Když po ránu projdete hlavní branou pražské Holešovické tržnice, ani se nemusíte zastavit u informační tabule a studovat, kde najdete pekárnu rodiny Božikových. Stačí jít za nosem. Z vůně pečiva čerstvě vytaženého z pece dostanete hlad ještě dřív, než otevřete dveře obchodu Slovenské delikatesy a váš pohled padne na naducané rohlíky zasypané mákem tak, až skoro nevidíte jejich barvu. Poctivé pecny chleba, ze kterých se ještě kouří. Právě chléb a rohlíky mají Božikovi tak vyhlášené, že si sem pro ně jezdí půl Prahy a přilehlého okolí. Bez reklamy, bez vlastních webovek, bez influencerů.
„Vážně mám pocit, že si o tom lidé říkají mezi sebou. Když jsme tu před lety začínali, tak ano – pokrájeli jsme chleba, rohlíky a koláče na porce, já si vzala k ruce dvě brigádnice, chodily jsme po tržnici a nabízely každému okoštovat. A to byla celá naše reklama. Trvalo to asi dvě soboty,“ říká s úsměvem Martina Božiková. Ale samozřejmě – je za tím víc. Především opravdová dřina. Bez lásky k řemeslu by to nešlo.
Je to docela prosté potěšení, moci si zakrojit do pecnu, který je dobrý nejen v den, kdy ho donesete domů, ale i ráno poté, a to další ráno, a ještě i pak. Jeden takový – pšenično-žitný – pořídíte ve Slovenských delikatesách. V prodejně s pekárnou rodiny Božikových ze Slovenska, jejíž historie se v Holešovické tržnici začala psát zhruba před patnácti lety. Pekařině se však Martina a David Božikovi věnovali dávno před příchodem do Prahy, kde se do rodinného podniku přidal syn Samuel.
„Měli jsme na Slovensku malou pekárnu, žili jsme na malém městě. Ale v podstatě nás odtud vytlačily řetězce. Přišla Billa, Kaufland, Lidl, prostě všechny řetězce, co vás napadnou, a rohlíky u nich tehdy stály 40 haléřů. My je měli po třech korunách. Nešlo to, pro zákazníky to bylo drahé. A tak si manžel našel jinou práci. Nastoupil jako technolog u rakouské pekárenské firmy a stále ho posílali do Prahy. Nakonec jsme se rozhodli, že se celá rodina do Prahy přestěhujeme,“ popisuje české začátky Martina Božiková.
Neo: A to mi řekněte: Je cena vždycky rozhodující? Nehraje roli to, že mi pečivo od vás chutná, tak si za to zkrátka připlatím?