Ačkoli hned v roce 1992 vypukl doslova hon na viníky úniku, dosud jejich jména zůstávala širší veřejnosti v tajnosti. Přináší je časopis Neovlivní.cz.
Bylo léto roku 1992, těsně před parlamentními volbami v tehdejším Československu. Někdejší disident a aktivista Petr Cibulka právě zveřejnil na 160 tisíc jmen spolupracovníků tajné komunistické bezpečnosti StB.
Koláž: Neo
Společnost je v šoku, psala tehdy média. Cibulkovy seznamy šly na dračku. Spousta lidí se chtěla podívat, kdo v jejich okolí byl agentem.
Informovanost lidí o fungování StB ale byla vesměs minimální. Nevěděli, že za každým jménem a řádkem je třeba hledat ve svazcích i informace, jak estébáci člověka ke spolupráci získali, zda ho třeba nezlomili vydíráním a co přesně dotyčný tajné komunistické policii předával za informace.
A ono to ani nešlo, stát zpřístupnil svazky StB k detailnímu prozkoumání až v roce 1996. A to nejprve jen lidem, které estébáci pronásledovali. Pro všechny jsou svazky otevřené až od března 2003.