Trumpův plán pro Gazu: V mezinárodní politice už žádné tabu neexistuje

Bývalý šéf špionáže Petr Mlejnek o to, zda americký prezident chystá historickou změnu Blízkého východu, nebo jde z jeho strany jen o geopolitickou provokaci.

Administrativa Donalda Trumpa opět otřásla mezinárodním společenstvím, když prezident USA oznámil radikální plán pro Pásmo Gazy. Jeho návrh zahrnuje přesídlení většiny palestinského obyvatelstva do jiných zemí a převzetí kontroly nad tímto územím Spojenými státy. Tento záměr, který by mohl přepsat politickou mapu Blízkého východu, okamžitě vyvolal vlnu kritiky a varování před možným porušením mezinárodního práva.

Nejasná formulace, jasné důsledky

Trump ve svém projevu vágně formuloval, že „USA převezmou pásmo Gazy“. Tato slova okamžitě vyvolala spekulace o skutečném významu jeho návrhu. Když novináři žádali upřesnění, Trump mluvil o „vlastnictví pozemku“ a „dlouhodobém vlastnictví“ – slovníku blízkému obchodní terminologii, nikoli diplomatickému jazyku.

Dále nevyloučil možnost vyslání amerických jednotek. Pokud by k tomu došlo, fakticky by se jednalo o americkou okupaci Gazy. Tím by se Spojené státy přímo zapojily do konfliktu, který je již nyní jedním z nejkomplikovanějších na světě.

Hromadné vysídlení Palestinců: Plánovaná migrace nebo válečný zločin?

Trump tvrdí, že Pásmo Gazy je po více než roce války neobyvatelné. Mluví o zničené infrastruktuře, troskách měst a minovém poli, které musí být odklizeno. Podle něj by Palestinci měli dostat možnost odejít do jiných zemí, kde „by mohli být šťastní“ a kde „by na ně nikdo nestřílel“.

Neupřesnil však, jak přesně by masové vysídlení probíhalo. Když dostal přímou otázku, zda bude deportace Palestinců násilná, odpověděl pouze: „Uděláme jim nabídku, kterou nelze odmítnout.“
Tento výrok mnozí považují za eufemismus pro nucené vysídlení neboli etnické čištění – což by bylo v rozporu s mezinárodním právem.

Další otázkou je, kdo by celý proces financoval. Trump navrhuje, aby přesídlení Palestinců zaplatily „bohaté země regionu“ – Saúdská Arábie, Bahrajn a Spojené arabské emiráty.
Problém je, že Jordánsko a Egypt, kam by podle návrhu směřovalo nejvíce lidí, už předem vyjádřily ostrý nesouhlas.

Gaza jako „Blízkovýchodní riviéra“

Po odchodu Palestinců má podle Trumpa následovat kompletní přestavba Gazy. Mluví o luxusním letovisku, které by se mělo stát „Blízkovýchodní riviérou“. Obnova území by měla trvat 10–15 let a vyžadovala by masivní investice do infrastruktury, včetně výstavby nových budov, silnic a hotelů.

Není bez zajímavosti, že Trumpův vyslanec na Blízkém východě Steve Witkoff má bohaté zkušenosti s developerskými projekty – což naznačuje, že plán není jen o geopolitice, ale i o velkých byznysových zájmech.

Historický precedent: Není to nereálné

Zatímco odpůrci Trumpova návrhu tvrdí, že takto masivní přesun populace je nerealizovatelný, někteří analytici nesouhlasí.
• Masové vysídlení se již v historii několikrát stalo realitou.
• V letech 1945–1950 bylo z Evropy vysídleno 12 milionů Němců – ve válkou zničeném kontinentu, bez moderních logistických možností.
• Rozdělení Indie a Pákistánu v roce 1947 vedlo k přesunu 10–15 milionů lidí.

Tedy technická proveditelnost je možná – skutečná překážka spočívá v politické vůli a právních důsledcích.

Právní aspekty: Válečný zločin nebo legitimní akt?

Podle Ženevských konvencí je vysídlení civilního obyvatelstva z okupovaného území válečným zločinem.
• Mezinárodní trestní soud (ICC) by mohl zahájit vyšetřování a případně vydat zatykače na osoby odpovědné za realizaci plánu.
• OSN by pravděpodobně přijala odsuzující rezoluci, i když USA by ji v Radě bezpečnosti veto zablokovaly.

Z pohledu Trumpa je však mezinárodní právo druhořadé – věří, že pokud by se plán skutečně implementoval, regionální státy by se nakonec přizpůsobily.

Netanjahu nadšený, svět v šoku

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu přijal plán s nadšením a označil jej za „změnu, která přinese mír na Blízký východ.“
Z izraelského pohledu by tento krok znamenal konec bezpečnostního rizika v Gaze, protože by se zde již nenacházelo palestinské obyvatelstvo.

Naopak mezinárodní reakce byla ostře negativní:
• Palestinská samospráva označila plán za vážné porušení mezinárodního práva.
• Saúdská Arábie zopakovala svou podporu vzniku palestinského státu a odmítla přesídlování Palestinců.
• Německo, Francie, Čína, Turecko a Egypt plán jednoznačně odmítly.
• Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov naznačil, že Trump „porušuje pravidla mezinárodní diplomacie“.

Americká kontrola Gazy: Co by to znamenalo?

Trumpův plán počítá s dlouhodobou kontrolou Gazy Spojenými státy. Pokud by USA na území nasadily vojáky, znamenalo by to:
• První přímou americkou vojenskou přítomnost v Gaze.
• Strategické posílení amerického vlivu v regionu.
• Eliminaci možnosti návratu Hamásu k moci.

Zároveň však hrozí eskalace napětí v celém muslimském světě, který by to mohl vnímat jako novou formu kolonialismu.

Co bude dál?

Zatím není jasné, zda Trump plán skutečně zamýšlí realizovat, nebo jde jen o taktický manévr.
Každopádně:
1. OSN bude vyvíjet diplomatický tlak – ale bez reálných sankcí.
2. Arabské státy budou formálně protestovat, ale pokud dostanou kompenzace, mohou ustoupit.
3. Izrael bude největším vítězem – zbaví se Gazy a zajistí její kontrolu spojencem.
4. USA riskují geopolitické důsledky, pokud se plán pokusí realizovat silou.

Závěr: Normalizace extrémních řešení

Trumpův plán překračuje dosavadní limity geopolitického myšlení. Ať už se stane realitou nebo ne, jedno je jisté: Otevírá dveře k debatám, které se zdály být dávno uzavřené. A ukazuje, že v mezinárodní politice už žádné tabu neexistuje.

Zdroj náhledové foto: Shutterstock.com