média

Doufám v algoritmus na rozpoznání blbostí, říká Witowská

„Debaty za nás převezmou roboti. Budou trošku kožení a bez emocí, ale budou to ženy s krásnou tváří.“ Tak si vývoj v dalších třiceti letech představuje jedna z hlavních tváří veřejnoprávní České televize Světlana Witowská. V médiích působí už dvě desetiletí, ale řemeslo ji pořád baví. Hlavu si čistí tím, že pravidelně cvičí a dívá se u toho na zahraniční seriály. V rozhovoru pro Neovlivní.cz se rozpovídala o tom, jaké to je, když se novinář ocitne „na druhé straně“ – sám se stane objektem, na který se média zaměřují. Jí se to stalo opakovaně. Naposledy když ji bulvár vyfotil s kamarádkou, bývalou kolegyní z ČT a…

Kuciakova smrt. Odkud přiletěla kulka

Rodiče novináře Jána Kuciaka a matka jeho snoubenky Martiny Kušnírové znovu pohlédli do očí lidem, kteří podle slovenské policie stojí za vraždou jejich dětí. Viděli se už v prosinci při předběžném líčení. Až včera ale začal samotný proces, v němž podnikateli Mariánu Kočnerovi a spol. hrozí výjimečné tresty. Při té příležitosti odemykáme rozhovor s bývalým šéfem Jána Kuciaka, investigativním novinářem Markem Vagovičem. Publikovali jsme jej v tištěném magazínu Neovlivní.cz bezprostředně pro vraždě. Vagovičův insiderský pohled na to, jak se změnilo Slovensko za téměř dva roky, které od Kuciakovy vraždy uplynuly, chystáme do letošního prvního vydání časopisu. Když se začnou někde…

Hvížďala: Justici chce řídit vláda a média si kupují oligarchové

Doyen české žurnalistiky, publicista a spisovatel Karel Hvížďala byl u toho, když se po listopadu 1989 přetavila Mladá fronta, orgán ÚV Socialistického svazu mládeže a po Rudém právu druhý nejčtenější deník ČSSR, v list DNES. Svobodné noviny, v nichž po návratu z exilu v SRN pracoval jako šéfreportér. Záhy ho jeho zkušenosti – na Západě přispíval BBC, Svobodné Evropě či Deutsche Welle – katapultovaly do čela představenstva společnosti MAFRA. V dalších letech vedl Mladý svět, spoluzakládal zpravodajský Týden, nyní ve svých osmasedmdesáti letech pravidelně píše sloupky o stavu české společnosti, politiky i médií pro Český rozhlas. Neo: Máme za sebou třicet let svobodných českých médií….

Časopis Neovlivní.cz: Lovecká sezóna začíná

Třicet let od pádu komunismu začíná být svoboda médií opět ve vážném ohrožení. Po převzetí podstatné části mediálního trhu mocnými z řad politiků a byznysmenů se začal tvrdě stupňovat tlak na veřejnoprávní média. Situace je podobná té, kterou známe z éry opoziční smlouvy, kdy vypukla televizní krize. Česko se navíc za posledních pět let propadlo v žebříčku svobody tisku Reportérů bez hranic o 27 míst, patří mu 40. příčka. Bylo léto 1993. Rok, kdy se česká ekonomika po rozpadu federace oddělila od té slovenské a politici finišovali s dokončením ekonomické transformace. Tehdy jsem prvně zveřejnila kauzu, která byla mocným krajně nepříjemná a s níž…

Lovecká sezóna začíná

Třicet let od pádu komunismu začíná být svoboda médií opět ve vážném ohrožení. Po převzetí podstatné části mediálního trhu mocnými z řad politiků a byznysmenů se začal tvrdě stupňovat tlak na veřejnoprávní média. Situace je podobná té, kterou známe z éry opoziční smlouvy, kdy vypukla televizní krize. Česko se navíc za posledních pět let propadlo v žebříčku svobody tisku Reportérů bez hranic o 27 míst, patří mu 40. příčka. Bylo léto 1993. Rok, kdy se česká ekonomika po rozpadu federace oddělila od té slovenské a politici finišovali s dokončením ekonomické transformace. Tehdy jsem prvně zveřejnila kauzu, která byla mocným krajně nepříjemná a s níž…

Esej Jaroslava Šonky: O hranici informace a propagandy

Jaroslav Šonka, politolog, expert na evropskou politiku, který žil léta v Německu a v 90. letech vedl semináře na Evropské akademii v Berlíně, ve své úvaze líčí západoněmecké hledání mediálních svobod. A zamýšlí se nad tím, proč v Česku mechanismy na ochranu nezávislosti médií nefungují. Začátky Německo po roce 1945 řešilo rekonstrukci země, která před tímto rokem způsobila řadu tragických zlomů, organizovala masové vraždy a vycházela z ideologie, která „rozuměla všemu“ a už tedy nikoho přemýšlejícího nepotřebovala. Stačí si přečíst projev Josepha Goebbelse z roku 1936, když připojoval k centralizovanému rozhlasu Německé říše rozhlas Sárska – to se právě k Říši připojilo…

Jiří Černý: Radost z muziky

Dnes, 25. února je mu třiaosmdesát. Český rozhlas mu dal už ke konci loňského roku předčasný “dárek”: po desetiletích s ním ukončil spolupráci. Jiří Černý je přitom v hudební branži legendou. O nových kapelách a o tom, co se právě děje v hudbě podstatného, má přehled jako málokdo. S ohledem na aktuální události odemykáme rozhovor ze zimního speciálu Neovlivní.cz S Jiřím Černým jsme si dali sraz v listopadu v jedné z letenských kaváren. V té době ještě netušil, že na Štědrý den odvysílá Český rozhlas jeho poslední díl autorského pořadu Klub osamělých srdcí seržanta Pepře. “Všem, kdo ho kdy poslouchali a reagovali na…

Josef Klíma: Křičet zlo

Jeho tvář zná v téhle zemi každý. Když v devětaosmdesátém padli komunisti, byl zřejmě první, kdo pochopil, že všechna ta svoboda potřebuje pečlivý novinářský dohled. Jako šéfreportér tehdy Josef Klíma zakládal v čerstvě vzniklém Reflexu první investigativní oddělení. A z cesty, kterou si zvolil, se nikdy neodchýlil. Po stopách zločinců a nepravostí se pídil, i když mu chodily výhrůžky a potřeboval bodyguarda, když sklízel novinářské ceny i nadávky, i když je to často únavné, i když je to nevděčné. „V určité fázi si říkáš: Tolik se toho odhalilo, ale napravil se jen zlomek. Nestojí to za nic… Jenže pak si uvědomíš, kde je…