Volyně

„Tento způsob léta,“ děl vposled, odvraceje se od přístroje Celsiova, „zdá se mi poněkud nešťastným.“ Kdo by neznal okřídlenou větu majitele říčních lázní Antonína Důry z Rozmarného léta, jemuž vtiskl nezaměnitelnou podobu v Menzelově poetické adaptaci Rudolf Hrušínský. To Vlastimil Jirsa, který podobné lázně provozuje už patnáct let v jihočeské Volyni, si nad počasím zatím stýskat nemusí. Jenže v životě plovárníkově roku 2019 jsou jiné věci, které mohou život činit poněkud nešťastným. Byrokracie, úředníci, taky moc vysoká tráva. Tak se natáhněte na deku, a než si půjdete znovu zaplavat, zjistěte, jak se žije na plovárně. [dropcap style=“normal“]P[/dropcap]lovárna ve Volyni se pyšní přívlastkem „nejstarší v České