Uniklý dokument odhaluje postup Kremlu při vyjednávání

Bývalý šéf špionáže o scénáři připisovaném ruské tajné službě, který nepočítá s mírem na Ukrajině dřív než v roce 2026.

Oficiálně sice jeho pravost nikdo nepotvrdil, jeho obsah nicméně odpovídá dlouhodobé strategii, kterou režim Vladimira Putina zastává při vyjednávání o ukončení války na Ukrajině.

Jde o dokument, který se připisuje think-thanku blízkému páté správě ruské Federální bezpečnostní službě. Tato tajná služba mimo jiné dohlíží na operace na Ukrajině. O dokumentu, který získali evropské zpravodajské služby, informoval list The Washington Post

Uniklý dokument z února 2025 nastínil možnou kremelskou vyjednávací strategii a je do značné míry v souladu s nedávnou veřejnou rétorikou Kremlu a se zprávami ruského zasvěceného zdroje z 12. března. Dokument datovaný před jednáním v Saúdské Arábii uvádí, že k mírovému urovnání války na Ukrajině „nemůže dojít dříve než v roce 2026“, odmítá rozmístění mírových sil na Ukrajině a vyzývá k uznání ruské suverenity nad okupovanou Ukrajinou.

Zveřejněný spis vyzývá k vytvoření nárazníkové zóny na mezinárodní ukrajinsko-ruské hranici, včetně oblastí poblíž Brjanské a Belgorodské oblasti, a „demilitarizované zóny“ na jihu Ukrajiny poblíž Oděské oblasti a okupovaného Krymu. Dokument také uvádí, že Rusko potřebuje „zcela rozložit“ současnou ukrajinskou vládu a odmítá případný ukrajinský závazek nevstoupit do NATO nebo uspořádat volby, které zahrnují proruské strany, jako nedostatečné opatření.

Uniklý spis odmítá jakékoli plány USA pokračovat v dodávkách zbraní Ukrajině po jakékoli budoucí mírové dohodě a jakékoli plány Ukrajiny na zachování současného počtu vojenského personálu. Dokument nastiňuje způsoby, jak může Rusko posílit svou vyjednávací pozici tím, že vyostřuje napětí mezi Spojenými státy a jak Čínskou lidovou republikou (ČLR), tak EU. Dokument také požaduje, aby Rusko umožnilo Spojeným státům přístup k Ruskem kontrolovaným nerostným surovinám na okupované Ukrajině a aby se Kreml soustředil na normalizaci svých vztahů se Spojenými státy obnovením funkcí ambasády a jmenováním Alexandra Darčieva ruským velvyslancem v USA.

Kreml v posledních týdnech skutečně přijal mnoho návrhů uváděných v tomto dokumentu. Představitelé Kremlu nedávno odmítli možné rozmístění evropských mírových sil na Ukrajinu, identifikovali mírová jednání v Istanbulu v roce 2022 (která by fakticky odzbrojila Ukrajinu, zakázala Ukrajině přijímat jakékoli cizí zbraně a přinutila Ukrajinu, aby se nikdy nezavázala k účasti ve vojenských blocích) a nabídli podepsání investičních dohod se Spojenými státy na těžbu nerostů v Rusku a okupované Ukrajině.

Nedávná ruská rétorika se také stále více pokoušela vrážet klíny mezi Spojené státy a Evropu. Putin požádal ruského náčelníka generálního štábu armádního generála Valerije Gerasimova během návštěvy ruského velitelského stanoviště v Kurské oblasti 12. března, aby „do budoucna přemýšlel o vytvoření bezpečnostní zóny“ podél ukrajinsko-ruské mezinárodní hranice.

Zdroj náhledové foto: Shutterstock.com/AI