Ukrajinský konflikt: Odpověď Berlína na Putinovy mýty

Německé ministerstvo zahraničních věcí vypracovalo pro spolupracovníky instrukce, jak vyhodnotit tvrzení Ruska v ukrajinském konfliktu. Spiegel Online reprodukuje sumář z tohoto dokumentu, think-tank Evropské hodnoty jej přeložil pro české publikum.

Ministerstvo zahraničních věcí ukázalo spolupracovníkům realistický pohled v boji o interpretaci ukrajinského konfliktu. „Ruské tvrzení – naše odpovědi“ jsou obsahem osmistránkového dokumentu. Na populární teze dává Rusko různé odpovědi. Čím příkřejší ruská teze, tím komplikovanější německá odpověď. Nejpoutavější tvrzení a odpovědi Ministerstva zahraničních věcí:

„V KYJEVĚ JSOU U MOCI FAŠISTÉ.“
Správně by bylo: Na protestech na Majdanu se zúčastnili protestní skupiny, z nichž někteří byli ultrapravicového smýšlení. Nicméně tato skupina byla mezi protestujícími zastoupena pouze v malém počtu (do dvou milionů v rámci celého státu). Tyto skupiny se nepodílely na přechodné vládě, vytvořené po změně u moci.

„KRYM BYL VŽDY RUSKÝ.“
Správně by bylo: Minulost Krymu je plná zvratů. Ve středověku tam sídlili Kimerové, Taurové, později Řekové. Jako důsledek stěhování národů přišli v třetím století na Krym Gótové. Od pátého století je následovali Hunové, Chazaři, Kumáni a Tataři. Po vládě Mongolů patřil Krym do roku 1744 Osmanské říši, která mu musela udělit samostatnost v důsledku šesté turecko-ruské války. Následně v roce 1783 poloostrov anektovalo Ruské impérium. Po potlačení obyvatelstva s tureckými kořeny, obsadili poloostrov ruští, řečtí, bulharští a baltští rolníci. Po rozpadu carské říše se v roce 1917 stal Krym součástí Ruské socialistické federativní sovětské republiky a od 1922 součástí SSSR, Krym v rámci SSSR nebyl v roce 1954 delegován na Ukrajinskou socialistickou sovětskou republiku. Ale rozhodující je, že: Po rozpadu SSSR v roce 1991 zůstal Krym částí nezávislé Ukrajiny, jejíž územní nedotknutelnost přislíbilo v rámci Budapešťského memoranda z roku 1994 i Rusko.

„ZÁPAD POUŽÍVÁ DVOJÍ METR NA PŘÍPAD NEZÁVISLOSTI KOSOVA A ODŠTĚPENÍ KRYMU.“
Správně by bylo: Situace v Kosovu v letech 1999-2008 není se situací na Krymu v roce 2014 srovnatelná jak z právního, tak ani z politického hlediska. Vyhlášení nezávislosti Kosova následovalo po selhání téměř desetiletých snah, ale ne jako přímý důsledek a za podmínek násilné intervence zvenčí.

„NA UKRAJINĚ JSOU ETNIČTÍ RUSKOVÉ DISKRIMINOVÁNI A UTLAČOVÁNI. PROTO POŽÁDALI RUSOVÉ ŽIJÍCÍ NA UKRAJINĚ O OCHRANU ZE STRANY RUSKA.“
Správně by bylo, že nezávislí mezinárodní pozorovatelé nepotvrdili ohrožení. „Ani pozorovatelská mise OSCE nezjistila ohrožení rusky mluvící menšiny.“ Bylo přijato rozhodnutí o odvolání jazykového zákona, na jehož základě mohou být jazyky menšin, včetně ruštiny, používané ve veřejné, kulturní a školské oblasti, a které „neomezilo práva ruské menšiny“, protože nikdy nevstoupilo v platnost, a tedy ani nikdy nebylo později staženo.

