Zpěvák a herec Tomáš Klus byl v posledních patnácti letech pořád slyšet. Stál na barikádách. Tu brojil proti Andreji Babišovi, jindy ho trápila ekologická tíseň, pak jej zas tížila rozdělená společnost. Před posledními volbami do sněmovny podpořil nynější vládní politiky a najednou o něm není skoro slyšet. Cítí snad zklamání?
Se zpěvákem Klusem o tom, proč tak trochu slezl z barikád a jak moc tlačit na pilu, když člověk chce říct nahlas, že je něco špatně.
Jejich roční tržby přesahují desítky milionů korun, mají filmy na světových festivalech, reprezentují dnešní úspěšné Česko. Mnozí z nich přitom vyrostli v regionech zatížených problémy, nebo se v Česku ani nenarodili. Z outsiderů jsou dnes úspěšní umělci a byznysmeni, kteří jsou v přímém střetu se současnou generací.
Jestli něco chceš, musíš pro to udělat všechno a přizpůsobit tomu všechno, říká v rozhovoru pro Neovlivní.cz uznávaná pěvkyně.
Hudební legenda tento týden oslavila 75. narozeniny. Odemykáme rozhovor z tištěného časopisu Neovlivní.cz
Majitel televize Šlágr Karel Peterka bojuje o přežití svého byznysu. České radiokomunikace minulý týden šíření televize, která je oblíbená především mezi seniory, kvůli dluhům vypnuly z pozemního vysílání. To se nakonec podařilo obnovit díky podnikateli Radimovi Pařízkovi. Další existence Šlágru je ale ve hvězdách. Odemykáme rozhovor s Karlem Peterkou z časopisu Neovlivní.cz z předloňského léta, kdy už bylo jasné, že má velký problém.
Ivo Pospíšil patří mezi nejvýznamnější postavy českého undergroundu. Pohyboval se v okruhu kapel Plastic People a DG 307, následně založil a řídil kultovní skupinu Garáž. Restartoval kariéru Ivana Krále, kterému dělal manažera. Po roce 1989 zakládal v Praze legendární klub Radost FX. Posledních deset let pouští muziku jako Tea Jay Ivo. Hraje hudbu padesátých a šedesátých let, hlavně černošský rock ‚n‘ roll. Jak říká: „Nabízím lidem cestu ke kořenům, kdy hudba ještě měla sílu.“ Odemykáme rozhovor z letního speciálu Neovlivní.cz. [dropcap style=“normal“]S[/dropcap]ešli jsme se v Klukovicích na západním okraji Prahy. Jen kousek od místa, kde máma Ivo Pospíšila provozovala hospodu Na Zavadilce.
Rok 1993 už pomalu končil, když do českých kin vtrhl celovečerní debut Jana Hřebejka Šakalí léta. A byla to událost. Dobové recenze o snímku psaly jako jasné ukázce, kam míří polistopadový vývoj české kinematografie, jiné zas připomínaly, že od Starců na chmelu z roku 1964 tu vlastně nikdo muzikálový film nenatočil. A diváci, ti si Bejbyho a jeho partu spjatou s Radiem Luxembourg a marně vzdorující častuškám zamilovali. Filmu by ovšem byla půlka nebýt songů Ivana Hlase. „Na kolena“ nebo „Jednou mi fotr povídá“ jsou výpovědí o vzpourách mládí, které platily tehdy a platí i dnes. „Myslím, že i dnes je proč
Nejdřív to bylo děvčátko se zázračným hlasem. Pak dívka, která vykročila svou vlastní cestou a vnitřně zuřila, že kamkoli přijde, všichni stále vidí jen ten „Zvonček šťastia“. Nenechala se zválcovat, nenastoupila do estrád, místo toho kamínek po kamínku stavěla své vlastní impérium. Prolíná se v něm kvalitní hudba, móda, životní postoje, ženský princip. Její jméno – Dara Rolins – je dnes značkou samo o sobě. Značkou, o kterou se Dara pečlivě stará, promýšlí další kroky, přesně ví, kdo je její cílovka a kam se chce posouvat dál. „Reálně si připouštím, že v showbyznysu hraju vysokou hru, ne-li tu nejvyšší, a jsem na
