Ameriky. Myslel tím hlavně Čínu, ale protože Trump nedělá nic v malém, muška už míří i na Evropu. Nakopne to možná Ameriku, ale potrefí to spojence a rozhoupe světovou ekonomiku, tudíž v důsledku nakonec i USA. Možná jsou to jen slova, možná ne. Trump je nevypočitatelný a to je jeho síla i slabost. Ale znovu: rozhoupali by se Evropané připlatit si na obranu, kdyby se k nim nechoval, jak se choval?

Možná to všechno vypadá jako myšlenky trumpisty. Ale realita a povrchní a často účelový obraz šířený mediálními dělníky v USA jsou dvě mimoběžné přímky. Američané to tak vidí taky. V půli října přinesl Wall Street Journal průzkum, který dopadl dost jasně. Devětapadesát procent lidí si myslí, že s válkou na Ukrajině by se líp vypořádal Trump. Jen 39 procent si to myslelo o jeho rivalce Kamale Harrisové. Na Blízkém východě by si Trump vedl líp podle 48 procent lidí, kdežto Harrisová jen podle 33 procent.

À propos Ukrajina, která nás zajímá nejvíc. Trump říká, že by to vyřešil za den jediným telefonátem. Kdekdo se směje anebo říká, že Trump chce Ukrajinu zaprodat. Opravdu? Jeho lidé pouštějí ven, že by do sluchátka říkal asi toto: Vladimire, buď přestaneš, nebo opravdu dáme Ukrajině všechno, co potřebuje. Vím, že máš velké ambice, ale nemáš prostředky k jejich dosažení. Nejsi SSSR.

Možná by to fungovalo, možná ne. Ale třeba by to bylo lepší než Swift.

Jeden Trumpův poradce měl otázku pro ty, co říkají, že Trump by zaprodal Ukrajinu: Zkuste tedy obhajovat strategii Bidena a Harrisové. Ti dávají Ukrajině dost, aby mohla bojovat, ale málo na to, aby mohla zvítězit. A tak to vypadá, že konflikt stejně zamrzne vyčerpáním podél nynější linie fronty, a čím déle to potrvá, tím bude Ukrajina radši, že to neskončilo hůř.

Text vyšel v listopadovém čísle časopisu Neovlivní.cz před prezidentskou volbou v USA. Detailně rozebírat i situaci, která by nastala po zvolení Kamaly Harrisové. Pořiďte si PŘEDPLATNÉ a už vám žádný článek neuteče.

Zdroj náhledové foto: Foto: Andrew F. Kazmierski / Shutterstock.com

Sdílet článekShare on facebook
Facebook
Share on twitter
Twitter
Share on email
Email