Německo

Kauzy vlivných, Z politiky

Ano, bude líp. Za dvacet let. Když se budeme snažit

Kdy už bude dobře? Ptají se ve vtipu z komunistických dob posluchači Rádia Jerevan. Odpověď zní: Už bylo. Vtip je připomínkou, že se každý režim musí vypořádat s otázkou, jak zvýšil blahobyt svých občanů. A když neumí uspokojivě odpovědět, pak má problém. Závažnost této otázky připomíná i předvolební Česká republika. Nespokojenost s příliš pomalým růstem blahobytu otevírá prostor pro hnutí, které prostě slibuje, že „bude líp“. Ale – co je to „líp“ a kdy na to dosáhneme? V tuzemských podmínkách má otázka „Kdy bude lépe?“ jasný význam: „Kdy se budeme mít jako Němci nebo Rakušané?“ Tato formulace má nevýhodu v […]

Názory

Esej Hans-Jörga Schmidta: O Němcích, Evropě a famózních českých návrzích

David Cameron? Boris Johnson? Nigel Farage? Ne. Pokud hledáte viníky zvrácené nálady ve Velké Británii a halasného „ne“ Evropské unii, máte podle britského spisovatele Toma Bowera hledat jinde než mezi ostrovními politiky. V Berlíně a Bruselu. Byl to šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker, šéf europarlamentu Martin Schulz a německá kancléřka Angela Merkel, které v jedné eseji označil za důvod, proč se Unie sype. Juncker a Schulz, byť nemají přímý mandát od voličů, se zjevně považují za nenahraditelné. A alternativa k Merkel? Ta v Evropě neexistuje, a ani se nezdá, že by ji někdo mohl v příštím roce, až se odehrají

Otisk v politice, Ruská stopa

Vzkaz kancléřce před návštěvou Prahy: Zeman odmítl ruské sankce

Je to pět dní, co nejmocnější žena Evropy, německá kancléřka Angela Merkel, prohlásila, že nevidí jediný důvod, proč by země EU měly uvažovat o zrušení sankcí uvalených na Rusko. V hodinách, které zbývají do její pražské návštěvy », jí „odpověděl“ prezident Miloš Zeman. Na pravidelném setkání s velvyslanci sankce odmítl, protože poškozují český průmysl. Jestli je v Česku politik, který se dostává pravidelně do kolize s oficiální zahraniční rétorikou země, pak je to přímo hlava státu. Bez ohledu na to, že většina českých i zahraničních politiků jeho slova věsměs nebere vážně, pro kremelské vůdce mají cenu zlata. Říká je přece prezident demokratického

Kauzy vlivných, Z politiky

Špidla korunoval snahu premiéra dostat do Prahy Merkel

Vladimír Špidla, jeden z nejbližších spolupracovníků premiéra Sobotky, si může připsat úspěch na poli diplomacie. Podle Mf Dnes stojí za tím, že už na sklonku srpna dorazí do Prahy nejmocnější žena světa, německá kancléřka Angela Merkel. Její vztahy s českým ministerským předsedou se přitom dají označit za nepříliš vřelé, Sobotka o její návštěvu usiluje od začátku své premiérské éry. Návštěvu Angely Merkel potvrdily Mf Dnes nezávisle na sobě čtyři zdroje z okolí premiéra; hlavním tématem rozhovorů má být migrační krize. V této otázce projevuje Bohuslav Sobotka výrazně větší vstřícnost než prezident Miloš Zeman („nesouhlasím s jakýmkoli přijímáním uprchlíků“) či vicepremiér Andrej

Rozhovory a názory, Rozhovory o médiích

Josef Šlerka o médiích v době teroru: Emoce, obrazy, přifouklé titulky. Aby se kliklo

