Útok v Mannheimu: Varování i pro Česko

Bývalý šéf špionáže Petr Mlejnek o tom, že digitální stopy před činem naznačují širší hru, která nese znaky hybridního působení ruských služeb.

Vyšetřování útoku z června 2024 v německém Mannheimu, při kterém afghánský žadatel o azyl zabil strážníka a pobodal několik lidí včetně Michaela Stürzenbergera – protiislámského aktivistu známého z veřejných vystoupení – odhalilo znepokojivé digitální souvislosti.

Podle informací britského deníku The Times a německé televize ZDF se krátce před útokem na ruských serverech a vyhledávačích objevily dotazy na Stürzenbergerovu identitu a pohyb. Kdosi z Ruska vyhledával také slovní spojení „teroristický útok v Mannheimu“, a to čtyři dny před tím, než k němu došlo. Tyto digitální stopy naznačují, že neznámější oběť útoku nebyla vybrána náhodně, ale cíleně sledována, zřejmě v rámci širší operace.

Ačkoliv zatím chybí přímý důkaz o zapojení konkrétní zpravodajské služby, celý scénář – od online průzkumu přes ideologické zacílení až po fyzický útok – nese znaky hybridního působení typického pro ruské zpravodajské struktury. Tyto služby běžně kombinují digitální monitoring, využívání otevřených dat, šíření propagandy a aktivaci radikalizovaných jednotlivců.

Z mého pohledu tento případ přesně zapadá do známého modus operandi ruských služeb – cílený výběr oběti, manipulace s informacemi a destabilizace společnosti skrze násilí. Přestože důkazy o přímém řízení útoku chybí, kontext je znepokojivý.

Tato událost je důležitým varováním i pro Českou republiku. V nadcházejícím volebním období roste riziko hybridních hrozeb – tedy propojení násilí, dezinformací a zahraničního vlivu. Ochrana demokratického prostoru začíná včasným zachycením digitálních stop, posílením kybernetické bezpečnosti a aktivní obranou proti radikalizaci. V sázce je důvěra občanů ve stát a bezpečnost veřejného prostoru.

Zdroj náhledové foto: Shutterstock.com