Ukrajinský konflikt: Odpověď Berlína na Putinovy mýty

Německé ministerstvo zahraničních věcí vypracovalo pro spolupracovníky instrukce, jak vyhodnotit tvrzení Ruska v ukrajinském konfliktu. Spiegel Online reprodukuje sumář z tohoto dokumentu, think-tank Evropské hodnoty jej přeložil pro české publikum.

Ministerstvo zahraničních věcí ukázalo spolupracovníkům realistický pohled v boji o interpretaci ukrajinského konfliktu. “Ruské tvrzení – naše odpovědi” jsou obsahem osmistránkového dokumentu. Na populární teze dává Rusko různé odpovědi. Čím příkřejší ruská teze, tím komplikovanější německá odpověď. Nejpoutavější tvrzení a odpovědi Ministerstva zahraničních věcí:

“V KYJEVĚ JSOU U MOCI FAŠISTÉ.”
Správně by bylo: Na protestech na Majdanu se zúčastnili protestní skupiny, z nichž někteří byli ultrapravicového smýšlení. Nicméně tato skupina byla mezi protestujícími zastoupena pouze v malém počtu (do dvou milionů v rámci celého státu). Tyto skupiny se nepodílely na přechodné vládě, vytvořené po změně u moci.

“KRYM BYL VŽDY RUSKÝ.”
Správně by bylo: Minulost Krymu je plná zvratů. Ve středověku tam sídlili Kimerové, Taurové, později Řekové. Jako důsledek stěhování národů přišli v třetím století na Krym Gótové. Od pátého století je následovali Hunové, Chazaři, Kumáni a Tataři. Po vládě Mongolů patřil Krym do roku 1744 Osmanské říši, která mu musela udělit samostatnost v důsledku šesté turecko-ruské války. Následně v roce 1783 poloostrov anektovalo Ruské impérium. Po potlačení obyvatelstva s tureckými kořeny, obsadili poloostrov ruští, řečtí, bulharští a baltští rolníci. Po rozpadu carské říše se v roce 1917 stal Krym součástí Ruské socialistické federativní sovětské republiky a od 1922 součástí SSSR, Krym v rámci SSSR nebyl v roce 1954 delegován na Ukrajinskou socialistickou sovětskou republiku. Ale rozhodující je, že: Po rozpadu SSSR v roce 1991 zůstal Krym částí nezávislé Ukrajiny, jejíž územní nedotknutelnost přislíbilo v rámci Budapešťského memoranda z roku 1994 i Rusko.

“ZÁPAD POUŽÍVÁ DVOJÍ METR NA PŘÍPAD NEZÁVISLOSTI KOSOVA A ODŠTĚPENÍ KRYMU.”
Správně by bylo: Situace v Kosovu v letech 1999-2008 není se situací na Krymu v roce 2014 srovnatelná jak z právního, tak ani z politického hlediska. Vyhlášení nezávislosti Kosova následovalo po selhání téměř desetiletých snah, ale ne jako přímý důsledek a za podmínek násilné intervence zvenčí.

“NA UKRAJINĚ JSOU ETNIČTÍ RUSKOVÉ DISKRIMINOVÁNI A UTLAČOVÁNI. PROTO POŽÁDALI RUSOVÉ ŽIJÍCÍ NA UKRAJINĚ O OCHRANU ZE STRANY RUSKA.”
Správně by bylo, že nezávislí mezinárodní pozorovatelé nepotvrdili ohrožení. “Ani pozorovatelská mise OSCE nezjistila ohrožení rusky mluvící menšiny.” Bylo přijato rozhodnutí o odvolání jazykového zákona, na jehož základě mohou být jazyky menšin, včetně ruštiny, používané ve veřejné, kulturní a školské oblasti, a které “neomezilo práva ruské menšiny“, protože nikdy nevstoupilo v platnost, a tedy ani nikdy nebylo později staženo.

