Premiér Andrej Babiš hází odpovědnost na svého předchůdce Bohuslava Sobotku. Byl to ale on osobně, kdo soutěž zarazil.
Ekonom Radovan Vávra rozmlouvá s jadernou fyzičkou Danou Drábovou.
Do Vánoc má vláda rozhodnout, zda nechá výstavbu dalších jaderných elektráren v Dukovanech a případně i v Temelíně jen na ČEZ, nebo jak se do celé akce za stovky miliard korun zapojí stát. Kdo jsou lidé, kteří se kolem příprav točí a mají na ně vliv? Mám tady pro vás překvapení, sdělil na říjnové schůzce k výstavbě nových jaderných bloků jejím účastníkům premiér Andrej Babiš. Tím překvapením byl bývalý šéf ČEZ Jaroslav Míl. Manažer, který z ČEZ odešel už před 15 lety, se pak zapojil do debaty, co všechno by vlastně bylo potřeba změnit v legislativě, aby se nějaké jaderné bloky vůbec daly postavit….
Bezmála dvaatřicet miliard korun. Přesně tolik je vláda Bohuslava Sobotky připravena v příštích deseti letech poslat firmám za přípravu projektu pro stavební povolení pro nové jaderné reaktory v Temelíně a Dukovanech. A to i přes to, že vůbec není jisté, že se nové bloky elektráren nakonec budou stavět. Cifra 31,9 miliard korun je skryta v devadesátistránkovém Národním akčním plánu rozvoje jaderné energetiky, který pro vládu vypracovala ministerstva průmyslu a obchodu a financí. Samotné rozhodnutí o tom, zda se vůbec v Temelíně a Dukovanech budou stavět další reaktory, přitom dokument navrhuje odsunout až do roku 2025. Vláda akční plán schválila na…
Evropská komise před pár dny konečně předložila konkrétní plán odpoutání se od energetické závislosti na Rusku a vyzvala k vytvoření Evropské energetické unie. Členské státy EU by se měly více energeticky propojit, navzájem si pomáhat, investovat do úspor a obnovitelných zdrojů a snížit tak závislost na externích dodávkách energií. Vzhledem k tomu, že výnosy z prodeje zemního plynu a ropy tvoří dvě třetiny příjmů Ruské federace, je předem zřejmé, jak citelně by tato společná evropská politika zasáhla Putinovo impérium. Aktuální otázkou je, jak se k návrhu Evropské energetické unie postaví Česká republika. Ponechá-li premiér toto téma v rukou ministra průmyslu Mládka, který má energetiku…
Ministerstvo průmyslu a obchodu tvrdí, že na 95 procent Česká republika v příštích dvaceti letech postaví dva nové jaderné reaktory. A proto je třeba vynaložit 32 miliard na přípravu projektů spojených s výstavbou. byť finální rozhodnutí padne až v roce 2025. Oficiální stanovisko Mládkova úřadu zní: “Důvodem je dálka povolovacích procesů, které trvají okolo 10 let. Podle současných analýz budeme nezbytně potřebovat nový výkon okolo roku 2035, respektive spíše výkon nahrazující utlumené zdroje a bez něj by chybějící rozsah elektřiny nebylo možné v potřebném rozsahu ani dovézt z okolních zemí s ohledem na fyzikální limity sítí a to i přes…
Bezmála dvaatřicet miliard korun. Přesně tolik jsou ministři Jan Mládek a Andrej Babiš připraveni v příštích deseti letech poslat firmám za přípravu projektu pro stavební povolení pro nové jaderné reaktory v Temelíně a Dukovanech. A to i přes to, že vůbec není jisté, že se nové bloky elektráren nakonec budou stavět. Cifra 31,9 miliard korun je skryta v devadesátistránkovém Národním akčním plánu rozvoje jaderné energetiky, který pro vládu vypracovaly ministerstva průmyslu a obchodu a financí. Samotné rozhodnutí o tom, zda se vůbec v Temelíně a Dukovanech budou stavět další reaktory, přitom dokument navrhuje odsunout až do roku 2025. Ačkoli je…