Tajemství největší obchodní sítě v Česku

Podle odhadů Vietnamci ovládají zhruba dvacet procent trhu, přitom největší klasický řetězec Lidl má necelých 17 procent trhu.

Ve vietnamském obchodě uprostřed Nuslí dosud nechybí zboží nakoupené ve slevových akcích okolních supermarketů. Přesto se nabídka průběžně mění: Vedle zeleniny ze zemědělské tržnice v Lipencích přibývají potraviny dovezené přímo z Asie. Na chodníku před krámem se nově objevily květináče s muškáty či surfiniemi v ceně okolo 40 korun. Nechybí široký výběr e-cigaret Kurwa, Kratomu a HHC.

V celém nuselském trojúhelníku mezi Kauflandem v Michli, Penny Marketem na Pankráci a Lidlem u vršovického nádraží se najde patnáct větších i menších vietnamských večerek či samoobsluh s provozní dobou nejméně od osmi do dvaadvaceti hodin. V lidnaté městské části jim tak konkurují pouze dva obchody – Tesco Expres a jedna Žabka.

Nusle a další součásti čtvrtého pražského obvodu nejsou výjimkou. Velký podíl na trhu s potravinami získaly vietnamské obchody ve všech větších městech a stávají se jedinou nákupní možností ve stovkách obcí po celé zemi.

Praha 4 se zřejmě může pochlubit větší hustotou vietnamských provozoven včetně restaurací a nehtových studií. Sčítání lidu z roku 2021 také prokázalo, že v rozlehlém čtvrtém pražském obvodě žije nejvíc Vietnamců z celého Česka. Přesto jejich podíl jen mírně přesahuje jedno procento populace. Pravým důvodem vysokého počtu vietnamských obchodů proto může být fakt, že ke čtvrtému obvodu přiléhá okrajová městská část Libuš, která se před patnácti lety stala hlavním centrem vietnamského byznysu v Česku.

SAPA, VAŽTE SI TOHO, ŽE JI MÁTE

Na samém konci Libuše, v nepřehledném periferním prostoru mezi posledními paneláky a dálničním okruhem, nalevo od výpadovky přeplněné automobily mířícími do blízkých satelitů, stojí bílá brána s červenou střechou. Přes ni návštěvník vstupuje od jiného světa, největší vietnamské tržnice střední Evropy známé pod názvem Sapa.

Hned zkraje nelze přehlédnout restauraci Dong Do s prostorným sálem a stropem ve výši nejméně pěti metrů. V pozdním odpoledni stačí několika hostům skromnější přilehlá jídelna. Sál s vysokým stropem má jinou úlohu. „Pořádají se tu svatby, na které chodí až tisíc lidí,“ vysvětluje Lubor Pham Quoc Loc, jeden z manažerů Sapy. Gigantické tržiště totiž nehraje v životě vietnamské komunity jenom ekonomickou roli, stalo se i společenským, a dokonce náboženským centrem včetně buddhistického chrámu.

Na otázku, jak je možné, že příslušníci nevelké vietnamské menšiny vytvořili obchodní síť, která ovládla celé patro tuzemského maloobchodu, nabízí Lubor Pham vyčerpávající odpověď.

Začíná ze široka: „Vy Češi, nebo obecně Evropané, si nevážíte toho, co máte.“ Proto také můžeme těžko pochopit, jak tvrdě jsou Vietnamci ochotni pracovat. Téměř polovina přistěhovalců do Česka pochází z chudých oblastí severního Vietnamu. Tamní společnost tvoří velké rodiny či rody, ke kterým se hlásí 150–180 dospělých. „Ti vyberou jednoho, který dostane prostředky, aby na úřadech pořídil pracovní povolení v Česku. Po dvou, třech, nebo pěti letech práce v továrně si změní účel pobytu a zařídí živnostenský list. Ze zisku potom živí sebe, svou rodinu i celý rod,“ vysvětluje Lubor Pham.

Vietnamský živnostník se musí vypořádat se závazkem k desítkám příbuzných ze své vesnice, proto ho nic jiného než práce nezajímá. „Účelem je zlepšit životní podmínky pro všechny,“ zdůrazňuje manažer. Proto Vietnamci pracují „od nevidím do nevidím“ a tato jejich vlastnost se osvědčila zvláště v byznysu s potravinami. Jejich obchody, které zavírají až po desáté hodině večer, se staly jedinečnou nákupní příležitostí pro ty, kdo po práci už nemají čas nastartovat auto a absolvovat časově náročnou návštěvu obchodního centra. Malé obchody, které dříve provozovali Češi nebo Ukrajinci, s otevírací dobou osm hodin za celý den, neměly v takové konkurenci šanci uspět.

„Obchodníkům ale nejde o to, dělat někomu konkurenci, chtějí využít díry na trhu a nějak se uživit. Například si spočítají, že se vyplatí provozovat večerku v obci, která má aspoň 300 obyvatel,“ upřesňuje manažer.

UNIKÁTNÍ MOŽNOSTI ČESKÉ REPUBLIKY

Ochota pracovat v nejtvrdších podmínkách také znamená, že vietnamští obchodníci jsou svolní shánět zboží na všech možných místech. Dokud neexistovaly vietnamské velkoobchody jako například Tamda Expres, využívali přednostně síť Makro, která jim ovšem dávala příliš nízký strop na objem zboží, které chtěli objednat. Prostor k výdělku však nabídly slevové akce ostatních supermarketů. Pokud sleva překročí třicet procent, pak se vyplácí zboží přeprodávat ve večerkách za cenu, která se drží těsně pod obvyklou cenou supermarketu. „Vietnamci se spokojí s mnohem nižší marží než ostatní obchodníci,“ upozorňuje Lubor Pham. 

„Díky obchodnímu talentu dokážou vietnamští prodejci dobře kombinovat různé dodavatele,“ potvrzuje prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza.

Přesto není na první pohled jasné, proč přistěhovalci z jihovýchodní Asie osvědčili svůj talent právě v Česku. Srovnatelným případem jsou pouze obchodní aktivity navázané na tržiště Dong Xuan ve východním Berlíně nebo vietnamskou část megatržnice Wólka Kosowska u Varšavy.

Jak to, že to tak funguje? Proč mají Vietnamci větší tržby než třeba Lidl? A co šedá ekonomika? Čtěte v Letním speciálu Neovlivní.cz. PŘEDPLATNÉ.

Ilustrace Shutterstock.com