Útok na Dnipro jako vzkaz politickým špičkám USA a Evropy

Bývalý šéf špionáže Petr Mlejnek: “Putin přímo vzkazoval nastupující Trumpově administrativě a evropským vůdcům o tom, jak moc se bezpečnostní prostředí v Evropě změnilo a jak je Putin odhodlán vnutit svou vůli Ukrajině – a zemím mimo Ukrajinu.”

Odpálení ruské balistické rakety Orešnik na ukrajinské Dnipro vyvolalo spoustu otázek, co tím Vladimir Putin sledoval. Nejzřejmější odpovědí, byť stále částečnou, je, že Putin použil tuto raketu jako přímou reakci na nedávná rozhodnutí americké administrativy, které umožní Ukrajině použít rakety ATACM dodané USA proti širšímu spektru cílů v Rusku, zejména proti cílům souvisejícím s ukrajinskou kampaní v Kursku.

Dalším hnacím motorem bylo povolení udělené britskou a francouzskou vládou k použití jejich raket dlouhého doletu odpalovaných ze vzduchu proti cílům v Rusku. To byl jeden z důvodů, které Putin vyjemenoval ve svém prohlášení z 21. listopadu:

“19. listopadu zaútočilo šest taktických balistických raket ATACMS vyrobených Spojenými státy a 21. listopadu během kombinovaného raketového útoku zahrnujícího britské systémy Storm Shadow a systémy HIMARS vyrobené USA na vojenská zařízení uvnitř Ruské federace v Brjanské a Kurské oblasti. Od tohoto okamžiku, jak jsme opakovaně zdůrazňovali v předchozích sděleních, regionální konflikt na Ukrajině vyvolaný Západem nabyl prvků globální povahy,” prohlásil.

Poslední věta je zde zajímavá. Fráze “vyprovokován Západem” není nic nového; to je Putinův narativ už léta. Skutečně zajímavou věcí je fráze, že Putinova válka “na sebe vzala prvky globální povahy”. Jeho zapojení Severní Koreje jako spoluválčící strany a podpora Íránu a Číny ruskému válečnému úsilí to před časem jasně ukázaly.

Putinův strategický narativ nyní tuto frázi přijímá. Válka na Ukrajině se podle něj nějakým způsobem – samozřejmě bez připisování viny – proměnila v globální konflikt. To je fráze, která byla zaměřena pouze na dva lidi: Joea Bidena, který často hovořil o tom, že se vyhne třetí světové válce; a nově zvolený prezident Trump, který chce, aby tyto války “zmizely”.
Putin se také ve svém projevu snaží zdůraznit, že to byla politováníhodná reakce, ale nezbytná kvůli západní eskalaci tím, že dovolil použití západních zbraní dlouhého doletu v Rusku. Putin zde v podstatě říká, že “nebyl jsem to já, kdo eskaloval; Byl jsi to ty.” To bude znít dobře u jeho vlastních lidí, ale také u těch na Západě, kteří si myslí, že mohou vyjednat dohodu Ukrajiny o ukončení války.

---

Časopis Neovlivní.cz: Kdo vynesl a předal Cibulkovi seznamy agentů StB

---

Dalším důvodem, proč Putin provedl úder, bylo vzkázat americké administrativě, která se nyní nachází na přechodu mezi oslabenou Bidenovou administrativou a novou administrativou, která se přiklání k usmiřování Putina, že by Ukrajině neměla poskytovat žádné pokročilejší kapacity. Putin se snaží předat zprávu, že “jste dosáhli naší hranice trpělivosti”.

Ale pokud by byl dopad těchto amerických zbraní zanedbatelný, nebo pokud by si myslel, že Západ neposkytne ještě schopnější zbraně, neučinil by tento krok. Putin se zjevně obává, že by mohlo být na cestě doplnění stávajících amerických a evropských zbraní. Nebo že by mohly být poskytnuty jiné, ještě schopnější zbraně na pomoc Ukrajině. Zajímavé je, že ukrajinské používání vlastních, doma vyvinutých útočných systémů dlouhého doletu nevyvolává u Putina stejný druh reakcí.

Dalším důvodem, proč Putin mohl použít tuto zbraň, je to, že se mohl rozhodnout, že musí udělat něco jiného než řinčení jadernými zbraněmi, aby ovlivnil americké (stejně jako evropské) politické rozhodování o budoucnosti války, podpoře Ukrajiny a jakýchkoli potenciálních jednáních. Ruský prezident si pravděpodobně uvědomuje, že jeho zmínky o jaderných zbraních, i když to dělal často, mají klesající hodnotu při šíření jeho poselství o tom, co považuje za vměšování NATO do jeho genocidní války. Potřeboval jiný signál Washingtonu a rozhodl se to udělat jiným druhem zbraně, aby pokračoval v pěstování sebeodstrašování ve Washingtonu.

Ale Putin zde neposílá zprávy pouze Washingtonu. Použil zbraň s dostřelem přes 5000 kilometrů, která by tak mohla být použita proti téměř jakémukoliv cíli v Evropě a Velké Británii. Je to vzkaz Evropě nejen o její podpoře Ukrajiny, ale také o schopnosti a ochotě Ruska ovlivňovat politiku související s obranou a bezpečností daleko za hranicemi Ukrajiny. Snaží se zastrašit evropské politiky a ovlivnit jejich uvažování o konfrontaci s obrozujícím se Ruskem.

To, že použitá raketa je také schopna být vybavena jadernými hlavicemi, neunikne politikům a národně bezpečnostním komunitám evropských národů. To je opět Putinův signál o svém záměru použít jaderné zbraně, pokud to bude nutné, a demonstruje, že jeho vůle dosáhnout změněné bezpečnostní architektury v Evropě, která bude příznivější pro Rusko, je větší než vůle Evropanů postavit se Putinovi.

