Dvě slova v novém mediálním zákoně způsobila, že poprvé od listopadu ’89 se stát zavázal, že bude České televizi a Českému rozhlasu posílat stále víc a víc milionů přímo z veřejných rozpočtů. Bude čím dál větším koncesionářem se zdaleka největším vlivem.
Legenda o nezávislosti českých veřejnoprávních médií na státu definitivně padla. Senát ve středu posvětil návrh zákona o televizních a rozhlasových poplatcích, který sněmovna schválila už v březnu. V novele se bez povšimnutí objevila formulace, která rozšíří povinnost ministerstev, státem financovaných organizací, úřadů, magistrátů nebo třeba větších obcí platit provoz veřejnoprávních médií.
„V překladu, ročně začnou do České televize a Českého rozhlasu proudit přímo ze státních a veřejných rozpočtů až stovky milionů. A protože zákon předpokládá, že bude provoz ČT a ČRo čím dál nákladnější, stát, jeho firmy i samosprávy zároveň mají závazek své příspěvky pravidelně navyšovat,“ píše časopis Neovlivní.cz v dubnovém vydání.
V hluku kolem patnácti-, respektive dvacetiprocentního zvýšení měsíčního poplatku a rozšíření různých povinností platit za televizi a rádio to zcela zaniklo.
Avšak vláda Petra Fialy dál tiše prolamuje tabu, které se stalo základním argumentem, proč má Česká republika mít veřejnoprávní média. Tedy že Česká televize a Český rozhlas musí stát mimo vliv státu, mají být na něm nezávislou veřejnou službou.