Ukrajina na rozcestí: Zelenskyj v USA a jeho Plán vítězství

Bývalý šéf špionáže Petr Mlejnek o tom, kdy skončí Putinova válka a nakolik je reálnější mír výměnou za území.

Plán vítězství, který minulý týden představil ve Spojených státech amerických prezident Volodymyr Zelenskyj, nebyl přijat. Ve světě naopak roste podpora jiného plánu – „mír výměnou za území”.

Je nutné si přiznat, že se válka nevyvíjí dobře. Ukrajinské ozbrojené síly si musí stanovit skutečné vojenské cíle, které v současné fázi rusko-ukrajinské války neznamenají znovudobytí všech území okupovaných Ruskem. Armáda se snaží zmobilizovat a vycvičit dostatek vojáků, aby udrželi frontovou linii, ale v současnosti nemá sílu znovu dobýt ztracená území. Rusko zvyšuje svoje rozpočtové, výrobní a lidské kapacity, a v krátkodobém horizontu je na tom lépe, v tom dlouhodobém však bude čelit velkým problémům.

Roste propast mezi úplným vítězstvím, po kterém Ukrajinci touží, a jejich ochotou či schopností o něj bojovat. Průlom do Kurské oblasti sice zvýšil morálku v zemi, ale operace nedosáhla klíčového vojenského cíle – dosáhnout přesunu ruských jednotek z donbasského směru. Ukrajinské vojenské velení počítalo, že ruská armáda vyšle operační zálohy v síle až 20 brigád, tedy 60000 vojáků, což se zatím nestalo. Ruské jednotky tak pokračují v ofenzivě na Donbasu. Pomalu a s velkými ztrátami, ale postupují vpřed a hrozí obsazení důležitých strategických bodů naposledy Vuhledaru.

Za těchto podmínek ukrajinské vedení vyzývá své spojence, aby umožnili údery hluboko do ruského území západními zbraněmi dlouhého doletu s cílem zničit nepřátelská vojenská zařízení a logistiku. Projednání tohoto plánu (označeného jako součást „plánu vítězství“) bylo jedním z cílů Zelenského návštěvy. Nebylo však možné toho dosáhnout. Jako cenu útěchy Ukrajina obdržela od Spojených států další balíček pomoci ve výši 8 miliard dolarů, dodávky zbraní a program výcviku pilotů.

Nemohlo to být jinak: návštěvu je třeba vnímat v kontextu předvolební kampaně ve Spojených státech. Jakékoli prohlášení a akce Zelenského mohly být a byly použity oběma stranami proti rivalovi. Spojené státy očekávaly od Zelenského plán příměří spíše než plán vítězství, jehož realizaci stále nepovažují za realistickou.

Oficiální Kyjev zůstává opatrně optimistický. Plánuje se zejména vyvíjet tlak na spojence ohledně použití zbraní dlouhého doletu. Ukrajina se pokusí znovu nastolit otázku dálkových úderů proti Rusku na setkání kontaktní skupiny NATO v Rammsteinu 12. října. Západ je však pesimističtější. Kyjev by se na situaci měl podíval realisticky a stanovit si dosažitelné cíle, zejména upřednostnil začlenění svobodného území Ukrajiny do západního bezpečnostního systému před vyčerpávajícím bojem o územní celistvost.

Pokud to neudělá, tak je vysoce pravděpodobné, že v příštím roce bude mít horší pozici ve vyjednávání. Čína a Brazílie navrhují zastavení bojů na současné linii, což je i v rozporu s Putinovým požadavkem na odstoupení území v regionálních hranicích. Takové iniciativy naznačují, že vleklý charakter války posiluje pozici zastánců appeasementu Kremlu na úkor Ukrajiny.

Zelenskyj proto nadále zvyšuje sázky (jeho charakteristická vlastnost) a zdůrazňuje pokračující vojenskou pomoc a vítězství na bitevním poli jako podmínku pro spravedlivý mír. Existuje i jiná verze toho, co se děje: Ukrajinský prezident horečně hledá způsoby, jak vyrovnat selhání zahraniční politiky „Plánem vítězství“, přičemž se snaží přenést odpovědnost na své spojence.

Vzhledem k vyostření vnitropolitické situace na Ukrajině je však nepravděpodobné, že se podaří přesunout odpovědnost na Západ. Míra důvěry v prezidenta klesá. Podle výzkumu KIIS se mezi prosincem 2023 a květnem 2024 snížil ze 77% na 59 %. A podle amerického Národního demokratického institutu důvěra v Zelenského klesla na 45 %.

K nespokojenosti s korupcí se přidává válečná únava. Jedním z alarmujících ukazatelů pro úřady je, že pouze 40 % mladých Ukrajinců (18–25 let, budoucí mobilizační rezerva) věří, že Ukrajina by měla pokračovat ve válce, dokud nedosáhne hranic z roku 1991 – což je oficiální cíl stanovený Zelenským. Na druhou stranu se prezidentův tým vážně bojí nacionalistických radikálů, kteří mohou každé zastavení nepřátelství vnímat jako kapitulaci a pokusit se o převrat.

Pokud Volodymyr Zelenskyj „bude nadále ignorovat realitu“ tím, že bude trvat na tom, že ukrajinské ozbrojené síly mohou vrátit všechna území anektovaná a okupovaná Ruskem od roku 2014, odcizí si příznivce Ukrajiny a dále rozštěpí ukrajinskou společnost. Nový přístup, který si zachová podporu Západu a sjednotí Ukrajince, začne tím, že vůdci budou upřímní ohledně toho, co znamená vítězství.

Putin zaútočil na Ukrajinu ne z touhy ji dobýt, ale proto, aby zabránil tomu, aby se stala prosperující, západně orientovanou demokracií. Ukrajinští partneři proto musí přimět Zelenského, aby přesvědčil svůj lid, že to zůstává „nejdůležitější odměnou ve válce“. Bez ohledu na to, jak moc chce Zelenskyj vyhnat Rusko z Ukrajiny, včetně Krymu, nemá na to ani lidi, ani zbraně, bohužel.

Naši politici by měli připravit českou populaci na to, co se stane po válce z pohledu bezpečnosti naší země. Dobře víme, co znamenala válka na Balkáně v 90. letech. Musíme se připravit a zamezit proliferaci zbrani, pašování drog a lidí a války mafií na našem území.

Zdroj náhledové foto:  Review News / Shutterstock.com