Teroristický útok v Nice, další týden hned tři útoky v Německu, stupňující se napětí, kdy každá odložená taška v metru vydá na zprávu „pozor, nebezpečí“. Světová média, česká nevyjímaje, prochází v době teroru těžkou zkouškou: Jaké zprávy svým čtenářům předkládat? Kde je hranice mezi zveřejněním užitečné informace a šířením poplašné zprávy? Mezi referováním o okolnostech útoku a nechtěnou propagandou Islámského státu? Právě o tom hovoří v tradičním rozhovoru o médiích Josef Šlerka, vedoucí Studia nových médií na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Je to trochu cynické konstatování, ale pokud jste měli možnost sledovat, jak redakce bezprostředně po útocích reagují na možné teroristické akce, je scénář vždy

Kauzy vlivných, Z politiky

Babiš vede dozorčí radu německé chemičky, střet zájmů nevidí, komplot ano

Miliardář a vicepremiér Andrej Babiš měl kvůli zákonu o střetu zájmů skončit se vstupem do vlády ve všech funkcích ve svých firmách. Přesto si jednu pozici ponechal. Hospodářské noviny upozornily, že zůstal šéfem dozorčí rady své německé chemičky SKW Stickstoffwerke Piesteritz. Babiš tvrdí, že mu to žádný zákon nezakazuje. A zprávu z novin označil za pseudokauzu v režii ministra vnitra Chovance. Hospodářské noviny ve svém pondělním vydání píší, že Andrej Babiš porušuje zákon o střetu zájmů. V tom se uvádí, že člen vlády nemůže být statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu, členem řídicího, dozorčího nebo kontrolního orgánu podnikající právnické osoby.

Profilové rozhovory, Rozhovory a názory

Disident Rejchrt: Nejhorší je společnost sjednocovat, jednota není ideál

Nemá potřebu přikrášlovat realitu. Když mluví o strachu Čechů z budoucnosti nebo o stavu, ve kterém se nacházejí církve, je maximálně věcný. Kritický, téměř až příliš tvrdý. Možná ho to naučilo sedmnáct let u parních kotlů, pod něž jako topič přikládal poté, co mu komunisté odebrali souhlas. Mluvčí Charty 77, evangelický farář a například též autor překladu písně Dezertér Borise Viana, kterou zpíval Jaromír Nohavica pod názvem Pánové nahoře. Miloš Rejchrt. [dropcap style=“normal“]P[/dropcap]ro ostré slovo nechodí daleko. Rozvádí myšlenky o dnešním světě, církvi, o problémech světa. Má to promyšlené, pečlivě vysvětluje, jak ke svým názorům dospěl. A do toho sem

Profilové rozhovory, Rozhovory a názory

Agent popsal, jak tajná služba hlídá muslimy v ČR. A čeho se bojí

Roky se coby agent tajných služeb věnuje mezinárodnímu terorismu se specializací na islám. V unikátním rozhovoru pro Neovlivní.cz říká, že v Česku dojde k útokům. Tuzemské zpravodajské služby jsou podle něj v rozkladu a politici s tím nic nedělají. Jeho slova zaznívají ve chvíli, kdy Američané varují Evropu: Vaše tajné služby v boji s terorem selhávají. Jeho jméno se nedozvíte. Redakce Neovlivní.cz získala exkluzivní rozhovor s dlouholetým aktivním českým špionem, který otevřeně popisuje bezpečnostní situaci i to, s jakými informacemi dnes zpravodajci pracují. Jde o výjimečné interview, lidé v jeho postavení rozhovory vždy odmítají; zachování anonymity je nezbytné i kvůli

Kauzy vlivných, Z byznysu

Dva úřady, jedna shodná zakázka, rozdíl v ceně: 68 milionů

Cena za právní služby při vymáhání nafty v kauze Viktoriagruppe je sedmkrát vyšší, než by mohla být, pokud by celý spor pro český stát řešil jiný úřad. Cena prvního tendru zněla na 12 milionů, Česko nakonec za identické služby platí osmdesát milionů korun. Dvě státní instituce, jedna shodná zakázka na stejnou práci. Ale dramaticky rozdílná cena. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM), který měl vleklý spor o motorovou naftu blokovanou v Německu původně za Česko řešit, vypsal zakázku na externí právní služby za 11 836 848 bez DPH. Co je kauza Viktoriagruppe • Případ má kořeny v roce

Přejít nahoru