Bývalý šéf špionáže Petr Mlejnek o tom, jaké stopy po sobě v digitálním světě zanechávají teroristé a jak moc sledování potencionálních viníků ukrajuje ze základních práv i všech ostatní.
Bývalý šéf špionáže Petr Mlejnek o nejkrvavějším atentátu v Rusku za posledních 20 let.
Bývalý šéf špionáže Petr Mlejnek o spojení ruských agentů a Jana Maršálka, syna vídeňských Čechů, který stojí za finančním skandálem Wirecard.
Exředitel rozvědky Petr Mlejnek analyzuje první informace po vystoupení Jevgenije Prigožina a reakci Moskvy.
Kremelská prognóza vychází z očekávání, která nezohledňuje ekonomickou realitu, píše ve své analýze bývalý šéf rozvědky Petr Mlejnek.
Prezident Miloš Zeman poprvé ve své funkci vystoupil před Parlamentním shromážděním Rady Evropy. A rovnou vyzval ke zrušení protiruských sankcí. Místo nich navrhuje dialog. Zeman opětovně mluvil v rozporu s českou zahraniční politikou. Naposledy před shromážděním mluvil v roli českého prezidenta Václav Havel v roce 1995. Jestli je v Česku politik, který se dostává pravidelně do kolize s oficiální zahraniční rétorikou země, pak je to přímo hlava státu. Bez ohledu na to, že většina českých i zahraničních politiků jeho slova věsměs nebere vážně, pro kremelské vůdce mají cenu zlata.¨ K tématu » Špidla korunoval snahu premiéra dostat do Prahy Merkel »…
Dva z trojice českých redaktorů nebudou moci nadále reportovat z Moskvy, přijdou o novinářské akreditace. Několik dní poté, co Neovlivní.cz přineslo zprávu, že dvojice ruských novinářů působících v Praze bude muset Česko nuceně opustit (víc tady »), přišla očekávaná reakce. Moskva v odvetném kroku vyhostí dva české žurnalisty. V Rusku působí reportéři Martin Dorazín, Jiří Just a Miroslav Karas. Konkrétní jména “obětí” diplomatické roztržky zatím oba státy tají. Mediální konflikty mezi oběma zeměmi nejsou novinkou, již v minulosti museli z Moskvy nuceně odejít televizní redaktoři Jan Moláček či Josef Pazderka. Dva ze tří českých novinářů, nyní působících v Rusku nedostanou…
Je jedním z nejvýznamnějších ruských historiků. A osobností, která se v současném Rusku nebojí pojmenovávat věci pravými jmény. Před rokem, v době vrcholící Krymské krize, zveřejnil v deníku Vedomosti velmi kritický článek, ve kterém vojenské obsazování Krymu Ruskem přirovnal k rozšiřování území nacistickým Německem. Profesor Andrej Borisovič Zubov. tevřeně hovoří o problémech současného Ruska. O tom, jak si i běžní Rusové uvědomují, že sice mocnost anektovala Krym a zahájila anexi východní Ukrajiny, ale nic dobrého z toho nevzešlo. “Naše životní úroveň klesla, jsme v totální izolaci, nenávidíme Západ, ale máme rádi jeho produkty, ale tyto produkty byly odstraněny z našich obchodů, a…