“PRÁVO NÁRODA NA SEBEURČENÍ A REFERENDUM LEGITIMIZUJÍ ODŠTĚPENÍ A ZAČLENĚNÍ KRYMU A SEVASTOPOLU DO RUSKÉ FEDERACE.”
Správně by bylo: Ať právo národa na sebeurčení zahrnuje i právo na odštěpení, zůstává podobně spornou otázkou jako ta, co je to “národ”. Na tom ale v tomto případě nezáleží, protože ruská intervence, která byla v rozporu s mezinárodním právem, v každém případě způsobila, že i odštěpení Krymu nebylo v souladu s mezinárodním právem.
Jedná se o přestupek proti zákazu hrozby nebo použití násilí v mezistátních vztazích a narušení suverenity a teritoriální integrity Ukrajiny. Kvůli použití násilí, které bylo v rozporu s mezinárodním právem, bylo odštěpení Krymu a jeho následné začlenění k Rusku, v rozporu s mezinárodním právem.

“OD PÁDU SOVĚTSKÉHO SVAZU PRAKTIKOVAL ZÁPAD SYSTEMATICKOU POLITIKU VYTLAČOVÁNÍ A OSLABOVÁNÍ RUSKA.”
Správně by bylo: Evropská unie a NATO měly velmi silný zájem na tom, aby bylo Rusko silný partner, který by na základě společných principů, přispíval k bezpečnosti evropského mírového pořádku. Za účelem dosažení tohoto cíle měla EU od pádu Sovětského svazu na zřeteli úzkou partnerskou spolupráci s Ruskem. I NATO se snažilo o vybudování úzké sítě partnerských vztahů a zřízením Rady NATO-Rusko vytvořilo fórum na mimořádně úzkou výměnu. Tento náznak partnerství a kooperace byl vyjádřen i přes intenzivní podporu ruského vstupu do mezinárodních organizací jako G7, Rada Evropy a Světová obchodní organizace.

“NATO SE NYNÍ TAKÉ SNAŽÍ O PŘIJETÍ UKRAJINY, COŽ JE RUSKEM OPRÁVNĚNĚ VNÍMÁNO JAKO HROZBA VLASTNÍ SFÉRY ZÁJMŮ.”
Správně by bylo: Ukrajina může svobodně volit, zda a do které alianci chce patřit. Již od roku 1997 má NATO s Ukrajinou mimořádné partnerství pod záštitou Komise NATO-Ukrajina. Podle prezidenta Petra Porošenka je momentálně kladen důraz na prosazení reforem i v oblasti bezpečnosti a obrany, čímž se otázka vstupu stává momentálně neaktuální.

“NATO PROFITUJE Z KRIZE NA UKRAJINĚ, PROTOŽE SE JEJÍM PROSTŘEDNICTVÍM MŮŽE VRÁTIT KE SVÉ MENTALITĚ BĚHEM STUDENÉ VÁLKY A OPĚT MÁ PROTIVNÍKA.”
Správně by bylo: NATO je obranná aliance, která by měla garantovat bezpečnost a svobodu svých členů. NATO nepovažovalo Rusko za protivníka a taktéž za posledních dvacet let vybudovalo s Ruskem úzkou síť spolupráce, například “Partnerství pro mír” a Euroatlantická rada pro spolupráci.

“EU A JEJÍ PARTNEŘI UVALILI NA RUSKO SANKCE S CÍLEM PŘIVÉST HO EKONOMICKY NA KOLENA.
Správně by bylo: Sankce samozřejmě sloužily na vyvinutí ekonomického tlaku na Rusko, ale nebyly samoúčelné. Cílem sankcí bylo mnohem víc, přivést Rusko k větší ochotě vyjednávání při hledání politického řešení ukrajinské krize, vše v souladu s mezinárodním právem.

 

Projekt podpořila Nadace Open Society Fund Praha

osf

Sdílet článekShare on Facebook
Facebook
Tweet about this on Twitter
Twitter
Email this to someone
email


Images are for demo purposes only and are properties of their respective owners. Old Paper by ThunderThemes.net

Tento web používá k personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. více informací

Služby společnosti DeadLineMedia mohou pro své správné fungování vyžadovat tzv. cookies – tedy malá množství dat, které www servery přes prohlížeč běžně posílají a ukládají do počítače uživatele, aby identifikovaly jeho osobní předvolby a nastavení a usnadnily tak přístup k webovým stránkám. Celosvětově cookies na drtivé většině webových stránek využívají rovněž provozovatelé reklamních systémů pro zobrazování co nejrelevantnější inzerce. Pokud se rozhodnete, že tato cookies ukládat nechcete, najdete více informací a další postup na: http://www.youronlinechoices.com/cz/vase-volby.

Zavřít