Uniklé tajné dokumenty: Pravda nebo krycí operace

Bývalý šéf špionáže Petr Mlejnek analyzuje poslední únik vojenských dokumentů o ukrajinských silách a taktice.

Téměř každá velká ofenziva vyžaduje obrovské množství příprav. Jednotlivé fáze procesu operačního plánování jsou hodnocení úkolu a situace, zpracování variant operace, analýze variant a jejich porovnání, výběru varianty a vypracování plánů a rozkazů. Plánovači se neobejdou bez přesných zpravodajských informací, krycích a klamných operací, které zvyšují pravděpodobnost úspěchu.

Jednou z velkých zpravodajských operací za druhé světové války byla operace Fortitude. Fortitude bylo kódové jméno pro klamavou operaci, související s vyloděním spojeneckých sil v Normandii (operace Overlord). Operace Fortitude byla rozdělena na dvě části – Fortitude North, předstírající invazi do Norska, a Fortitude South, která byla navržena tak, aby uvedla Němce v domnění, že invaze bude vedena do severní Francie. Tato operace byla jednou z mnoha úspěšných spojeneckých klamných operací v průběhu druhé světové války.

Nyní probíhá další, svými dopady velká, válka na území Evropy. Obě strany opakovaně spouští proces operační plánování a obě strany jsou ve svém úspěchu odkázány na schopnosti zpravodajců. Formy a metody zpravodajské práce se příliš nemění, jen jsou dnes jiné možnosti, jak takové operace provádět. Cíl je vždy stejný, zajistit kvalitní zpravodajskou přípravu bojiště a lstí a klamem získat výhodu nad nepřítelem.

The  New York Times  6. dubna informovaly, že na různých platformách sociálních sítí koluje pět týdnů starých amerických utajovaných vojenských dokumentů, které údajně obsahují operační zprávy a hodnocení schopností ukrajinské armády. Aric Toler, analytik webového portálu investigativní žurnalistiky Bellingcat, se zamýšlí nad faktem, že dokumenty kolovaly online již 4. března a je nejasné, proč se do hlavních západních médií dostaly až o měsíc později. Na ruských telegramových kanálech navíc kolují zjevně upravené verze dokumentů, které snižují hlášené ruské ztráty a zvyšují počty ukrajinských obětí. Dva američtí představitelé v neděli agentuře Reuters řekli, že nevylučují možnost, že dokumenty byly padělány, aby oklamaly vyšetřovatele nebo šířily falešné informace na úkor Spojených států.

Položme si otázku proč? Zdá se, že Pentagon má velký problém. Americké ministerstvo spravedlnosti, které potvrdilo pravost dokumentů s tím, že některé byly upraveny, zahájilo vyšetřování úniku informací. The Washington Post napsal, že všechny dokumenty vykazují znaky, že „pocházejí ze stejného zdroje“. Vyšetřování je vedeno v několika verzích od nespokojeného zaměstnance až po agenta v ruských službách. Předpokládá se, že zdrojem dokumentů byl spíše Američan, než spojenec. Glenn Gerstell, bývalý šéf právního oddělení americké Národní bezpečnostní agentury, uvedl, že takové dokumenty lze tisknout pouze na místě s vysokou úrovní zabezpečení, kde jsou zaznamenávány všechny operace s dokumenty.

Část dokumentů obsahuje informace o západních zbraních používaných ozbrojenými silami Ukrajiny a datech dodávek nových zbraní. Mezi dokumenty je také mapa bitev k 1. březnu s vyznačením polohy a počtu nepřátelských jednotek. Další dokument obsahuje informace, jak zamrzne půda v různých regionech Ukrajiny a zda tam bude možné použít vojenskou techniku. Dokumenty obsahují také informace o tom, jak ozbrojené síly Ukrajiny spotřebovávají munici pro raketové systémy HIMARS.

