Temelín

Z byznysu

Jak se porcuje jaderný medvěd

Do Vánoc má vláda rozhodnout, zda nechá výstavbu dalších jaderných elektráren v Dukovanech a případně i v Temelíně jen na ČEZ, nebo jak se do celé akce za stovky miliard korun zapojí stát. Kdo jsou lidé, kteří se kolem příprav točí a mají na ně vliv? Mám tady pro vás překvapení, sdělil na říjnové schůzce k výstavbě nových jaderných bloků jejím účastníkům premiér Andrej Babiš. Tím překvapením byl bývalý šéf ČEZ Jaroslav Míl. Manažer, který z ČEZ odešel už před 15 lety, se pak zapojil do debaty, co všechno by vlastně bylo potřeba změnit v legislativě, aby se nějaké jaderné bloky vůbec daly postavit.

Kauzy vlivných, Z byznysu

Schváleno: 32 miliard na reaktory, i když třeba nebudou

Bezmála dvaatřicet miliard korun. Přesně tolik je vláda Bohuslava Sobotky připravena v příštích deseti letech poslat firmám za přípravu projektu pro stavební povolení pro nové jaderné reaktory v Temelíně a Dukovanech. A to i přes to, že vůbec není jisté, že se nové bloky elektráren nakonec budou stavět. Cifra 31,9 miliard korun je skryta v devadesátistránkovém Národním akčním plánu rozvoje jaderné energetiky, který pro vládu vypracovala ministerstva průmyslu a obchodu a financí. Samotné rozhodnutí o tom, zda se vůbec v Temelíně a Dukovanech budou stavět další reaktory, přitom dokument navrhuje odsunout až do roku 2025. Vláda akční plán schválila na

Názory, Otisk v byznysu

Kdo bude majitelem českého jaderného průmyslu?

Evropská komise před pár dny konečně předložila konkrétní plán odpoutání se od energetické závislosti na Rusku a vyzvala k vytvoření Evropské energetické unie. Členské státy EU by se měly více energeticky propojit, navzájem si pomáhat, investovat do úspor a obnovitelných zdrojů a snížit tak závislost na externích dodávkách energií. Vzhledem k tomu, že výnosy z prodeje zemního plynu a ropy tvoří dvě třetiny příjmů Ruské federace, je předem zřejmé, jak citelně by tato společná evropská politika zasáhla Putinovo impérium. Aktuální otázkou je, jak se k návrhu Evropské energetické unie postaví Česká republika. Ponechá-li premiér toto téma v rukou ministra průmyslu Mládka, který má energetiku

Kauzy vlivných, Z byznysu, Z politiky

Mládkův úřad: Nové reaktory? Tlačí nás čas

Ministerstvo průmyslu a obchodu tvrdí, že na 95 procent Česká republika v příštích dvaceti letech postaví dva nové jaderné reaktory. A proto je třeba vynaložit 32 miliard na přípravu projektů spojených s výstavbou. byť finální rozhodnutí padne až v roce 2025. Oficiální stanovisko Mládkova úřadu zní: „Důvodem je dálka povolovacích procesů, které trvají okolo 10 let. Podle současných analýz budeme nezbytně potřebovat nový výkon okolo roku 2035, respektive spíše výkon nahrazující utlumené zdroje a bez něj by chybějící rozsah elektřiny nebylo možné v potřebném rozsahu ani dovézt z okolních zemí s ohledem na fyzikální limity sítí a to i přes

Kauzy vlivných, Z byznysu

Odtajněno: 32 miliard pro reaktory, i když nebudou

Bezmála dvaatřicet miliard korun. Přesně tolik jsou ministři Jan Mládek a Andrej Babiš připraveni v příštích deseti letech poslat firmám za přípravu projektu pro stavební povolení pro nové jaderné reaktory v Temelíně a Dukovanech. A to i přes to, že vůbec není jisté, že se nové bloky elektráren nakonec budou stavět. Cifra 31,9 miliard korun je skryta v devadesátistránkovém Národním akčním plánu rozvoje jaderné energetiky, který pro vládu vypracovaly ministerstva průmyslu a obchodu a financí. Samotné rozhodnutí o tom, zda se vůbec v Temelíně a Dukovanech budou stavět další reaktory, přitom dokument navrhuje odsunout až do roku 2025. Ačkoli je

Přejít nahoru