Tünde Bartha, aktuálně nejvlivnější žena české politiky, dala před svědky opakovaně najevo své obavy z vyšetřování, které v Maďarsku rozjel nástupce Viktora Orbána. Současná pravá ruka českého premiéra a šéfka Úřadu vlády byla na establishment bývalého premiéra Orbána úzce napojena. A řešila byznysové i politické financování. Jenže spojka do Budapešti je i osobní. Odkrýváme neznámé vazby Tünde Bartha..
Nová maďarská vládní garnitura po odchodu Viktora Orbána oznámila, že zahájila vyšetřování všech podezřelých finančních operací z jeho éry. A tedy i dotací. Z veřejných peněz v Maďarsku přitom čerpal i český premiér Andrej Babiš, letitý Orbánův přítel a politický spojenec.
Na první pohled to může vypadat, že s koncem Viktora Orbána v čele maďarské politiky skončí také štědrá podpora Maďarů směrem k českému miliardáři-premiérovi. Jenže to tak nutně být vůbec nemusí. Andrej Babiš má totiž ve svém týmu člověka, který má dobré kontakty i na dosavadní maďarskou opozici.
Energie, mafie, zpravodajské operace a bezpečnostní incidenty v předvolebním čase. Vše, co potřebujete před volebním víkendem v Maďarsku vědět od bývalého šéfa špionáže Petra Mlejnka.
Pro Rusko je Budapešť strategickým aktivem: umožňuje blokovat nebo zpomalovat rozhodnutí EU v oblasti sankcí, vojenské pomoci Ukrajině i energetické politiky, píše bývalý šéf špionáže Petr Mlejnek.
Navzdory mezinárodnímu zatykači se Vladimir Putin chystá do unijní země. Donald Trump jej ale záměrně zve do Maďarska, které ignoruje mezinárodní právo. Dostat se do Budapešti bude pro Putina logisticky náročné, píše bývalý šéf rozvědky Petr Mlejnek.
Babišova maďarská továrna na výrobu jedlých olejů dostala od tamní vlády stamilionovou finanční pomoc
Někdo nerozumí, jiný si spokojeně oddechne. Podpora Andreje Babiše a jeho hnutí ANO se od voleb v roce 2013 drží nad dvaceti procenty, od roku 2017 dokonce nad třiceti. Těžko pochopit, protože během vládního angažmá provází podnikatelskou stranu miliardáře Andreje Babiše jeden skandál za druhým. Průběžně vysoká podpora bývalého člena komunistické nomenklatury ovšem má svou logiku, přinejmenším z pohledu na třicetileté období společenských a hospodářských reforem ve východní Evropě. Odemykáme text z listopadového magazínu Neovlivní.cz Po pádu totality se všechny státy bývalého sovětského bloku a Jugoslávie pustily do odvážného experimentu, který byl pod dohledem mezinárodních organizací více či méně úspěšný.
Péter Krekó patří k analytikům, kteří v Evropě zkoumají proputinovské postoje evropských radikálních stran. Po výzkumný materiál nemusí z Budapešti cestovat daleko. Jednu z těchto stran má jeho země v parlamentu. Jobbik čelí dlouhodobému podezření, že jeho aktivity platí i ruské rubly. Znají to Češi, znají to Slováci a v sousedním Maďarsku není situace jiná. I tam fungují „alternativní“ weby, které přinášejí čtenářům „utajované pravdy“, které jim tradiční média a politické strany zatajují. A podobně jako u nás, i v Maďarsku těchto stránek, otevřeně velebících politiku Moskvy, nebývalou měrou přibylo po ruské anexi Krymu. V čem je Maďarsko odlišné, je napojení parlamentní
