Úvěry pro Agrofert mají na stole centrální banky Rakouska a Německa

Otázku úvěrů pro Agrofert českého premiéra dostaly na stůl centrální banky v Rakousku, Německu a dalších zemích, jejichž komerční finanční ústavy napůjčovaly holdingu miliardy euro. Obrátil se na ně senátor Lukáš Wagenknecht, který národní banky coby regulátory trhu vyzval, aby prověřily okolnosti všech úvěrů pro Agrofert. Cílem jeho žádosti je zjistit, jaké majitele uváděl Agrofert do žádostí o půjčky. Pokud by firma uváděla nepravdivé údaje, hrozilo by jí v krajním případě zmrazení účtů a také to, že o úvěry přijde.

Senátor Lukáš Wagenknecht se rozhodl získat informaci, jak se evropské banky financující Agrofert v různých zemích Evropské unie vypořádaly s nesrovnalostmi ohledně skutečného majitele společností Agrofert. Na Slovensku totiž – jak loni vypátrala protikorupční organizace Transparency International – uváděla firma ve veřejném registru jako ovládající osobu právě Andreje Babiše. Naopak v Česku společnost tvrdí, že Andrej Babiš nemá na chod Agrofertu žádný vliv.

A Wagenknecht v pondělí požádal národní banky v Rakousku, Německu, na Slovensku a v dalších zemí, aby prověřily informace o vlastnictví Agrofertu právě u miliardových úvěrů.

“Pokud by se zjistilo, že holding pana premiéra v jednotlivých zemích dodává bankám nesprávné či rozporuplné informace či doklady ohledně toho, kdo je skutečným majitelem holdingu, nebo že banky tyto informace dodané holdingem neprověřují, a jsou-li nesprávné, nepožadují nápravu, měly by národní dozorové orgány vzhledem k těmto bankám okamžitě zahájit konkrétní kroky podle předpisů proti praní peněz,” zdůvodnil své rozhodnutí senátor, který je členem zvláštní senátní komise pro vyšetřování střetu zájmů premiéra Andreje Babiše.

Otázka vlastnictví se v případě úvěrů řešila už jednou – v kauze Čapí hnízdo, v níž je premiér trestně stíhaný za dotační podvod. Banka HSBC, která poskytla na výstavbu premiérovy farmy stamilionovou půjčku, totiž v interních dokumentech vedla jako majitele Čapího hnízda právě Andreje Babiše. Bankéři následně u výslechu na policii tvrdili, že se tehdy spletli. Mimo jiné právě tento rozpor požaduje nyní vysvětlit v doplněném vyšetřování nejvyšší žalobce Pavel Zeman.

Uvádění nepravdivých údajů přitom podle bankovních regulí spadá pod pravidla proti praní špinavých peněz. Wagenknechtův podnět směrem k bankám proto žádá i prověření, jak úvěrující finanční ústavy ověřily údaje a doklady o skutečném majiteli holdingu. A zda tak učinily právě v souladu se směrnicí proti praní špinavých peněz.

“Pokud by bylo zjištěno porušování pravidel proti legalizaci výnosů z trestné činnosti ve vztahu k manipulaci informací o skutečných majitelích, měly by banky a příslušné dozorové orgány v jednotlivých zemích okamžitě začít jednat. Jestliže by banky uvedené ve finančních výkazech holdingu, které doposud vedou jeho účty, zjistily nesrovnalosti v informacích či dokladech o skutečném majiteli, což už několik let víme při pohledu do slovenského rejstříku skutečných majitelů dodavatelů veřejných zakázek, měly by dispozice s účty holdingu okamžitě zmrazit,” dodal Wagenknecht.