Stal se Jan Darmovzal součástí komplotu tajných služeb proti režimu prezidenta Madura? Plnil ve Venezuele tajnou misi? Nebo byl ve špatný čas na špatném místě?
Bývalý šéf špionáže Petr Mlejnek o tom, že tím, kdo ve válce v Izraeli maximalizuje civilní oběti, jsou teroristé z Hamásu.
V politické lince příběhu skončili v síti policie hned dva politici z Babišova hnutí – bývalý primátor Pardubic a jeho někdejší náměstkyně, která přestoupila z ANO do SPD.
Aktuální čísla potvrzují analýzu bývalého šéfa špionů Petra Mlejnka, kterou zveřejnil na Neovlivní.cz
Jak ve skutečnosti probíhala příprava projektu, který může ochránit zemi před epidemií a zároveň lidem umožní, aby i v éře covid-19 relativně normálně žili? Kdo tvořil, kdo se vezl a kdo to hatil? A proč nefunguje? Zdroje z vlády a byznysu promluvily.
Ministerstvo zdravotnictví drží monopol na veškerá data související s nákazou Covid-19. Informace ovšem tají nejen před veřejností, ale – jak zjistila redakce Neovlivní.cz – i před dalšími státními úřady. Ministerstvo vnitra i armáda, jejichž lidé se rovněž do boje s nákazou zapojili, jsou nuceni si tak vypracovávat své vlastní grafy a modely. Naposledy resort Adama Vojtěcha tajil i před kolegy přesná čísla, jak vypadá plošné testování zahájené minulý týden. První den plošného testování na nákazu Covid, které má přinést informace o imunitě ve společnosti, z minulého čtvrtka přinesl překvapení: z tisíců testovaných lidí nebyl podle informací Neovlivní.cz jediný pozitivní. “Nebyl…
Afghánistán – to je prach, kamení a bída. Anebo docela konkrétní afghánský kluk, který ve dvanácti letech zemřel v české polní nemocnici. Byl u toho vojenský kaplan Petr Šabaka. A papírový drak. Když jejich příběhu nasloucháte, umí i dnes, po deseti letech, vehnat slzy do očí. Je syrový a zvláštně jemný. Jako mýdlové bubliny, které Šabaka onehdy foukal během kázání. „Chtěl jsem mluvit o radosti. Radosti, která není hysterická, agresivní, není příliš hlučná. Bubliny jsou křehké, jemné. A radost… ta se také vznáší jemně,“ říká. Petr Šabaka má podobnou názornost rád, lidé díky ní lépe chápou, co jim vlastně říká. Využil…
Jiljí Horák se narodil, když byla republika teprve desetiletým děvčátkem. Když jemu bylo deset, Československo bezprostředně ohrožoval vzestup nacistického Německa. Stát mobilizoval a ve škole si tenkrát vykládali, že tatínkům hrozí nebezpečí. Zažil první deportace Židů. Bombardování Brna. Odsun Němců si ovšem vybavuje jen matně; hořel zrovna pro svou první, osudovou lásku. Únor 1948 i srpen 1968 strávil ve vojenské uniformě. Kluk z maloměsta z prosté rodiny, který ještě v osmnácti trpěl tím, že měl k nošení jen rezavé pumpky, využil hladu poválečné republiky po silné armádě a nastoupil na letecké učiliště. Létat! To je přece taková krása! „Po nějaké době k tomu člověk pocítí…