Putin zde povzbuzuje evropské národy k většímu “sebeodstrašování”.
Ve svém prohlášení Putin také zmínil budoucí rozmístění amerických raketových systémů dlouhého doletu v Evropě:
Dnes Spojené státy takové vybavení nejen vyrábějí, ale jak můžeme vidět, vypracovaly způsoby, jak rozmístit své pokročilé raketové systémy v různých regionech světa, včetně Evropy, během výcvikových cvičení pro své jednotky. Kromě toho v průběhu těchto cvičení provádějí školení pro jejich používání.

Během summitu NATO ve Washingtonu DC v roce 2024 oznámily německá a americká vláda svůj plán rozmístit americké útočné zbraně dlouhého doletu v Německu do roku 2026. Jak poznamenává nedávný článek v TWZ:
Spojené státy rozmístí v Německu řadu pokročilých zbraní odpalovaných ze země, včetně víceúčelové střely SM-6 a střely s plochou dráhou letu Tomahawk, jakož i “vývojových hypersonických zbraní” – což je odkaz na dosud nenasazený Dark Eagle a potenciálně další, jako je ze země odpalovaný hypersonický raketový systém Operational Fires a střela Precision Strike Missile (PrSM) balistickou raketu krátkého doletu, přičemž obě jsou nyní také ve vývoji.

Putin měl zjevně na mysli reakci na tento americko-německý plán, když nařídil útok v Dnipru a když vydal své prohlášení o tomto útoku. Ale mysleli jsme si někdy, že Putin bude s tímto plánem spokojen?
A konečně, ruské použití této rakety nabídlo ruské armádě šanci otestovat novou nebo novou variantu strategické zbraně proti strategickému cíli. Ukrajinský raketový vývojový a výrobní uzel poblíž Dnipra, který byl zjevně cílem ruské rakety, by Rusové považovali za důležitý, strategický cíl. Ale byl by to také symbolický cíl pro Rusy, vzhledem k tomu, jak tento komplex navrhl a postavil mnoho raketových systémů Sovětského svazu za studené války.

Strategické důsledky
A konečně, jaké jsou důsledky tohoto útoku pro západní strategii?
Za prvé, Putin má několik imperativů pro použití této rakety, jak bylo prozkoumáno výše. Má krátkodobé – dlouhodobé požadované výsledky z jeho použití. Analýza tohoto úderu proto musí hledět nad rámec důsledků pro válku na Ukrajině, ale také politických a obranných důsledků pro Evropu a NATO ve střednědobém a dlouhodobém horizontu.

Za druhé, Putin (opět) signalizuje, že to s vítězstvím v této válce myslí vážně. Obrovské ztráty, které již utrpěl, by o tom měly poskytnout dostatek důkazů, ale možná Putin cítí, že jeho poselství neproniká. Chce si podmanit Ukrajinu a nechce, aby mu Západ stál v cestě. To musí formovat strategii NATO pro válku (až ji vyvine), a doufejme, že taková strategie zahrnuje porážku Ruska na Ukrajině, spíše než pokračování přístupu “na dlouhou dobu, jak to bude potřeba”, což je strategie pro selhání.

Za třetí, pokud má dojít k vyjednání ukončení války v roce 2025, nebude to jednoduché ani rychlé vyjednávání. Putin nebude vyjednávat o tom, čeho se již zmocnil. Jeho výchozí pozice bude taková, že si ponechá vše, co již má, a bude od rozhovorů očekávat mnohem více. Putin se vidí v silnější pozici, pokud by došlo k jednáním, a použití této rakety je jen dalším způsobem, jak to dává najevo. Pro ty, kteří nyní tlačí na vyjednávání, kteří ignorují oběti a potřeby Ukrajiny a kteří nepromysleli důsledky toho, že Putinovi dají to, co chce, si to pamatujte.

Za čtvrté, Putin v podstatě říká nastupující americké administrativě (omluvte prosím ten jazyk): Je čas, aby USA spolupracovali nebo aby vypadly ze sféry vlivu Ruska. Putin pravděpodobně věří, že zná myšlení klíčových amerických činitelů s rozhodovací pravomocí a že zvýšením sázek na zapojení USA do hrozby budoucího použití rakety použité v Dnipru ovlivní Trumpovu administrativu směrem k vynucení ústupků na Ukrajině v roce 2025. To by samozřejmě mohlo mít pro Ukrajinu a východní Evropu jen tragické následky.

A nakonec zpět k Putinově frázi: “regionální konflikt na Ukrajině vyprovokovaný Západem nabral prvky globální povahy”. Putinova fráze zde ukazuje, že “zlá čtveřice” Írán, Rusko, Čína a Severní Korea musí být považována za jedinou globální hrozbu a že západní strategie musí toto uspořádání autoritářů akceptovat a plánovat.

Závěr
Byla to zbytečná Putinova eskalace, ale přesto eskalace.
Škody způsobené ruským raketovým útokem na Dnipro se nezdají být významné. Nicméně se nejednalo o útok, který by měl jako primární cíl vojenské důsledky.

Jednalo se o politické poselství předané prostřednictvím rakety. Putin přímo vzkazoval nastupující Trumpově administrativě a evropským vůdcům o tom, jak moc se bezpečnostní prostředí v Evropě změnilo a jak je Putin odhodlán vnutit svou vůli Ukrajině – a zemím mimo Ukrajinu.
Ale v tomto politickém signálu je možná také zoufalejší uzavřít tuto válku za podmínek výhodných pro Rusko, než si uvědomujeme.

Zdroj náhledové foto: Shutterstock.com