„PRÁVO NÁRODA NA SEBEURČENÍ A REFERENDUM LEGITIMIZUJÍ ODŠTĚPENÍ A ZAČLENĚNÍ KRYMU A SEVASTOPOLU DO RUSKÉ FEDERACE.“
Správně by bylo: Ať právo národa na sebeurčení zahrnuje i právo na odštěpení, zůstává podobně spornou otázkou jako ta, co je to „národ“. Na tom ale v tomto případě nezáleží, protože ruská intervence, která byla v rozporu s mezinárodním právem, v každém případě způsobila, že i odštěpení Krymu nebylo v souladu s mezinárodním právem.
Jedná se o přestupek proti zákazu hrozby nebo použití násilí v mezistátních vztazích a narušení suverenity a teritoriální integrity Ukrajiny. Kvůli použití násilí, které bylo v rozporu s mezinárodním právem, bylo odštěpení Krymu a jeho následné začlenění k Rusku, v rozporu s mezinárodním právem.

„OD PÁDU SOVĚTSKÉHO SVAZU PRAKTIKOVAL ZÁPAD SYSTEMATICKOU POLITIKU VYTLAČOVÁNÍ A OSLABOVÁNÍ RUSKA.“
Správně by bylo: Evropská unie a NATO měly velmi silný zájem na tom, aby bylo Rusko silný partner, který by na základě společných principů, přispíval k bezpečnosti evropského mírového pořádku. Za účelem dosažení tohoto cíle měla EU od pádu Sovětského svazu na zřeteli úzkou partnerskou spolupráci s Ruskem. I NATO se snažilo o vybudování úzké sítě partnerských vztahů a zřízením Rady NATO-Rusko vytvořilo fórum na mimořádně úzkou výměnu. Tento náznak partnerství a kooperace byl vyjádřen i přes intenzivní podporu ruského vstupu do mezinárodních organizací jako G7, Rada Evropy a Světová obchodní organizace.

„NATO SE NYNÍ TAKÉ SNAŽÍ O PŘIJETÍ UKRAJINY, COŽ JE RUSKEM OPRÁVNĚNĚ VNÍMÁNO JAKO HROZBA VLASTNÍ SFÉRY ZÁJMŮ.“
Správně by bylo: Ukrajina může svobodně volit, zda a do které alianci chce patřit. Již od roku 1997 má NATO s Ukrajinou mimořádné partnerství pod záštitou Komise NATO-Ukrajina. Podle prezidenta Petra Porošenka je momentálně kladen důraz na prosazení reforem i v oblasti bezpečnosti a obrany, čímž se otázka vstupu stává momentálně neaktuální.

„NATO PROFITUJE Z KRIZE NA UKRAJINĚ, PROTOŽE SE JEJÍM PROSTŘEDNICTVÍM MŮŽE VRÁTIT KE SVÉ MENTALITĚ BĚHEM STUDENÉ VÁLKY A OPĚT MÁ PROTIVNÍKA.“
Správně by bylo: NATO je obranná aliance, která by měla garantovat bezpečnost a svobodu svých členů. NATO nepovažovalo Rusko za protivníka a taktéž za posledních dvacet let vybudovalo s Ruskem úzkou síť spolupráce, například „Partnerství pro mír“ a Euroatlantická rada pro spolupráci.

„EU A JEJÍ PARTNEŘI UVALILI NA RUSKO SANKCE S CÍLEM PŘIVÉST HO EKONOMICKY NA KOLENA.“
Správně by bylo: Sankce samozřejmě sloužily na vyvinutí ekonomického tlaku na Rusko, ale nebyly samoúčelné. Cílem sankcí bylo mnohem víc, přivést Rusko k větší ochotě vyjednávání při hledání politického řešení ukrajinské krize, vše v souladu s mezinárodním právem.

 

Projekt podpořila Nadace Open Society Fund Praha