Tagged esej

Leoš Válka: DOX v těžkých časech koronaviru

Česká kultura – ať už divadla, kluby, galerie, či muzea – zažívá drsný rok. Mezi prvními na ně dopadly restrikce, které vláda vyhlásila během prvního pokusu zpomalit šíření covidu-19. A sotva stačili přesvědčit návštěvníky, že se nemusejí bát vyrazit na představení či výstavu, znovu na mnohé z nich dopadly restrikce druhého vládního pokusu. Příjmy ze vstupenek jsou v nejisté době mizivé, na peníze od státu se stále čeká. K tomu přičtěte fakt, že Ministerstvo kultury vlastně neví, jak systémově pomáhat těm, kteří by dřív žádanky neposílali. Protože to nepotřebovali, byli úspěšní, umění je bezpečně uživilo. Jak ochromující je situace, pro Neovlivní.cz sepsal Leoš…

Finančník Pavel Bodlák: Člověk a stát za časů korony

“Namísto získání větší míry suverenity a svobody právě vzniká obrovské procento populace bytostně závislé na systému.”  Člověk a stát za časů korony. Esej finančníka Pavla Bodláka pro Neovlivní.cz. Jaké bude postavení jednotlivce ve světě po koronavirové epidemii? Kam se posune věčný konflikt mezi člověkem a státem, člověkem a systémem? Pandemie v historickém kontextu dokázaly skokově narovnat dlouhodobě nakumulované nerovnosti v distribuci bohatství a příjmů a přijmeme-li předpoklad, že svoboda jednotlivce se přímo odvíjí od jeho ekonomické nezávislosti, pak jsou pandemie v historii lidstva významným faktorem v cestě člověka za individuální svobodou. Revoluce naopak v tomto ohledu v podstatě vždy selhávají, jelikož v jejich důsledku pokaždé dojde…

Kuciakův šéf: Červená skvrna na saku Roberta Fica

Marek Vagovič býval šéfem Jána Kuciaka. Slovenského novináře, který podle dnešního rozsudku soudu zemřel kvůli své práci. Odsouzeni ale byli jen vykonavatelé vraždy. Ti, co si ji objednali, zůstávají nepotrestáni. Soud osvobodil i podnikatele Mariana Kočnera, kterému obžaloba připisovala právě organizátorství novinářovi popravy. Odemykáme esej Marka Vagoviče, kterou sepsal zjara pro tištěný časopis Neovlivní.cz k dvouletému výročí smrti Jána Kuciaka. Jeho slova se ukázalo jako prorocká.

Jan Hrušínský: Únor bílý pole sílí

Únorové vzestupy a pády Říká se, že únor je nejsmutnější měsíc v roce. Proto je asi tak krátký, abychom se s ním dlouho netrápili. Po sněhu ani památka a pole zesláblá invazí řepky nesílí. Už staří Římané věděli, že únor nestojí za nic, tak mu prý Caesar vzal jeden den a přidal ho jako třicátý první k srpnu, aby bylo léto delší. Ovšem odpůrci sluníčka ho hned potom v Senátu ubodali připravenými dýkami. Člověk by myslel, že v tak krátkém měsíci se nemůže nic špatného stát. A vidíte, únor! Třeba ten vítězný. Ten nás trápí dodnes. Pokusím se stručně: Začalo…