Tagged kultura

Leoš Válka: DOX v těžkých časech koronaviru

Česká kultura – ať už divadla, kluby, galerie, či muzea – zažívá drsný rok. Mezi prvními na ně dopadly restrikce, které vláda vyhlásila během prvního pokusu zpomalit šíření covidu-19. A sotva stačili přesvědčit návštěvníky, že se nemusejí bát vyrazit na představení či výstavu, znovu na mnohé z nich dopadly restrikce druhého vládního pokusu. Příjmy ze vstupenek jsou v nejisté době mizivé, na peníze od státu se stále čeká. K tomu přičtěte fakt, že Ministerstvo kultury vlastně neví, jak systémově pomáhat těm, kteří by dřív žádanky neposílali. Protože to nepotřebovali, byli úspěšní, umění je bezpečně uživilo. Jak ochromující je situace, pro Neovlivní.cz sepsal Leoš…

Hrušínský: Jak jsem (ne)vyzval Zaorálka k demisi

Principál Jan Hrušínský, který patří mezi dlouhodobé kritiky vlády a politických poměrů, na sebe zase přivolal hněv části politiků. Za to, že vyzval ministra kultury Lubomíra Zaorálka k rezignaci. Jak to bylo podle Hrušínského ve skutečnosti? Tady je trochu jiná verze celého příběhu. “Nestačil jsem se divit, když jsem se 10. dubna na iDnes dočetl, že jsem vyzval ministra kultury Zaorálka k demisi. Titulek zněl „Soukromá divadla chtějí Zaorálkovu hlavu. Není socialismus, říká Hrušínský.“ Redaktorka iDnes mi den před tím položila otázku, na kterou jsem odpověděl – a která se ani v nejmenším netýkala odstoupení ministra Zaorálka. Mělo jít pouze…

Václav Marhoul: Nevidíme zlo

Václav Marhoul je prakticky vším, co ve filmovém a divadelním prostředí můžete být – scenárista, režisér, herec, producent, podnikatel, organizátor kulturních akcí a manažer. A když s ním vedete rozhovor, tak i tu kávu návštěvníkům svého království uvaří. Mluví poměrně stručně, ve svých postojích a názorech má jasno, ví, co chce. Blázinec kolem svého nového filmu Nabarvené ptáče očividně snáší dobře, i když jistá únava na něm znát je. Že by jeho film nakonec mohl uspět ve světoznámých filmových soutěžích, si připustit nechce, ale bylo by divné, kdyby v to nedoufal. Rozhovor vznikal na konci loňského roku. ídlo produkční společnosti Silver…

Ivan Král: Posedlý hudbou

Ivan Král zemřel. Rádi bychom vám tohoto mimořádného hudebníka připomněli rozhovorem, který deníku Neovlivní.cz poskytl v létě 2017 a který pro vás nyní odemykáme. Přesně ukazuje, jak inspirativní Ivan Král byl. Možná i proto, že „já na kariéru nikdy nemyslel. Byl jsem posedlý hudbou. (…) Poslouchal jsem jakoukoliv hudbu. A když jsem byl v Americe, tak jsem zase objevoval spoustu hudby, u které jsem si říkal: Ježíš, to se musím naučit, to musím dohonit. (…) Je spousta věcí, které objevuji i dneska.“ Malý velký muž Ivan Král podlehl ve Spojených státech rakovině, bylo mu 71 let. … Stačí pár minut….

Slunce, seno? Bez slunce jako pár facek

Podstatnou část své tvorby věnoval tomu, aby se lidé smáli. Doyen českých kameramanů Josef Hanuš natočil na tři desítky komedií. Pohledem zpátky vidí, že si vybral poněkud nedoceněný žánr – dnes se do něj pouští málokdo. On ale na natáčení vzpomíná s chutí. Třeba když spolupracoval se Zdeňkem Troškou, s nímž natočil celkem čtyři snímky – Botu jménem Melichar a pak trilogii Slunce, seno… „Kolekce jeho filmů je nevyrovnaná, ale jedno se musí nechat – komedii umí. Ví, co chce,“ říká Hanuš. O filmařině, smíchu i životních fackách bude celý následující rozhovor. „Promiňte, trochu hůř slyším a jsem poněkud starší, tak se…

David Stypka: Nikdo si nezíská úctu příkazem

Ještě před pár lety znali Davida Stypku hlavně na severu Moravy, kde tu a tam vystupoval. Pak se však jeho tvorba dostala do rukou „Pražáků“, kteří vycítili tvůrčí potenciál. A následovala v podstatě pohádka, na jejímž konci je ze Stypky jeden z nejvyhledávanějších zpěváků a textařů své doby. „Ať nad tím přemýšlím, jak přemýšlím, tak tou největší brzdou a důvodem, proč jsme hráli jen pro pár desítek lidí po klubech kolem Ostravy a Frýdku-Místku, bylo to, že jsem si nedokázal představit, že by to mohlo být jinak,“ říká s odstupem času Stypka, který se nebojí mluvit o věcech zcela otevřeně. I o strachu,…

Občan Hrušínský: Je hrozné, kolik lidí dokáže naletět darebákům

Jana Hrušínského asi není třeba dlouze představovat. Příslušník herecké dynastie sahající do poloviny 19. století provozuje už patnáct let vlastní divadelní společnost. Domovskému Divadlu Na Jezerce se daří, představení jsou vyprodaná, inscenace a herci sbírají ceny. Přestože by měl mít všechny důvody k radosti, principál má viditelně obavy. Ty se netýkají jeho podnikatelských a hereckých aktivit. Jan Hrušínský je zklamán z politického vývoje, z rozdělené společnosti, kterou cloumá nenávist a která mu v lecčems začíná připomínat normalizaci 70. let minulého století. Odemykáme rozhovor ze zimního tištěného speciálu Neovlivní.cz. ozhovor to měl být v zásadě optimistický: o tom, co nás Čechy baví,…

Tančete. Vaše tělo je tady a teď. Neřešte, co bylo a bude, říká baronka Kinsky

Příští rok to bude dvacet let, kdy se francouzská šlechtična Marie Kinsky se svým manželem Konstantinem přestěhovala do Česka a  společně začali pečovat o rodový majetek. Žďárský zámek se za tu dobu proměnil v centrum, které přitahuje kultury-milné Čechy z blízka i daleka. Interaktivní muzeum, naučná stezka, různé workshopy a hlavně – tanec! Tanec je tím, čím bije srdce šarmantní mecenášky českého umění. O tanci umí mluvit jako málokdo. Pojďme tedy mluvit o tanci. manželkou Konstantina Kinského z rodu Kinských, jednoho z nejznámějších šlechtických rodů v českých zemích. Její rodina má baronský titul už od 15. století. A Marie Kinsky…