Rok 2026 představuje fázi, kdy se ruská válečná ekonomika definitivně mění z mobilizační na vyčerpávací. Nejde o kolaps, ale o dlouhé, nákladné a stále hůře udržitelné pokračování války, jejíž ekonomická cena bude každý další měsíc vyšší než v letech předchozích. Uvnitř čísla.
Rok 2026 bude rokem, kdy se světový bezpečnostní řád začne přeskupovat kolem čtyř os – Ukrajiny, Blízkého východu, Indo-Pacifiku a Afriky. Rok 2026 se rýsuje jako rok, kdy se rozhodne, jestli Západ udrží strategickou iniciativu, nebo zda se svět posune k éře zamrzlých konfliktů, protektorátů a trvalého bezpečnostního napětí. Válka na Ukrajině, Blízký a střední východ, Sahel i vnitřní bezpečnost Evropy se spojují do jedné společné rovnice: otázky, zda máme dost politické vůle, peněz a průmyslové kapacity na dlouhou konfrontaci.
„Pokud nechci lhát do vlastní kapsy, musím říct otevřeně: Ukrajina stále bojuje, stále se učí a stále má mimořádnou odolnost, ale bez výrazného navýšení a zrychlení podpory ze strany Západu bude její pozice v roce 2026 slabší než kdykoliv od začátku plnohodnotné invaze,“ píše v obsáhlé analýze bývalý zpravodajský důstojník a voják Petr Mlejnek.
Na Ukrajině hrozí podobný vývoj, jako kdysi v Afghánistánu. Jen v daleko nebezpečnějším geopolitickém prostředí a s trvalými důsledky pro evropskou bezpečnost, píše bývalý šéf špionáže Petr Mlejnek.
„V Česku sledujeme znepokojivý trend: relativizaci, přepisování či přímo popírání významu roku 1989. Nejde o nevinnou diskusi o historii, ale o symptom hlubšího problému. Ztrácíme schopnost rozpoznat, odkud přichází hrozba, a oslabuje se základní společenský instinkt bránit demokratické hodnoty,“ píše bývalý šéf špionáže Petr Mlejnek.
„Zrušený summit, otevřený úder na ruském území a rostoucí mezinárodní izolace ukazují, že Rusko ztrácí strategickou iniciativu. Jaderná rétorika, odstoupení od dohod a pokusy o obviňování Západu nejsou známkou síly, ale defenzivy,“ píše bývalý šéf špionáže Petr Mlejnek.
Bývalý šéf špionáže Petr Mlejnek analyzuje, jaký dopad by měly sliby Andreje Babiše, Tomia Okamury a dalších opozičních stran, které chtějí v případě vítězství ve volbách zastavit muniční iniciativu. „Bez kontinuálního toku granátů by se válka okamžitě lámala v neprospěch Kyjeva.“
Bývalý šéf špionáže Petr Mlejnek o tom, že z ekonomického hlediska se Rusko přibližuje bodu, kdy bude muset volit mezi eskalací konfliktu a jeho ukončením. „Právě ekonomické tlaky – nikoli vojenské porážky – mohou být tím, co Putina donutí změnit kurz.“
Bývalý šéf špionáže Petr Mlejnek komentuje poslední politické kroky k příměří ve válečném konfliktu, který rozpoutal na Ukrajině Vladimir Putin.
