Týden podle Vávry: Co dělat?

Bývalý bankéř a investor Radovan Vávra v pravidelné rubrice aktuálně píše o praktickém životě v éře “pokovidové” krize. Dnes o tom, co vláda myslí tím “proinvestováním se” z krize. Co dělá CzechInvest? A o tom, že naše věčné brblání nás může tentokrát přijít pěkně draho.

Ani #VládaKopýtek nedokáže dělat věci jenom špatně. Nakonec do ekonomiky nějaké peníze dotekly. Formy byly různé, málo spravedlivé a účinné, často vytvořily další nerovnost a problém, ale nějaké peníze skutečně dotekly. Zároveň víme, že nabídková krize, tedy stav, ve kterém jsme se od půlky března do půlky června nacházeli, nemusí sama o sobě znamenat katastrofu. Tou by byla teprve situace, kdyby krize nabídky přešla do krize poptávky. Krize poptávky je krize učebnicová. Je to situace, kdy ekonomické subjekty z různých důvodů odkládají, nebo zcela ruší svá investiční nebo spotřební rozhodnutí. Čili, nebavíme se o tom, jestli pojedeme na dovolenou na Jadran nebo na Mácháč, ale víme, že nepojedeme nikam. To je ta krize nebezpečná. To je krize, která může trvat léta a která nás může hodit zpět o dekádu. Mohou nás tam poslat dva faktory. Nezvládnutá druhá vlna epidemie #Covid-19 a špatná politika vlády. Bohužel. Obě věci má vláda zcela pod svojí kontrolou. Ale protože tady také žijeme, pojďme vládě poradit, jak na to.

V žádném případě se nesmí opakovat celoplošné uzavření země. Už v první vlně to vláda udělala čistě z politických důvodů, protože se chtěla vyhnout situaci, kdy zavře Prahu a Střední Čechy. Věděla, že to jsou nejvíce odbojné regiony, regiony vůči vládě nejvíce kritické. Místo speciálního režimu v této oblasti (plus Litovel) se rozhodla zmrazit úplně zbytečně celou zemi. Tohle se prostě nesmí opakovat. Příští opatření musejí být cílená. Dokázala to například Tesla, která ve své Čínské Giga Factory neměla ani jeden případ nákazy z celkem sedmi tisíc pracovníků. Jenže jak to bude u nás? Čtvrt roku se bavíme o chytré karanténě a masivním cíleném testování a skutek utek. Jestli nás vláda zavře podruhé, vyjdu do ulic.

» Je to akési švédske

» Dneska je mi tak smutno, na prsou mě tlačí. Jsem v deprezi

» What Goes Up (Must Come Down)

V žádném případě nesmíme dopustit omezení poptávky tam, kde to vláda může přímo ovlivnit, tedy u důchodců a státních zaměstnanců. Vůbec teď nejde o žádné „proinvestování“ se z krize. To jsou marketingové hámotiny, kterými nás #VládaKopýtek krmí od svého vzniku. Naprosto nejsme schopni v našem systému přípravu investic urychlit, tak se přestaňme obelhávat. Je smutným vysvědčením nás všech, že jsme dopustili, aby naše země připomínala jeden velký zašmodrchaný slepenec, ve kterém sice každý skvěle zná svá dílčí práva, ale naprosto bez ohledu na prospěch celku. Z krize se musíme doslova projíst. Tady ani vláda ani opozice problém mít nebude a je to inteligentní řešení dané situace. Že to má své systemické následky v oblasti důchodové reformy a dostavby dálnic a železnic je jasné, ale s tím fakt už nic nenaděláme.

V žádném případě nesmíme domácí turistický sektor nechat na holičkách. Co pro boha dělají všechny ty CzechInvesty, turismy a já nevím co ještě… Co dělají naše ambasády? Jak to, že média v Německu, Rakousku, a všude jinde „na dojezd“ nejsou plná pozvánek, vaučrů a reklamy na dovolenou v Praze? Fakt se chceme škodolibě dívat, jak tohle odvětví letos v létě u nás umře? Všechny ostatní turistické destinace se už probraly a chápou, že dovolenkářů bude letos výrazně méně, a tudíž o ně musíme víc zabojovat. Tohle je jednoznačně role státu a bavíme se fakt o drobných. Musíme okamžitě spustit reklamní kampaně a pokusit se Prahu opět naplnit zahraničními turisty. Nerad to říkám, ale magistrát je přesně stejně zkoprnělý a nefunkční jako vláda a při jeho finanční kondici tomu opravdu nerozumím.

V žádném případě nesmíme spoléhat pouze na ekonomické stimuly vlád okolních zemí, konkrétně Německa. Ano, oni dobře vědí, co mají dělat a ano, velká část jejich opatření doteče pozitivně i do naší ekonomiky. Jenže jednak je to nedůstojné, druhak nemáme možnost tok peněz zacílit a třeťak se může stát, že to spolkovou vládu prostě přestane bavit a z podpory naše zboží a subjekty vyjme. Nikdo by se jí nemohl divit, kdyby ze šrotovného, nebude-li zavedeno i u nás, vyřadila v Česku vyráběné automobily. Nikdo by se jí nemohl divit, kdyby přímou finanční pomoc českými subjekty vlastněným německým firmám omezila na úroveň, kterou poskytuje u nás naše vláda. Nikdo by se jí nemohl divit, pokud by po české vládě žádala příspěvky na financování pozitivních opatření, která zasahují i české subjekty. Tentokráte fakt nemůžeme být zase jenom černým pasažérem.

V žádném případě nesmíme oslabit naši pozici v EU. Při minulé krizi bylo možné definovat krátkodobé ekonomické důvody, pro které mohlo pro Česko být výhodou stát mimo Euro. Teď ale nic takového neexistuje. Naše věčné brblání, tentokráte posílené partikulárními zájmy pana premiéra, který za ostentativního nezájmu eurokomisařky Jourové rozkrádá peníze evropských daňových poplatníků, nás tentokráte fakt může přijít draho. Na generace draho. EU nám prostě bez dalšího může bruselský penězovod vypnout. Stalo se to jiným zemím, může se to stát nám. Že neexistuje méně vhodný okamžik, je asi každému jasné.

Čili, suma sumárum, víme dobře co nás čeká. Nemůžeme se tentokrát vymlouvat, že virus nikdo nečekal, že nikdo nebyl připraven. Teď přesně víme, o co jde. Teď už jen tedy zbývá to realizovat. K tomu nám pomáhej příroda.

 

Zdroj náhledové foto: Shutterstock.com