Bývalý šéf špionáže Petr Mlejnek o tom, co způsobí plošná sekundární cla a sankce vůči ekonomickým partnerům Ruska. „Světová diplomacie stojí na prahu nového testu: Kdo dokáže přimět Putina ke skutečnému jednání – a kdo nad ním bude dál držet ochrannou ruku.“
Americký prezident Donald Trump stanovil pevné datum: 8. srpen 2025. Do tohoto dne musí podle něj ruský prezident Vladimir Putin vstoupit do „smysluplných jednání“ o ukončení ruské války proti Ukrajině. Pokud ne, Spojené státy zavedou plošná sekundární cla a sankce vůči všem ekonomickým partnerům Ruska. V kontextu probíhající války, slabé reakce Moskvy a Trumpovy frustrace z dialogu s Kremlem se tímto krokem formuje nový směr americké diplomacie: tlak prostřednictvím obchodní a finanční války.
Trumpova doktrína cla a nátlaku
Trump 29. července oznámil, že od Putina nedostal žádnou odpověď na svá opakovaná vyjádření, a vyhodnotil, že ruský prezident se chce „zmocnit celé Ukrajiny“ a „udržet válku v chodu“. Mluvčí amerického ministerstva zahraničí Tammy Bruceová připustila, že Trump může cla a sankce spustit i dříve, pokud Kreml nepředloží jasnou odpověď.
30. července Trump oznámil první konkrétní krok: Spojené státy uvalí 25% clo a další sankce na Indii – svého významného strategického partnera – kvůli pokračujícím nákupům ruské ropy a vojenského vybavení. Tento signál měl dvojí cíl: zastrašit ostatní partnery Moskvy (zejména Čínu, Turecko, Saúdskou Arábii) a ukázat, že Spojené státy jsou ochotné obětovat vlastní ekonomické zájmy, pokud to povede k ukončení války.
Reakce Moskvy: popření i sebevědomí
Ruské vedení odpovědělo očekávatelně. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov tvrdil, že „ruská ekonomika si vytvořila imunitu vůči sankcím“. Tato tvrzení ignorují reálnou závislost Moskvy na dovozu čipů, strojů a klíčových technologií z Indie, Číny, Íránu a Severní Koreje. Přesto se ruské elity snaží vytvořit obraz nezlomného impéria: poslanci Dumy tvrdí, že Rusko „není servilní“ a Trumpovy kroky „nebudou fungovat“.