Úkol pro Rakušana: Rozpad jednotky pro boj s náboženským terorismem

Speciální policejní jednotku opustili v podstatě všichni klíčoví lidé, popsali jsme v časopise Neovlivní.cz. Kauzu už řeší poslanci.

V době, kdy Západ vyklidil pozice v Afghánistánu a správu země převzal Tálibán, přestala v České republice fakticky fungovat policejní jednotka pro boj s náboženským terorismem. Ze zjištění Neovlivní.cz, které jsme publikovali v říjnovém časopise Neovlivní.cz, vyplývá, že klíčoví lidé odešli. A policejní šéfové problematiku bagatelizují.

Protože tu zkrátka náboženští fanatici nezaútočili. Zatím.

Kvalifikované odhady policejních expertů mluví o tom, že v zemi je 300 až 500 zájmových muslimů, u nichž existuje riziko radikalizace. Nejde jen o cizince, jsou to i konvertité z řad Čechů. Hledají dost často uspokojení duše a smysl života. Když se jim včas nabídne jiná alternativa, jsou schopni se stáhnout. A radikalizace se nekoná.

Ilustrace: Shutterstock

Jenže to je musí někdo vytipovat, monitorovat je a předat je dál, aby se s nimi pracovalo. Přesně to dělali kriminalisté z protiteroristické sekce Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ), konkrétně z odboru pro náboženský terorismus. Už to nedělají. Většina z nich odešla v posledním roce se zkušenostmi i kontakty do civilu.

„V roce 2020 odešel nejdřív ředitel celé sekce, po něm i šéf odboru náboženského terorismu a osm jeho podřízených. Exodus je i na nižších úrovních, například financování terorismu se dnes věnuje jeden člověk. Původně to bylo celé oddělení,“ uvedl v listopadovém vydání časopisu jeden z bývalých policejních expertů na terorismus, který má o dění v NCOZ detailní informace. S ohledem na své nové působiště požádal o utajení své identity.

Každý je nahraditelný. Potíž ale je, že tentokrát jde skutečně o klíčové postavy boje s terorismem, často s více než desetiletou praxí. A proniknout do myšlení zdejší specifické muslimské komunity nejde ze dne na den.

„Boj s terorismem nemůžete postavit jen na odposleších. Vy musíte hledat houby dřív, než vyroste hříbek. A bez toho, že znáte prostředí, že jste odkoukal v zahraničí metodiku, která dokáže stanovit míru nebezpečnosti daného jedince, nemáte moc šancí na úspěch,“ popisuje další z bývalých příslušníků jednotky. Také jeho jméno redakce zná, ale s ohledem na novou práci nezveřejní. „Minimálně dva roky trvá, než si nového člověka vzděláte tak, aby nehonil každého, kdo má zamotanou hlavu. Aby dokázal rozeznat vnější a vnitřní projevy radikalizace, jaký proud islámu dotyčný vyznává, jestli manželka pracuje a smí chodit ven, co děti a společenský život.“

Přitom právě včasné vyhledání jedinců se sklony k radikalizaci je podle oficiálního dokumentu ministerstva vnitra klíčovou aktivitou, které by se policie měla věnovat. „Z hlediska nábožensky motivovaného extremismu je hlavní výzvou detekování případných zradikalizovaných jednotlivců. Dokazují to i soudy s bratry Shehadehovými či obžaloba iráckého občana, který se měl zapojit do bojů ve své vlasti na straně teroristické organizace Islámský stát,“ stojí v zatím poslední zprávě ministerstva vnitra o extremismu.

Bývalý pražský imám Sámer Shehadeh a Iráčan Vátik Muhammad Júsif Sammarraí byli odsouzení k mnohaletému vězení za podporu terorismu a další činy s ním spojené. Po nich už ale žádný další obdobný případ odhalený nebyl. Právě proto, že už ho nemá kdo odhalit.

