V červnu uplynulo pět let od největšího poválečného finančního krachu – aféry Wirecard s českou stopou. Hlavní postava příběhu Jan Maršálek má české kořeny. A od léta roku 2020 prchá před spravedlností. Teprve nyní v plném rozsahu vyplouvají na povrch informace o tom, jak roky pracoval pro Rusy a plánoval útoky na oponenty a kritiky kremelského režimu. Jeho otce redakce časopisu Neovlivní.cz zastihla v Praze.
Vypadalo to, že se jen chlubí fotkami se Schwarzeneggrem, aby přebil trapas s označením Rakušanů za magory. Ve skutečnosti opoziční poslanec žehlil svůj výrok kvůli byznysu, který má jeho holding v Rakousku.
Bývalý šéf špionáže Petr Mlejnek o spojení ruských agentů a Jana Maršálka, syna vídeňských Čechů, který stojí za finančním skandálem Wirecard.
Bývalý šéf špionáže Petr Mlejnek o spojení ruských agentů a Jana Maršálka, syna vídeňských Čechů, který stojí za finančním skandálem Wirecard.
Rajchlova partaj může přinést převrat české politiky. Na rozdíl od Peterkové a spol.
Dva sousedé České republiky evidují v posledních dvou týdnech skokový nárůst případů. Děje se tak poté, co v ČR předtím prudce narostl počet nemocných.
Otázku úvěrů pro Agrofert českého premiéra dostaly na stůl centrální banky v Rakousku, Německu a dalších zemích, jejichž komerční finanční ústavy napůjčovaly holdingu miliardy euro. Obrátil se na ně senátor Lukáš Wagenknecht, který národní banky coby regulátory trhu vyzval, aby prověřily okolnosti všech úvěrů pro Agrofert. Cílem jeho žádosti je zjistit, jaké majitele uváděl Agrofert do žádostí o půjčky. Pokud by firma uváděla nepravdivé údaje, hrozilo by jí v krajním případě zmrazení účtů a také to, že o úvěry přijde. Senátor Lukáš Wagenknecht se rozhodl získat informaci, jak se evropské banky financující Agrofert v různých zemích Evropské unie vypořádaly s nesrovnalostmi ohledně
[dropcap style=“normal“]P[/dropcap]rezident Miloš Zeman vycestoval do Rakouska. Bože můj, říkal jsem si, co zase vyvede? A nemýlil jsem se. Pomineme-li fakt, že se před časem netaktně zapletl do rakouských prezidentských voleb, a to na straně neúspěšného protikandidáta současného rakouského prezidenta (stejně jako už dvakrát při prezidentských volbách na Slovensku), zůstává za jeho cestou pachuť lží a povýšenectví. Mám-li užít jeho oblíbené terminologie, choval se jako typický lepšočlověk známkující bezdůvodně rakouské politiky. Lhal o délce svého působení v politice, ve které prý už je třicet let. Prý o šest let déle než bývalý dlouholetý vídeňský starosta Michael Häupl, jeden z nejvýznamnějších
Ministr dopravy Dan Ťok může vzbuzovat až obdiv, jak se čtvrtým rokem s buldočí zarputilostí pere o to, aby uspořádal veřejnou soutěž na výběr mýta, vybral nového dodavatele a tím snížil náklady státu na provoz systému. Teď se poprvé objevila obava, že mu to nevyjde a že od ledna 2020 příjmy z mýta naopak vyschnou. Pokud se naplní, nebude divu. Ťokovo dobrodružné tažení ignoruje technický i ekonomický rozměr mýtného systému a ekonomickým úspěchem ani skončit nemůže. V podání ministra Dana Ťoka (nestraník za hnutí ANO) jde o příběh úspěšného manažera. Když koncem roku 2014 nastoupil do své funkce, bylo to v
