© Dead Line Media s.r.o. 2016 – všechna práva vyhrazena | buďte s námi v kontaktu: facebook – twitter – napište nám
© Design: Prokoho.cz | Souhlas se zpracováním osobních údajů (nastavení, odvolání)
Zpackaná operace, která vyústila v únos pěti Čechů v Libanonu a následná zákulisní válka tuzemských špionů donutila politiky, aby urychlili plán na změnu v kontrole tajných služeb.
Civilní rozvědka, která spadá pod ministra vnitra Milana Chovance, má podle plánů vlády nově spadat pod stejnou kontrolu jako ostatní tajné služby státu. Chovancův Úřad pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) je jediná zpravodajská služba, která nad sebou nemá kontrolní aparát.
Vláda nyní podle ČT24 oprášila starší nápad s vznikem speciální komise, která by měla nahradit dosavadní kontrolní orgán složený z poslanců. Ti v současnosti dohlížejí na práci civilní kontrarozvědky BIS a vojenských zpravodajských služeb. Podle plánu poslance nahradí pětičlená komise specialistů z justice, kteří budou mít nově na starost i práci civilní rozvědky ÚZSI.
Pravomoce komise budou oproti kontrolními orgánu poslanců významně silnější: její členové totiž podle plánů vlády mají mít přístup do živých spisů, tedy k informacím o akcích, které ještě stále probíhají.
Novým impulsem pro posílení kontroly se mimo jiné staly události spojené s únosem pětice Čechů v Libanonu, kdy se ukázalo, že civilní rozvědka a vojáci spolu nedokázali spolupracovat a nepředávali si klíčové informace. Dalším sporným případem je podezření, že část pěnez, které stát zaplatil jako výkupné za unesené dívky z Pákistánu cestou kdesi zmizela. A podezření padá právě na příslušníky tajných služeb – konkrétně Chovancovu civilní rozvědku (Původní zprávu Neovlivní.cz najdete tady »).
Plán na vstup nové komise do živých svazků vyvolává uvnitř tajných služeb nervozitu. Její zástupci se obávají, že se tak může řada jejich operací zmařit, zkrátka proto, že se – jak je v Česku zvykem – “vykecají.” V tom mají tajné služby oporu i u některých opozičních poslanců.
“Čím více lidí ví podrobně o činnosti tajných služeb, tím větší hrozí průsak informací,” cituje server veřejnoprávní televize (zde ») například Daniela Korte z TOP 09.
Bývalý šéf civilní rozvědka a bezpečnostní expert Karel Randák navíc upozorňuje, že problém tajných služeb zdaleka nevyřeší jen politická kontrola. Klíčová je podle něj nezávislost a odborná znalost práce špionáže. “V Anglii funguje jakýsi koordinátor, který požívá ve zpravodajské komunitě vážnosti a dokáže se domluvit s řediteli jednotlivých služeb. Kdysi tu takové snahy taky byly, ale nikdy se nepodařilo najít člověka, který by případ posuzoval objektivně a nestranil některé ze služeb. Kdysi tu byly snahy – za Kostelky, pak Šnajdra a ještě dříve to byl třeba Bašta. Všichni ale nakonec skončili na tom, že preferovali svoje lidi,” upozornil nedávno v rozhovoru pro Neovlivní.cz.
Plány na posílení kontroly přicházejí v době, kdy tajné služby získaly řadu nových pravomocí. Zpravodajci mají přístup k informacím o klientech bank nebo k údajům o konkrétních majitelích telefonních čísel.