Trumpova celní válka: Kam zavede světovou ekonomiku

Z historie víme, co celní války dokážou. Příkladem nejznámějším je světová hospodářská krize, kterou v roce 1929 odpálil krach na newyorské burze. Do světa se krize rozšířila zásluhou tehdejší americké vlády, která na dovozy do USA zavedla drastická ochranářská opatření. K čemu teď povede celní válka Donalda Trumpa?

Ve čtvrtek 13. března byl americký prezident Donald Trump podle svých spolupracovníků „totálně znechucen“. Dozvěděl se totiž, že od prvního dubna vyhlásí Evropská unie padesátiprocentní cla na americkou whisky.

„Evropská unie je jeden z nejvíc nepřátelských a nejvíc zneužívaných daňových a celních úřadů na světě,“ postěžoval si na síti Truth Social a ihned oznámil drastická protiopatření: „USA rychle zavedou cla 200 procent na všechna vína, šampaňské a lihoviny, které se dovážejí z Francie a dalších zemí EU.“

V reakci na to poklesly o víc než deset procent akcie francouzského koncernu LVMH, který prodává šampaňské značky Moët nebo koňak Hennessy. Na druhé straně oceánu si ztráty připsal mimo jiné Jack Daniels.

Přetahovaná o whisky

Zpráva o potyčce s alkoholem nevyděsila jen konzumenty lihových nápojů. Svět obletěla, protože mohla být považována za skutečný počátek obchodní války mezi dvěma nejsilnějšími hospodářskými bloky na světě. Mluví se o ní už od konce ledna, když Trump avizoval, že veškeré dovozy z Kanady, Mexika a zemí Evropské unie zatíží paušální daní 25 procent.

A také s tím začal. V sobotu už začalo platit základní clo deset procent na veškerý dovoz do Spojených států. Další zvýšení cel se očekává ve středu. Mezi nejvíce zasažené země patří klíčoví obchodní partneři Spojených států – Čína a Evropská unie, kterým nyní hrozí cla ve výši 34, respektive 20 procent.

Pokud jde o Evropu, americký prezident začal 12. března u oceli a hliníku, tedy stejným způsobem, jakým obchodní spory s Evropou rozjížděli už jeho předchůdci. Trump byl ovšem přísnější, protože například nepřipustil, aby se určitý objem dovozu sazbě 25 procent vyhnul.

Evropská komise reagovala okamžitě. Její předsedkyně Ursula von der Leyenová slíbila, že výrobcům hliníku a oceli pomůže. Především však oznámila, že EU zavede během dubna cla ve výši 10, 25 nebo 50 procent na americké zboží – od ovocných šťáv přes cukr, make-up a motocykly Harley Davidson až po toaletní papír. Zmíněná whisky, která způsobila takové pozdvižení, měla být postižena hned v první vlně od prvního dubna.

Poprask ovšem vzbudila také Trumpova hrozba dvousetprocentního cla. V samotné Americe přivedla do zoufalství dovozce francouzského vína, kteří už měli zboží nakoupeno. Protože jim bylo jasné, že za třikrát vyšší cenu víno neprodají, mnozí z nich začali jako s reálnou alternativou počítat s vyhlášením konkurzu.

Především se však začali bouřit evropští politici v čele s francouzským premiérem Francoisem Bayrouem, který ohlášení celní přirážky na whisky označil doslova za „chybu“. Evropská komise proto zařadila zpátečku a obchodní komisař Maroš Šefčovič 19. března oznámil, že EU nebude cla na whisky ani na žádné jiné zboží z Ameriky vyhlašovat před polovinou dubna. „Bude víc času na vyjednávání s americkou stranou,“ vysvětlil, proč se horká fáze obchodní války zatím odkládá.

Je Trump „intuitivní genius, nebo pitomec“? Kam nás jeho cenová válka dovede? Analýzu přináší dubnové číslo časopisu Neovlivní.cz. PŘEDPLATNÉ.

Zdroj náhledové foto: Shutterstock/AI