Půl roku po vraždění na filozofické fakultě vyplouvají na povrch polopravdy či rovnou lži, které o své práci šířila policie. Nově vzniklá sněmovní vyšetřovací komise zcela výjimečně může přinést průlom v případu.
První z konečné verze auditů, které Evropská komise zpracovala kvůli podezření ze střetu zájmů, už je hotový. Finální verze se nyní podle informací Neovlivní.cz v Bruselu překládá do češtiny. Záhy bude poslaná do Česka. Neoficiální informace naznačují, že závěry komise českého premiéra nepotěší. Střet zájmů českého premiéra konstatovali nejprve právníci komise, a to už před rokem. Brusel si pak objednal detailní audit. A ten letos v květnu střet zájmů potvrdil. Následovaly připomínky ze strany České republiky a nyní Brusel připravil finální verzi auditu. Jde o audit z DG Regio, tedy regionálních fondů. Audit, který se týká zemědělských dotací, ještě hotový
Sněmovní vyšetřovací komise pro privatizaci těžební společnosti OKD oznámila, že podá několik trestních oznámení ohledně sporného prodeje severomoravských dolů. Mířit budou na tehdejšího ministra financí a pozdějšího premiéra Bohuslava Sobotku, exministra průmyslu Vladimíra Dlouhého či někdejšího ministra pro privatizaci Jaromíra Skalického. Trestí oznámení míří také na kdysi vlivného zákulisního hráče Radka Pokorného i nabyvatele dolů, miliardáře Zdeňka Bakalu. Privatizace OKD byla nejslabším místem politické kariéry bývalého premiéra Bohuslava Sobotky. A jeho odchodem z politiky kauze zjevně nekončí. Souvislosti » Infografika – klíčoví hráči v procesu o privatizaci OKD » Q&A: Co je potřeba vědět na začátku privatizačního procesu » Právnička ke kauze
Sněmovní vyšetřovací komise pro privatizaci těžební společnosti OKD potvrdila, že ministerstvo financí v éře Bohuslava Sobotky poslalo do Bruselu nepravdivé informace ohledně sporného prodeje severomoravských dolů. Tento krok měl tehdy zásadní dopad na skutečnost, že Brusel nezahájil vyšetřování České republiky ohledně protiprávní veřejné podpory. Dokumenty tehdy podepsal přímo Sobotka v roli ministra financí. Dodnes přitom trvá na tom, že nepochybil. Privatizace OKD byla nejslabším místem politické kariéry bývalého premiéra Bohuslava Sobotky. A jeho odchodem z politiky kauze zjevně nekončí. Souvislosti » Infografika – klíčoví hráči v procesu o privatizaci OKD » Q&A: Co je potřeba vědět na začátku privatizačního procesu »
Skupina evropských poslanců navrhuje pozastavení veškerých dotací pro holding Agrofert, a to do té doby, než bude prošetřen střet zájmů českého premiéra Andreje Babiše. V návrhu rezoluce, kterou poslanci předloží na zítřejším zasedání Evropského parlamentu, také žádají vrácení již udělených neoprávněných dotací holdingu. Text návrhu má redakce Neovlivní.cz k dispozici. Evropský parlament bude byznys českého premiéra řešit zítra večer. Už nyní je na stole návrh rezoluce, kterou skupina poslanců z několika frakcí navrhne. Součástí návrhu, který už by se měl měnit jen minimálně, je výzva k pozastavení veškerých dotací, které získal Agrofert. A to do doby, než bude případ střetu
Miliardář Zdeněk Bakala se odmítá dostavit na výslech před sněmovní komisi, která vyšetřuje okolnosti privatizace důlní společnosti OKD. Komise proto rozhodla, že požádá policii, aby byznysmena žijícího u Ženevského jezera do Sněmovny předvedla. Může ještě výslech Zdeňka Bakaly ve stokrát popsané kauze přinést něco nového? Bezpochyby. Jenže musel by chtít promluvit. Pro začátek pár nezpochybnitelných faktů: státní podíl v dolech prodala Grossova vláda v roce 2004 za čtyři miliardy korun firmě Karbon Invest, za kterým stáli podnikatelé Petr Otava a Viktor Koláček. Už tehdy se objevily pochyby, zda cena není příliš nízká; státní zástupce po letech podal v případ obžalobu,
Případ dotace pro Čapí hnízdo českého premiéra se dostal na program jednání Evropského parlamentu. Poslanci z kontrolního výboru prosadili kvůli Čapímu hnízdu interpelaci na komisaře Günther Oettinger, který má na starost rozpočet. Přinášíme v této souvislosti rozhovor se šéfkou výboru Ingeborg Grässle. Evropský úřad pro boj s podvody OLAF konstatoval, že dotace na Čapí hnízdo premiéra Andreje Babiše byla udělena neoprávněně, nemá být proplacena z unijních peněz a v případě existuje podezření z podvodu. Případ se dostal na program jednání Evropského parlamentu, kam jej prosadili členové kontrolního výboru. Jeho předsedkyně Ingeborg Grässle v rozhovoru pro Neovlivní.cz říká, že evropský daňový poplatník zcela jistě
Vyjmout neznamená vracet. Čistá korekce. Vyjmutí z financování. Když se řeší otázka, kdo vlastně zaplatí za Čapí hnízdo Andreje Babiše, je snadné se ve výrocích politiků ztratit. Přinášíme proto manuál, jak to je s 50 miliony, které si český premiér vzal, ačkoli mu nepatřily. A kolik, komu a kdo má nyní vracet. Základní fakt je následující: za premiérovu farmu na Benešovsku už zaplatili 50 milionů čeští daňoví poplatníci. A hraje se jen o to, jestli je to cifra konečná. A zda ji Babišova firma, nyní zaparkovaná ve svěřenském fondu, vrátí zpět. Farma Čapí hnízdo dostala padesátimilionovou dotaci v roce 2008. Peníze jí
Bezpečnostní prověrka bývalého ředitele hradního protokolu Jindřicha Forejta začala zajímat sněmovní komisi pro kontrolu NBÚ. Poslanci chtějí po vedení úřadu vysvětlení okolností, za nichž Forejt prověrku získal. Deník Neovlivní.cz totiž upozornil, že Forejtova prověrka měla nestandardní průběh. Jindřich Forejt, který loni v listopadu rezignoval na svoji hradní funkci, získal prověrku na druhý nejvyšší stupeň utajení. Při své práci se často dostával k citlivým informacím, které souvisely především s bezpečností a ochranou při státních návštěvách. Byl to právě Forejt, kdo znal například detaily návštěvy bývalého amerického prezidenta Baracka Obamy či německé kancléřky Angely Merkel. K tématu: »Další kompro? Lidé z kauzy Forejt
