„Jednání Trump–Putin pravděpodobně nepovedou k trvalému míru, spíše k dílčímu dočasnému příměří, které by umožnilo oběma stranám přeskupit síly,“ píše bývalý šéf špionáže a dlouholetý výsadkář Petr Mlejnek.
Vyjednávací proces mezi Washingtonem a Moskvou se v létě 2025 dostává do citlivé fáze. Americký prezident Donald Trump a ruský prezident Vladimir Putin zvažují osobní schůzku, přičemž Bílý dům avizuje možnost jejího uskutečnění už do 21. srpna. Místo setkání zatím není potvrzeno – v neoficiální hře je i návrh Spojených arabských emirátů.
Spor se vede i o formát jednání: Trump původně podmínil schůzku s Putinem tím, že se ruský prezident nejprve setká s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, tuto podmínku však později stáhl. Putin reagoval vyhýbavě – tvrdí, že „v zásadě“ proti setkání se Zelenským není, ale „musí být vytvořeny určité podmínky“.
Putinův cíl: bilaterální hra bez Kyjeva
Kreml dlouhodobě usiluje o to, aby vyjednávání o Ukrajině probíhala bilaterálně mezi Moskvou a Washingtonem, bez přímé účasti Kyjeva. Podle poradce prezidenta Jurije Ušakova Moskva preferuje nejprve schůzku Trump–Putin a teprve poté případná třístranná jednání. Tento přístup umožňuje Kremlu prezentovat se jako konstruktivní partner amerického mírového úsilí, přičemž fakticky oddaluje jakýkoliv přímý kontakt se Zelenským a tím i závazek k reálným kompromisům.
Moratorium na údery: taktický manévr
Zvláštní vyslanec USA na Blízkém východě Steve Witkoff při návštěvě Moskvy 6. srpna jednal i o návrhu dočasného moratoria na útoky dlouhého doletu. Podle informací z amerických i ruských zdrojů by tento krok sloužil především k odvrácení hrozby sekundárních amerických sankcí proti ruské ekonomice. Kritici ale upozorňují, že by moratorium poskytlo ruským silám čas k doplnění zásob dronů a raket a umožnilo by po jeho skončení obnovit masivní údery proti ukrajinské infrastruktuře.