Tagged Stanok

Bez reklamy a webu, navzdory sankcím. Jihočeská ruská stopa

V čem vlastně Rusové v ČR dělají byznys? Jak ovlivňují ruské podnikatelské peníze dění v regionech? Mají aktivity ruských majitelů konkrétní, hmatatelné dopady na místní politiku? Na tyto jednoduché otázky jsme v uplynulých měsících hledali odpovědi v krajích. Teď jsme v naší sérii doputovali na jih Čech. Rusové jsou hned po Češích nejčastějšími vlastníky českých firem. Deník Neovlivní.cz se z tisíců podniků zaměřil na ty lokální, v regionech – s ambicí ukázat na konkrétní příkladech, jak “řadoví” ruští byznysmeni v Česku reálně fungují. Redakce se při mapování zaměřila na společnosti, jejichž tržby dosáhly alespoň 25 milionů korun. Takových je napříč…

Byli jsme úspěšní a dařilo se nám. Pak přišly sankce

Už osm let se věnují strojní technice. Jihočeská firma Stanok s.r.o., která má z 90 procent ruské vlastníky, ve svém katalogu nabízí obráběcí, vrtací či svářecí stroje, které spolu s nástrojovým vybavením i zaškolením obsluhy a servisem nabízí zákazníkům zejména v Rusku a střední Asii. Dařilo se jí. Uvalení sankcí, k nimž země EU přistoupily po ruské okupaci Krymu, všechno změnilo. Nabízíme další příběh seriálu “Stopy ruského byznysu v Česku”. Příběh táborské společnosti se začal psát v roce 2008. “Můj kolega tehdy firmu založil. O rok později jsem se do toho pustil i já a začali jsme mít první zakázky. První stroje jsme vyváželi…

Slovo šéfredaktorky

„Milí čtenáři, Letní speciál Neovlivní.cz je tu. A s ním tradiční rozhovory a pravidelná porce investigací. Například pohled do Šlachtovy kuchyně nebo nová odhalení v kauze Vrbětice.
Pro mnohé z nás právě teď před létem začíná nová etapa. Jaká bude, popsaly osobnosti, které jsme požádali o rozhovor v rámci našeho letního speciálu s podtitulem Otevíráme. Některé z nich, jako třeba houslista Pavel Šporcl, se vracejí na plný plyn do práce, kterou déle než rok nemohly dělat. Jiní však musí pod tlakem okolností starý způsob života opustit a začít psát novou kapitolu – což je případ kardiochirurga Jana Pirka. Nové začátky čekají herečku Kláru Trojanovou, a jak říká, vůbec to není snadné. Stejně jako nebylo snadné pro muzikanta Janka Ledeckého ocitnout se mezi dezinformátory jen proto, že měl jiný názor na boj s covidem.
I přes vnější okolnosti je však do značné míry jen na nás, jakou cestu zvolíme. Protože, jak připomíná herečka Eliška Balzerová: „Už jsem ve věku, kdy to mohl být i rok poslední. A když jsem ho přežila, nechci ten další promarnit.“ Časopis můžete předplácet na tomto odkaze ».
Vaše Sabina Slonková