© Dead Line Media s.r.o. 2016 – všechna práva vyhrazena | buďte s námi v kontaktu: facebook – twitter – napište nám
© Design: Prokoho.cz | Souhlas se zpracováním osobních údajů (nastavení, odvolání)
Na Generální inspekci bezpečnostních sborů úřadují kontroloři z ministerstva financí. Kontrola přišla poté, co šéf inspekce Michal Murín odmítl opustit svoji funkci, k čemuž ho vyzval při osobním rozhovoru premiér Andrej Babiš. Z analýzy postupných kroků státního aparátu a premiéra Babiše deník Neovlivní.cz zjistil, že případ naplňuje definici termínu totalitní inspekční kontrola. A ta je v zemích Evropské unie nepřípustná.
Nejprve trocha terminologie: Při našem vstupu do Evropské unie tamní úředníci tvrdě vyjednávali s českou vládou o nastavení systému a legislativy v přístupové kapitole 28 – finanční kontrola. Hlavním požadavkem bylo, aby nedocházelo k cíleným neplánovaným inspekčním kontrolám, které byly hojně využívány za minulého totalitního komunistického režimu. Požadavek byl jednoznačný. Kontrola je v odpovědnosti manažerů. Ověřování na úřadě bude dělat funkčně nezávislý interní audit. Jakékoliv jiné následné ověření hospodaření má vykonávat Nejvyšší kontrolní úřad.
Problém totalitních inspekčních kontrol spočívá v jejich možném zneužití pro osobní nebo politický zájem. Zneužití postavení v politické nebo veřejné funkci k osobnímu prospěchu je totiž modelovou definicí korupce. Dalším zásadním systémovým nedostatkem je skutečný nebo zdánlivý střet zájmu politika, který by mohl totalitní kontrolu využít ve svůj prospěch.
A když si nyní poskládáme všechny výroky zúčastněných aktérů a načasování kontroly hospodaření generální inspekce, výsledkem je nepříjemný závěr: Ministerstvo financí na inspekci realizuje takzvanou totalitní inspekční kontrolu, která je v zemích Evropské unie nepřípustná
Z čeho vycházíme?
Premiér v demisi před několika dny přiznal, že poslal cílenou kontrolu na GIBS v době, kdy podle slov jejího ředitele vyvíjel nátlak na jeho odchod. Michal Murín do médií prohlásil, že mu premiér dal na výběr. „V únoru jsem byl dvakrát pozván na úřad vlády, kde mě premiér vyzval k rezignaci. Když se dohodneme, tak to prý bude bez skandálu. Řekl, že by bylo nejlepší, abych skončil do konce února,” popsal společné jednání ředitel GIBS.
Premiér schůzku popisuje odlišně. „Já jsem žádné odvolání nenavrhl. Jen jsem konstatoval, že mám vážné pochybnosti o jeho morální a profesionální integritě. A to můžu doložit. Pan Murín podvedl vládu”. Žádné důkazy doposud veřejnosti předloženy nebyly.
A jen tři dny poté, co Murín napodruhé odmítl výzvu k odchodu, přišli na inspekci kontroloři z ministerstva financí. Prověrka hospodaření GIBS podle mluvčího ministerstva Michala Žurovce začala na základě oficiálně obdrženého podnětu. „Předmětem kontroly je hospodaření s veřejnými prostředky v letech 2016 a 2017, včetně nastavení a funkčnosti vnitřního kontrolního systému,” sdělil.
Sám Babiš následně na půdě sněmovny přiznal, že to byl on, kdo osobně požádal ministerstvo financí, aby udělalo na GIBS kontrolu.
Ministryně Schillerová následně korigovala slova ministerských úředníků, že podnět nebyl pouze jeden. Premiérův příkaz tak podle ní nehrál žádnou roli, tvrdila. Svá slova ale nedoložila žádnými dokumenty.
Když se podíváme na současný spor mezi premiérem Babišem a ředitelem GIBS Murínem, můžeme spatřit všechny uvedené znaky totalitní kontroly, střetu zájmu a korupčního potenciálu.
Premiér Babiš je trestně stíhanou osobou, která má přirozeně osobní zájem na výsledku vlastního trestního řízení. GIBS je jedním z orgánů v soustavě trestního řízení a jakékoliv personální změny realizované ze strany stíhaného premiéra jsou tak ve střetu zájmů.
Zjevný je především premiérův možný osobní prospěch v případě, kdyby personální rošáda GIBS mohla oslabit pozici vyšetřovatele Babišovi trestní kauzy Pavla Nevtípila, kterého se v médiích Babiš snaží dlouhodobě spojovat s kmotry a diskreditovat.
Problém je ale také na straně ministerstva financí. Ministerstvo totiž nedokáže jednoznačně vysvětlit, kdo přesně podnět ke kontrole GIBS podal, kdy a kvůli jakým podezřením. Ve chvíli, kdy se k udání přiznává trestně stíhaný premiér, který se snaží současně personálně likvidovat ředitele kontrolovaného úřadu, který může mít vliv na vyšetřování politikovy trestní kauzy, nejde již o standardní postup.
Ale jde o naplnění definice totalitní inspekční kontroly zadané ve střetu zájmů s možným osobním prospěchem. Kdyby se takto ke kontrole choval trestně stíhaný premiér v demisi v době vstupu České republiky do Evropské unie, samotné přijetí to mohlo zhatit.