Válka o uran: Západ prohrává s Ruskem

Bývalý šéf špionáže Petr Mlejnek o dopadech situace, kdy v Africe probíhá obdoba studené války a demokratický svět ji prohrává.

Předpovědi ohledně Afriky, kde Západní země Evropy a USA vyklízejí pozice, se naplňují. Tak jak jsem pro Neovlivní.cz popsal v textech Rusko může řídit vlnu migrace do Evropy a Západ prohrává s Ruskem studenou válku v Africe, těží z toho Vladimir Putin. V současné době vidíme jako důsledek válku o uran po celém světě.

USA zakázaly na konci dubna dovoz uranu z Ruska. Niger následně zrušil povolení k provozu francouzské státní těžařské společnosti pro uranový důl na severu Nigeru. Nigerijská junta vydala rozhodnutí 19. června v návaznosti na sérii ultimát francouzské firmě Orano, aby obnovila výrobu v závodě Imouraren v regionu Agadez na severu Nigeru. Francouzský  Jeune Afrique  oznámil, že Orano se několikrát pokusil poslat zaměstnance, aby znovu zahájili práci na místě, ale nigerijské síly odpovědné za bezpečnost v dolech jim zabránily ke vstupu.

Niger je sedmým největším producentem uranu na světě a má jeden aktivní hlavní uranový důl. Důl poskytl v roce 2022 asi 2020 tun uranu, což je asi 5 % světové těžby. Francie dováží do svých jaderných zařízení 20% nigerijského uranu. Tento krok může způsobit Francouzům významné potíže.

Rusko usiluje o převzetí uranového dolu.

Kreml má celokontinentální strategii ovládnout trh s jadernou energií, aby posílil ruskou ekonomiku a zvýšil vliv na země, jejichž cílem je omezit ruské nákupy energie.  Bloomberg 2. června oznámil, že ruská státní jaderná energetická společnost Rosatom usiluje o převzetí uranových aktiv společnosti Orano v Nigeru a byla v počátečních rozhovorech s nigerskou juntou.

Náměstek ruského ministra obrany Janus Bek Jevkurov vedl delegaci, která navštívila Niger 2. června. Je to již několikáté setkání od začátku roku.  Součástí delegace byli blíže neurčení investoři z Rosatomu.

Kreml sleduje různé aspekty spolupráce v oblasti jaderné energetiky napříč Afrikou, aby si zajistil další zdroje příjmů a exportní trhy, což mu pomáhá zmírňovat ekonomický dopad napětí se Západem. Rusko je dnes globální lídr na trhu s jadernou energií. Rusko zajistilo četné dohody o mírové jaderné technologické spolupráci a výstavbě jaderných elektráren na africkém kontinentu. Tyto obchody vytvářejí pro Rusko mnoho příležitostí pro příjmy a exportní trhy – jako je export technologie jaderné energie, výstavba elektráren a ovládnutí trhu s uranovým palivem, které elektrárny potřebují k provozu.

Nigerská junta stále čelí významným ekonomickým výpadkům poté, co regionální západoafrický ekonomický blok v únoru zavedl sankce. Sankce vážně poškodily již tak slabou nigerijskou ekonomiku uzavřením téměř všech hranic a obchodu s Nigerem, pozastavením vládních finančních transakcí a zmrazením aktiv země v zahraničních bankách. Sankce vedly juntu k tomu, že od převzetí moci v červenci 2023 snížila svůj rozpočet na rok 2023 o 40% a celkový dluh se zvýšil na 519 milionů dolarů. Světová banka předpokládala, že hospodářský růst Nigeru bude v roce 2024 o 45% nižší, než byly odhady před převratem.

Tyto problémy zvýšily ceny potravin a přispěly k tomu, že nejméně 1,1 milionu Nigerijců se od převratu dostalo pod hranici extrémní chudoby, čímž se celkový počet zvýšil na 14,1 milionu lidí – tedy zhruba 54 % z celé populace. Ekonomické a bezpečnostní problémy mohou spustit novou vlnu migrace do EU.

Junta také čelí rostoucím bezpečnostním hrozbám ze strany salafi-džihádských povstalců a nového uskupení protijuntských rebelů. Sahelská pobočka Al-Káidy od května zintenzivnila svou činnost podél hranice mezi Burkinou a Nigérií a vytvořila tak příležitosti pro skupinu posílit oporu v jihozápadním Nigeru, kterou založila v roce 2023. Dlouholetí vůdci nigerijských rebelů také údajně v květnu vytvořili alianci proti juntě a od té doby provedli různé útoky na ropovod a nigerijské představitele s požadavky na návrat k demokratické vládě. Tito vyzyvatelé podněcují nejistotu a podkopávají legitimitu junty tím, že ukazují neúčinnost junty a bezpečnostních sil.

Junta se snažila vyměnit nigerijské přírodní zdroje za půjčky a zbraně, aby pomohla tyto výzvy řešit. Junta podepsala v březnu dohodu s čínskou státní společností, že obdrží zálohu 400 milionů dolarů na svůj podíl na budoucím prodeji ropy prostřednictvím nově postaveného ropovodu v Nigeru postaveného Číňany. Junta údajně plánuje použít peníze na splacení části svého regionálního dluhu.

Zprávy francouzských médií v květnu tvrdily, že junta od konce roku 2023 vede s Íránem přímé rozhovory o uranu za zbraně. Březnová  zpráva Wall Street Journal tato tvrzení podporuje a uvádí, že američtí úředníci varovali Niger před prodejem íránského uranu.

Pokud se tak stane, tak může Írán zvýšit své šance na výrobu své jaderné bomby. Problémům by bylo možné čelit, pokud bychom politicky, vojensky a ekonomicky působili v oblastech Sahelu i za cenu jednání s místními juntami, které mnohdy mají daleko k našim hodnotám.

Zdroj náhledové foto: Shutterstock.com