SPD dokáže zabodovat tématy, které ostatní politické strany, pokud možno, zametají pod koberec.
Populistický virtuóz Tomio Okamura se po podzimních krajských volbách mohl radovat. S přehledem porazil strany, které donedávna platily za suverény tuzemské levice, tedy sociální demokraty a komunisty, v jejichž vodách dnes loví voliče. Není divu, že má úspěch, protože strany klasické levice víceméně s úspěchem ignorují nejméně půl milionu domácností, jejichž budoucnost určují insolvenční soudy a exekutoři, případně zapomínají na ty další, kteří nevidí žádnou perspektivu z jiných důvodů.
Okamura zkrátka umí. Umí využít všeho, co ostatní chtějí zamést pod koberec.
Přišel správce bytového družstva, aby vymáhal poplatky za elektřinu a teplo z minulých měsíců. Přitom hrozil, že pokud nezaplatí i další domácnosti v paneláku, dodavatelé energie vypnou. Těžko však zaplatit, když člověk nemá práci, a vlastně ji ani nemůže chtít, protože většinu výdělku by sebral exekutor. Vydělávat načerno je možné, jenže právě takovou práci dnes nikdo nenabízí. Dětem se opět zavířela škola a dožadují se přístupu na internet, ovšem marně, protože předplacenou kapacitu by vyčerpaly během pár hodin.
Tak žije novodobý Job, který může být typickým voličem radikálního hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD), před pěti lety založeného Tomiem Okamurou.