Nejen ve prospěch uprchlého gangstera. Část podsvětí vůbec není nadšená z představy, že by se Krejčíř vrátil. Dávají dohromady peníze, aby mu to překazili.
Uprchlík dostal pravomocný trest za pokus o obří podvod ve státní firmě. Ten mu na poslední chvíli překazili právě kriminalisté.
Jedna z nejnebezpečnějších postav českého polistopadového zločinu, uprchlík Radovan Krejčíř, se už několik měsíců intenzivně snaží dostat z jihoafrického vězení zpátky domů. Bezpečnostní složky podle zjištění Neovlivní.cz v tichosti spustily operaci, na jejímž konci má být definitivní stopka pro Krejčíře. Do České republiky zkrátka nesmí. V bezpečnostní komunitě totiž panuje mimo jiné obava, že uprchlík prozradí, kdo mu kdysi pomáhal s útěkem z jeho černošické vily. A také promluví o tom, s kým kdysi uzavíral obchody. Když jsem před patnácti lety poprvé v novinách zveřejnila vysvětlení policistů, že jim Radovan Krejčíř během domovní prohlídky v jeho vile nedopatřením utekl cestou na záchod, byla to už tehdy stěží uvěřitelná…
Když na začátku 90. let vypukl v zemích bývalé Jugoslávie válečný konflikt, poskytla Česká republika útočiště osmi a půl tisícům uprchlíků. Mnozí z nich se vrátili domů, mnozí si tu ale vybudovali nový život. Přinášíme hlas jednoho z nich – těch, kteří zůstali. Je střípkem do stále aktuální debaty, zda a komu by Češi měli či neměli nabídnout azyl. První středa v měsíci Vedran Kovačević Poledne. První středa v měsíci. Pro většinu zřejmě běžný den. Jenže ona zkouška sirén, kterou většina téměř nevnímá, je pro mě něco jako otevřená zlomenina duše. Každý měsíc mi připomíná, že jsem prožil něco, co mě následně ovlivnilo…
Německý novinář Hans-Jörg Schmidt žije od roku 1990 v Praze. Na rozhovor s ním jsme se vydali kvůli sledované sérii regionálních voleb v zemi našeho západního souseda, v nichž výrazně bodovali populisté. Ale také v době, kdy z nejvyšších míst české politiky, vládu nevyjímaje, tu a tam zaznívají ostrá slova na adresu německé vize Evropy a kroků, které prosazuje nejvlivnější žena starého kontinentu Angela Merkel. ohled na většinový tón českých médiích v komentářích o čerstvých německých volbách svádí k jasnému závěru: Angela Merkel prohrála, ztrácí vliv, politika „otevřené Evropy“ nefunguje, většina populace ji odmítá. Zastánci „tvrdé linie“ v české vládní…
Konec opatrných výroků. Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek v rozhovoru pro Hospodářské noviny nebývale tvrdě napadl Moskvu. Řekl, že má doloženo, že se Rusko snaží Evropu oslabit přiživováním krize, kterou rozpoutal příliv uprchlíků. Rusko podle něj uprchlíky do Evropy přímo letecky dováží. Obvykle umírněný ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) si během pouhých pár desítek hodin stihl připsat několik výroků, za které v Moskvě nebudou rádi. V pondělí se vyslovil pro rozšíření sankcí, které země Evropské unie uvalily na Rusko po jeho anexi Krymu. A to v souvislosti s politickým procesem, který režim Vladimira Putina rozpoutal proti ukrajinské pilotce Nadije Savčenko a…
Intelektuálka v pravém slova smyslu. První dáma české sociologie. Zakladatelka a propagátorka genderových studií. Chartistka. Člověk veřejný – homo politicus. V záplavě přívlastků, které se s jejím jménem pojí, můžeme ještě dlouho pokračovat. Ale bylo by to zbytečné. Jiřinu Šiklovou není třeba představovat více. oni oslavila osmdesátku. Věk, o kterém se většinou brblá a vypočítávají se neduhy. Ne tak Jiřina Šiklová, ta se tehdy zrovna angažovala v petiční akci žádající vládu, aby v otázce migrace přestala bezradně přešlapovat a raději vysvětlila lidem, jak bude uprchlíkům pomáhat. „Když je někdo v průseru a já na to mám kapacitu, tak něco zorganizuju,“ komentovala v…
Data z průzkumů veřejného mínění hovoří jasně: Ač do Česka stále žádná „vlna“ uprchlíků nepřišla, lidé jsou k nim měsíc po měsíci odmítavější. Svůj podpis na tom mají zejména politici, způsob, jakým s touto agendou pracují, a následné mediální pokrytí. Nejprve pár čísel z aktuálního výzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR, které v rámci projektu Naše společnost pravidelně sleduje postoje veřejnosti ke klíčovým otázkám. Data o názorech občanů k přijímání uprchlíků sbírali sociologové v půli ledna, při osobních rozhovorech vyzpovídali 1047 respondentů starších 15 let. Dvě třetiny z nich (65 %) soudí, že by Česko vůbec…