© Dead Line Media s.r.o. 2016 – všechna práva vyhrazena | buďte s námi v kontaktu: facebook – twitter – napište nám
© Design: Prokoho.cz | Souhlas se zpracováním osobních údajů (nastavení, odvolání)
Útočníci postahovali data o tom, kdo na univerzitě studuje, přednáší a učí. “Katastrofa,” reagují zpravodajci.
Experti zkoumají, zda pod zástěrkou DDoS útoku probíhal další atak, který mohl napáchat mnohem větší škody.
Jedna z vyšetřovacích verzí útoku na Ředitelství silnic a dálnic je, že někdo chtěl zhatit chystané akce NKÚ.
Svět bojuje s nákazou, kterou umíme detekovat lékařskými testy. A v jejím stínu se šíří jiná nákaza. Kyberútoky. Jsou neviditelné, o většině z nich se sotva dozvíme, že proběhly. A pokud, tak netušíme, kdo je vedl, k čemu sloužily. A stejně jako s koronavirem, který jen tak nezmizí, i s kybernákazou se budeme muset naučit žít. Svět internetu, který nám během domácí izolace tolik usnadnil život, je totiž stejně rizikový jako svět venku. Bylo to vlastně vtipné video a odesilatele Vladimír znal. No, zase tak vtipné nebylo, a až po jeho zhlédnutí si Vladimír všiml, že se jménem odesilatele není…
Kyberútok na benešovskou nemocnici naplno odhalil to, na co bezpečnostní experti upozorňují už několik měsíců: přes veřejné proklamace vláda fakticky rezignovala na ochranu strategických cílů před hackerskými útoky. Výsledkem může být příště vyřazení třeba hned deseti nemocnic z provozu současně nebo přenastavení dávkování léků v některé z nich. Nápravu komplikují podle zjištění Neovlivní.cz osobní animozity mezi premiérem Andrejem Babišem a šéfem Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost Dušanem Navrátilem. Zní to skoro neuvěřitelně, ale nemocnice nejsou v takzvané kritické infrastruktuře. V praxi to na poli kyberbezpečnosti znamená, že nemocniční zařízení třeba nemají jednotné manuály, jak chránit své počítačové systémy,…
Byl to jeden z největších kyberútoků na české úřady, hackeři během něj postahovali tisíce dat z emailových schránek českých diplomatů. Nyní civilní kontrarozvědka BIS oznámila, že za útokem stály ruské tajné služby. Útoky probíhaly po dvou linících, podle tajné služby přitom podle všeho nebyly společně koordinované. V jednom se podařilo systém v Černínském paláci prolomit, v druhém šlo o pokusy získat přístupová hesla. ” Z veškerých učiněných zjištění je zřejmé, že se jednalo o kyberšpionážní kampaně Turla pocházející od ruské zpravodajské služby FSB a APT28/Sofacy, která se připisuje ruské vojenské zpravodajské službě GRU,” stojí ve výroční zprávě BIS. “Útočníci přistupovali do více než…