Tagged architektura

Věřím, že už se to změní. Jinak to tu můžeme zabalit

Minimálně dvacet let má pocit, že ví, co „jeho“ město potřebuje. Co všechno je zapotřebí udělat, aby Praha nemusela závistivě pošilhávat po západních metropolích. Pár roků se o to snažil jako politik a primátor, celoživotně jako architekt. Jan Kasl. lavní město jako by posledních 30 let probdělo v podivném polospánku či prospalo v podivném polobdění. Jako by se Praha ani nechtěla posouvat kupředu. Katastrofální dopravní situace, chaotický rozvoj, centrum města připomínající kýčovitý skanzen… A dalo by se pokračovat. „Největší problém je nekoncepčnost a nicnedělání,“ tvrdí někdejší primátor a architekt Jan Kasl, který byl v dubnu zvolen předsedou České komory architektů….

Osamu Okamura: To důležité v architektuře

S tímhle příjmením to dnes není v Česku jednoduché. Jenže Osamu Okamura si nemusí dělat starosti, své jméno i místo si vydobyl už dávno. Patří mezi přední hlasy zdejší architektury a urbanismu. A i když by bylo pokrytecké se při rozhovoru jeho bratrům zcela vyhnout, tohle povídání je především o tom, v čem žijeme. Jak číst veřejný prostor, proč se u nás staví, jak se staví, proč to měli architekti za první republiky mnohem snazší než ti polistopadoví. A také o tom, že něco jako neviditelná ruka trhu vlastně neexistuje. klíčové pro dobré stavby i prostředí, které nás obklopuje, považuje diskusi…

Eva Jiřičná: Kreslit si do šuplíku nestačí

Je první dámou české architektury. Nositelkou Řádu britského impéria. Její práci můžete najít v Londýně, New Yorku – i ve Zlíně. Eva Jiřičná. Komunisti ji vyštvali z vlasti, kam se dnes pravidelně vrací. A navzdory renomé a celosvětovému zájmu zůstává skromná; chce, aby její projekty hlavně dělaly lidem radost. Nemá touhu postavit si „pomník“ na zelené louce. „Když už toho máte za sebou víc, zjistíte, že historie je jedna nedělitelná linka a my jsme její neoddělitelnou součástí, ať už je jakkoli klikatá. Já ráda navazuji na něco, co nám bylo zanecháno předcházejícími architekty, umělci nebo jejich klienty. Ráda se cítím součástí…

Praha. Město, které mohlo být podle architekta Hlaváčka

Ten příběh znají už malé děti, patří k oblíbeným legendám našeho kmene. Vypráví o pramáti Přemyslovců, kněžně Libuši nadané věšteckým duchem, která na skalnatém ostrohu jménem Vyšehrad pohlédla směrem k Petřínu a uzřela „město veliké, jehož sláva hvězd se bude dotýkat“. Uběhla staletí, ale když mluvíte s architektem Petrem Hlaváčkem o budoucí Praze, také vám rýsuje obraz města velikého. Ale v jeho vizi jde – spíš než o slávu – o město, kde by se dobře žilo. Parky, kavárny, zabydlené čtvrti místo ztichlých zrezivělých fabrik, kolem nichž dnes sviští auta, a k procházkám podél rumiště nic neláká. Praha, jaká by mohla být. A jaká asi nebude –…

Tunel Blanka, stanice Veleslavín. Zřejmě zbytečné stavby, říká architekt

Na počátku roku 2015 nastoupil architekt Petr Hlaváček na pozici šéfa Institutu plánování a rozvoje Prahy. Jeho hlavním úkolem bylo připravit se svým týmem nový Metropolitní plán, který můžeme označit za příští podobu hlavního města. O rok a půl později jej radní z funkce odvolali. Důvodů zaznělo hned několik: že Metropolitní plán nabírá zpoždění, že málo konzultuje s politiky, že opakovaně odmítl vyměnit vedoucího týmu připravující nový územní plán. Jde o architekta Romana Kouckého, který je motorem připravovaných změn. A kterého paradoxně před pár dny odborná komise doporučila, aby v práci svého někdejšího ředitele pokračoval. Redakce Neovlivní.cz požádala Petra Hlaváčka o profilový rozhovor, v němž…