Z historie víme, co celní války dokážou. Příkladem nejznámějším je světová hospodářská krize, kterou v roce 1929 odpálil krach na newyorské burze. Do světa se krize rozšířila zásluhou tehdejší americké vlády, která na dovozy do USA zavedla drastická ochranářská opatření. K čemu teď povede celní válka Donalda Trumpa?
Ve čtvrtek 13. března byl americký prezident Donald Trump podle svých spolupracovníků „totálně znechucen“. Dozvěděl se totiž, že od prvního dubna vyhlásí Evropská unie padesátiprocentní cla na americkou whisky.
„Evropská unie je jeden z nejvíc nepřátelských a nejvíc zneužívaných daňových a celních úřadů na světě,“ postěžoval si na síti Truth Social a ihned oznámil drastická protiopatření: „USA rychle zavedou cla 200 procent na všechna vína, šampaňské a lihoviny, které se dovážejí z Francie a dalších zemí EU.“
V reakci na to poklesly o víc než deset procent akcie francouzského koncernu LVMH, který prodává šampaňské značky Moët nebo koňak Hennessy. Na druhé straně oceánu si ztráty připsal mimo jiné Jack Daniels.
Přetahovaná o whisky
Zpráva o potyčce s alkoholem nevyděsila jen konzumenty lihových nápojů. Svět obletěla, protože mohla být považována za skutečný počátek obchodní války mezi dvěma nejsilnějšími hospodářskými bloky na světě. Mluví se o ní už od konce ledna, když Trump avizoval, že veškeré dovozy z Kanady, Mexika a zemí Evropské unie zatíží paušální daní 25 procent.