Konflikt v Íránu: Příměří bez vítěze
Ekonomická válka, boj o Hormuz a budoucnost Blízkého východu. Konflikt se mění z otevřené války na dlouhodobé strategické soupeření, píše bývalý šéf špionáže Petr Mlejnek.
Ekonomická válka, boj o Hormuz a budoucnost Blízkého východu. Konflikt se mění z otevřené války na dlouhodobé strategické soupeření, píše bývalý šéf špionáže Petr Mlejnek.
„Balistická střela Orešnik představuje pro Kreml především politickou zbraň. Jeho hlavním cílem není změnit situaci na bojišti, ale ovlivnit vnímání války doma, na Ukrajině i na Západě,“ „píše bývalý šéf špionáž Petr Mlejnek.
Příběh českého pašeráka zbraní s blízkými kontakty na politiky včetně Václava Klause odkrývá tajemství války v Jugoslávii. A také válku o miliardovou pohledávku.
„Kreml se jaderným cvičením snaží překrýt skutečnost, že se situace na bojišti ani v ekonomice nevyvíjí podle původních očekávání Moskvy“, píše bývalý šéf špionáže Petr Mlejnek.
„Výsledkem je okno příležitosti na změnu režimu. Pokud by se ekonomický tlak spojil s masovými protesty napříč zemí, mohl by Írán čelit nejvážnější vnitřní krizi za poslední dekády. Írán se blíží ekonomickému zlomu, Spojené státy nechtějí zrušit blokádu bez jaderných ústupků a režim se připravuje na protesty i možnost obnovení války,“ píše bývalý šéf špionáže Petr Mlejnek.
Schopnost financovat válku v krátkodobém horizontu přetrvá, ale za cenu rostoucích strukturálních problémů, které budou v čase stále obtížněji udržitelné, píše bývalý šéf špionáže Petr Mlejnek.
Všichni máme svá trápení, úzkosti a strachy. Ale jen těžko si umíme představit, jaké to je, když vaši vlast napadne nepřátelská armáda a na rodné město dopadají rakety. „Nemůžeš dýchat, nemůžeš jíst, nemůžeš spát,“ vzpomíná na únorové dny roku 2022 dnes osmatřicetiletá Kateryna Tereščenková. „Vydržela jsem tři týdny. Pak už to nešlo, vzala jsem batoh, děti a utekly jsme.“
„Válka na Ukrajině a konflikt s Íránem dnes tvoří jeden propojený strategický celek. Rozhodující dynamika se neodehrává pouze na bojišti, ale také na energetických trzích, v logistických trasách a v oblasti zpravodajských operací,“ píše bývalý šéf špionáže Petr Mlejnek.
Domov má v Česku, kořeny na Východě. Houževnatost jí koluje v žilách a těžko se k ní kdokoli dostává blíž. Z outsidera vyrostla Darja Stomatová v ženu, která od začátku války na Ukrajině přináší televizním divákům v Česku obraz syrové reality. Hledá pravdivé příběhy. Není jejich středobodem, jen mostem, přes který vede cesta. „Netoužím po slávě, ale po respektu,“ říká čtyřiatřicetiletá válečná zpravodajka, nedávno odměněná za svou práci prestižní Cenou Ferdinanda Peroutky.