O problému vědí i členové bezpečnostního výboru sněmovny. Lidovec Jan Bartošek personální zdecimování jednotky považuje za selhání policejních šéfů. „S ohledem na situaci v Afghánistánu je to zvlášť závažné selhání policie. Jak jsem se navíc dozvěděl, není to problém, který vznikl ze dne na den. Ale policie to nijak neřešila,“ říká Bartošek, který slíbil, že se bude policejní jednotce ve sněmovně věnovat hned po volbách. „Nejsme zemí, která by měla to privilegium, že tu problém náboženského radikalismu nemůže vzniknout, nebo už tu latentně není. Kvůli tomu, co se na útvaru stalo, stát do určité míry v této problematice přichází o své oči a uši.“

Bývalý ministr vnitra a vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) dle své reakce pro Neovlivní.cz nijak znepokojen nebyl. O personálním exodu podle svého vyjádření nic neví, jednotka je podle jeho informací v tomto ohledu saturovaná.

A tak to jako problém nevidí ani šéfové policie. „Co se týká odboru náboženského terorismu a extremismu, tak z našeho pohledu ve vztahu k předmětné problematice je počet policistů zařazených na tomto organizačním článku dostatečný,“ tlumočil stanovisko ředitele NCOZ jeho mluvčí Jaroslav Ibehej a dodal: „Jedná se o problematiku, která má ze strany vedení útvaru úplně stejnou podporu jako jiných odborů NCOZ.“

Odchody lidí útvar přiznává, ale nevidí to dle slov Ibeheje nijak dramaticky: „Odbor náboženského terorismu a extremismu NCOZ je personálně stabilizován.“

Kriminalisté, kteří to vzdali, ale popisují přístup vedení v praxi zcela jinak. „Potíž je, že vedení NCOZ terorismus jako relevantní problematiku neuznává. Opakovaně jsme se od nich dozvěděli, že terorismus tady není a my si vymýšlíme, abychom odůvodnili svoji existenci. Proti tomu se nedá bojovat. Zkrátka dokud tady něco nebouchne, nebudou tomu přikládat větší prioritu,“ uvedl již citovaný bývalý policista.

Shodou okolností stejné situace před lety zažívali i lidé ze zpravodajských služeb, kteří se věnovali náboženskému terorismu.


ČTĚTE TAKÉ: Agent popsal, jak tajná služba hlídá muslimy


„Politici tajným službám nenaslouchají. Tvrdí, že žijí v zajetí Jamese Bonda, ale ono to tak není. Základem práce zpravodajce je operativa v terénu. Nemá čas na nějaké dobrodružství,“ citovali jsme v roce 2016 v unikátním rozhovoru bezpečnostního experta, který se extremismu roky věnoval v tajných službách.

„V praxi je to bohužel tak, že operativec přijde s nějakým jevem či informací, která je z jeho pohledu výsostně nebezpečná, ale v nemalém procentu je to smeteno ze stolu s argumentem, že maluje čerta na zeď a slyší trávu růst. Z vlastní zkušenosti vím, že v 70 procentech případů šéfové řeknou: to nic není, nech to být. Nebo že na to nemáme kapacity. A s odstupem měsíců se ukáže, že se ten fenomén objeví znovu s jinými lidmi.“

Jako příklad podceněné informace uváděl uprchlickou vlnu, která se tehdy převalila Evropou. „Ty informace, že se to chystá, jsme měli. Nikdo tomu nevěřil. Myslím, že jsme se spoléhali na filtr jménem Turecko, ale ten je děravý jako síťovka,“ dodal tehdy.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT
» Tajné služby řeší, že miliony za výkupné unesených Čechů cestou zmizely
» Za kulisy: Jak tajné služby válčily o případ unesených Čechů
» Tajné služby má hlídat nová komise, uvidí i do živých spisů
» Rozhovor s Randákem: Stát není zařízený pro záchranná komanda

Jedna věc je házet informace do koše, druhá pak podnikat konkrétní kroky, které hatí samotnou práci. I s tím se policisté ze specializované jednotky NCOZ podle svých slov setkali. Když už si například vydupali lidi v regionech, jejichž místa se předtím rušila, nedostali pro ně žádná auta.