Další část uniklých dokumentů obsahuje důležité informace o nedostatku munice pro jednotky ukrajinské protivzdušné obraně. Z dokumentu z 23. února vyplývá, že ještě v březnu měly Ukrajincům docházet rakety pro německé  IRIS-T. Další vyčerpání zásob raket protiletadlových kompletů hrozí v dubnu pro americké NASAMS a vlastní systémy Buk, v květnu pro systémy Osa a jednu z modifikací systému S-300. Zejména dostatek munice pro S-300 je zásadní pro udržení protivzdušné obrany. Ukrajinská strana se k tomu nevyjádřila. Mluvčí ukrajinského letectva uvedl, že: „Pokud prohrajeme bitvu o nebe, důsledky pro Ukrajinu budou velmi vážné.“

Michail Podolyak, poradce šéfa Kanceláře prezidenta Ukrajiny prostřednictvím Telegramu vyjádřil víru, že dokumenty jsou “založeny na velkém množství smyšlených informací” a že “nemají nic společného se skutečnými plány Ukrajiny”. Nicméně podle zdroje CNN, který má mít blízko k prezidentu Zelenskému, změnila Ukrajina v souvislosti s únikem dokumentů některé ze svých vojenských plánů. Dokumenty zmiňují fakt, že USA špehovaly prezidenta Zelenského, což ukrajinské představitele opravdu rozlítilo.

Celé zveřejnění upravených dokumentů na ruských webech nese znaky informační operace s cílem působit na mainstream. Do informačního prostoru je vypuštěno několik hlavních vláken:

• ruské ztráty jsou nižší;

• ukrajinské ztráty jsou vyšší;

• amerického daňového poplatníka bude válka na Ukrajině stát víc než se oficiálně tvrdí;

• Rusko ví o plánech útoku a bude připraveno.

Několik prominentních ruských milbloggerů platnost dokumentů okamžitě odmítlo a naznačilo, že jde o padělky a zveřejněné dokumenty jsou dezinformacemi, které mají zmást a uvést v omyl ruské vojenské velení. To odpovídá možnosti, že se může jednat o součást větší ukrajinské kampaně před protiofenzívou právě s tímto cílem. Příběh New York Times tak odhalil významný bod v ruském informačním prostoru. Z reakcí ruských milblogerů je znát trend revize platnosti jejich hodnocení a spekulací ohledně jakýchkoli potenciálních ukrajinských protiofenzív a jejich schopnosti předvídat ukrajinské operace. Zpravodajské prostředí dosáhlo stadia, které je charakterizováno nedůvěrou všech ke všem informacím. Klíčový bod operačního plánování, zpravodajská příprava bojiště, se otřásá v základech.

Za povšimnuti též stoji i způsob síření. Dokumenty jsou sdíleny a sířeny skrze netradiční kanály, např. na platformě Discord, nebo prostřednictvím Minecraft Discord Channel. Zejména druhý kanál je naprosto neobvyklý prostor, kde by nějaký whistleblower publikoval informace. S určitostí lze konstatovat, že dokumenty byly publikovány různými kanály a obecenstvu, u kterého je jistota rychlého šíření informace.

Závěrem je možné shrnout, že není možné s jistotou potvrdit nebo vyvrátit pravost uniklých dokumentů, natož zda pravdivá je sada dokumentů z ruských webů či ta publikovaní v západních médiích. Z toho je zřejmé, že není známo, kdo za únikem a šířením stojí. Je nejasné, zda se jedná o operaci, či snad operace zpravodajských služeb více států, nebo jen neopatrnost některého zaměstnance Pentagonu.

Stejně tak je nejasný cíl zveřejnění dokumentů, pokud se jednalo o řízení únik informací. Uniklá data, pokud jsou pravdivá, nesou významný potenciál využitelnosti ruskou armádu při přípravě opatření proti ukrajinské protiofenzívě. Naopak výskyt dokumentů v proruských zdrojích může znamenat, že únik je součástí informační kampaně Kremlu. Mnozí čeští komentátoři pouze přebírají některý ze zahraničích zdrojů bez zamyšlení se nad otázkou, co je cílem a kdo tento cíl stanovil. Jistě víme pouze to, že činnost zpravodajských agentur jede na plné obrátky a informační prostor je hustý, že by se dal krájet. Časový posun mezi zveřejněním dokumentů na ruských webech a v západním mediálním prostoru se dá vysvětlit i záměrnou zadržováním informací s cílem získat čas k úpravám uniklých dokumentů a tím zpochybnění těch pravých.

Osobně únik dokumentů a jejich publikaci hodnotím, jako zpravodajskou operaci pod falešnou vlajkou. Čas ukáže, cui bono.

Autor Petr Mlejnek je bezpečnostní expert, pracoval roky v tajných službách a armádě, kde působil jako výsadkář. Ze státních služeb odešel loni z pozice šéfa civilní rozvědky, nyní pracuje pro české zbrojaře.

Zdroj náhledové foto: Shutterstock.com