© Dead Line Media s.r.o. 2016 – všechna práva vyhrazena | buďte s námi v kontaktu: facebook – twitter – napište nám
© Design: Prokoho.cz | Souhlas se zpracováním osobních údajů (nastavení, odvolání)
Český olympijský výbor se dál zdráhá mluvit o bojkotu olympiády, pokud na ni budou vpuštění Rusové a Bělorusové.
Rozhovor Neovlivní.cz se špičkovou českou atletkou, která loni ukončila sportovní kariéru a nastartovala novou.
Britská vláda přesvědčuje sponzory olympiády, aby tlačili na organizátory kvůli jejich snaze vrátit ruské sportovce do soutěží. Mezinárodní olympijský výbor se zuby nehty drží svého stanoviska, že politika do sportu nepatří. Vážně?
Mezinárodní olympijský výbor umožní ruským a běloruským reprezentantům startovat na Olympijských hrách 2024 v Paříži, pod bílou neutrální vlajkou.
Je to už pár let, co se vláda zavázala významně přidat peníze na sport. Z původních zhruba dvou miliard korun se podpora loni vyšplhala na bezmála šest miliard. A z rozpočtu na letošní rok svazům poteče už 8,4 miliardy. Řeklo by se: Dost peněz na malé fotbalisty, dost peněz na špičkové sportovce. Jenže z obcí unisono zní, že sportovní kluby jsou před krachem. A přístup ke sportovním hvězdám? Jako bychom měli olympijských medailistů na rozdávání a bylo jedno, když některá z hvězd boj se systémem vzdá. Zářijové dění kolem Ester Ledecké a Karolíny Erbanové dokládá, že něco je zatraceně špatně. Sezóna je tu, odemykáme…
Během jediného dne se z ní stala hrdinka Česka. Jeden z nejcennějších vývozních artiklů. Součást národního pokladu. Češi tuhle snowboardistku říznutou geniálním lyžařským talentem obdivují, ale zároveň mají trochu problém úspěch Ester Ledecké pochopit. I svět nevěřícně zírá, vymýšlí úhly obdivného příběhu a zoufale shání každičkou pikantní informaci. A že jich není málo. Příběh superhrdinky STR je totiž příběhem tvrdohlavosti jedné rodiny, která se kdysi rozhodla dělat si věci po svém. Tak trochu navzdory všemu. A všem. A je tomu tak i před nadcházející sezónou, kdy se Ledecká znovu dostala do sporu s lyžařským svazem. Odemykáme proto text z březnového tištěného…
Třiatřicet let drží světový rekord na běžecké osmisetmetrové trati, dosud ji žádná žena nedokázala překonat. Slova o dopingu vždy odmítala: Všechno jsem si vydřela. Novináři, kteří o mně tohle psali, v životě nepřijeli na jediný můj trénink, říká. V druhé části osobního rozhovoru, který legendární atletka Jarmila Kratochvílová poskytla redakci Neovlivní.cz, vzpomíná, jak se cítila, když nesměla odjet na olympiádu do Los Angeles. Jak plánovala stát se pošťačkou. Nebo učitelkou v mateřské škole. A mluví také o jednom nesplněném snu. réninky Jarmily Kratochvílové, to byla řehole. V součtu naběhala stovky a stovky kilometrů ročně. Běhala se zátěží ve vodě. V oranici. Na štěrku….
Z letmého pohledu do jejích starých tréninkových deníků se vám udělá až slabo – to přeci nemůže nikdo zvládnout. Jarmila Kratochvílová ano. Sama říká, že si pamatuje, jak se v ní cosi zlomilo, naučila se být na sebe tvrdá. Zvládala kruté denní dávky. V součtu naběhala stovky a stovky kilometrů. Běhala ve vodě. V oranici. Na štěrku. Za jediné dopoledne třeba osmnáct třístovek. Často se zátěží. Posilovna. Za rok dokázala navzpírat 750 tun. Dřela. Dřela. Dřela. Roky čekala na úspěch. A dodneška poslouchá hlasy, které tvrdí, že její rekord, který zůstává nepřekonán už třiatřicet let, nemohl být čistý. „Já to vidím tak, že náš…