„Byl to případ kolegy z Holešova. Když měl někam vyjet, musel pro něj zajet služebním autem policista z Brna. A teprve pak vyrazili do terénu,“ popisuje již citovaný bývalý člen protiextremistické sekce. „Nebo jsme dostali za úkol postihovat naprosté nesmysly. Například autistického kluka. Žil sám s mámou, pařil hry a na uzavřeném fóru napsal, že se mu vrací myšlenky na německého střelce. Jeho věta ‚Já to fakt provedu‘ vedení stačila k tomu, aby požadovali jeho uvěznění.“

Pochybnosti o fungování vedení NCOZ směrem k jednotce potvrzuje i poslanec Bartošek: „To, co jsem se dozvěděl, je naprosto k neuvěření. Bude to věc, kterou zcela jistě musíme po volbách řešit.“

Ačkoli odcházející policejní prezident Jan Švejdar původně sliboval samostatný útvar pro boj s terorismem a extremismem, dodnes nevznikl.

Před dvěma lety přitom všechno vypadalo jinak. Dokonce vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová v Praze jasně řekla, že specializace je v této oblasti nezbytná.

„Co se týče vyčlenění specializace pro kyberkriminalitu a terorismus z NCOZ do samostatné policejní součásti, tento krok státní zastupitelství podporuje,“ řekla Deníku N Bradáčová. „Od vzniku samostatné policejní součásti očekáváme akční řízení právě s důrazem na potřebnou specializaci,“ doplnila.

A nestalo se nic. Podle interních informací zvítězil v policii proud, který razí teorii, že samostatný útvar není potřeba, protože se tu přece žádné teroristické útoky nedějí.

A tak tu dodnes neexistuje ani metodika, jak rozeznávat znaky radikalismu a současně určovat, na jaké škále rizika se dotyčný pohybuje a zda už je důvod nasadit na něj například odposlechy.

Právě propracovaná metodika je nástrojem, který má vyvážit věčný souboj mezi osobními svobodami a bezpečím. Používají jej specializované jednotky například v Německu. Tam se jmenuje RADAR-iTE a slouží jako jakýsi semafor. Po útocích na berlínské vánoční trhy jej vyvinula německá federální policie BKA ve spolupráci s forenzními psychology z Univerzity v Kostnici v jižním Německu. RADAR-iTE svou analýzu zakládá na „pozorovatelném chování“ podezřelého, nikoli na jeho ideologii nebo náboženských návycích, přičemž využívá tolik informací, kolik lze o životě podezřelého nasbírat. O něco podobného se nyní bez ohledu na stav policie pokoušejí vědci na ČVUT, fakultě biomedicíny.

Jak kdysi říkal svým podřízeným dlouholetý šéf sekce extremismu a teroru české policie Jiří Drexler: „Naše práce se měří tím, že se tady nic nestalo.“ Drexler už je dnes také v civilu a o práci u policie se bavit nechce.

Jeho slova nicméně pasují na výše zmiňovaný příběh někdejšího pražského imáma Shehadeha. Policie a tajné služby měly signály o jeho radikalizaci, tak jej dlouhodobě monitorovaly. A zasáhly včas.

Muslimský duchovní Shehadeh do svého zatčení stačil poslat do řad džihádistické organizace jen svého bratra a jeho českou manželku. Následně byl v Praze odsouzen za účast na teroristické skupině a financování terorismu na deset let do vězení.

Před zatčením veškerá podezření shazoval slovy, že policie přehání. Navenek ovšem vystupoval zcela jinak než mezi svými. To se pak potvrdilo u soudu, kde Shehadeh přiznal veškerou vinu.

„Dobrovolně a vědomě jsem to spáchal. Na to, co jsem dělal, jsem náležitě hrdý. Dělal jsem to, co mi kázal korán,“ napsal před vynesením rozsudku soudkyni.

Text vyšel v říjnovém časopise Neovlivní.cz. Tištěný magazín získáte v sekci PŘEDPLATNÉ.

Zdroj náhledové foto: Shutterstock.com

Sdílet článekShare on Facebook
Facebook
Tweet about this on Twitter
Twitter
Email this to someone
email