Vazba rovná se trest? Nepřípustné, zní ze soudcovské unie

Soudce Ivan Elischer možná otevřel Pandořinu skříňku. Během vlastního procesu, v němž čelí obžalobě z korupce, naznačil, že někteří soudci vynášejí tresty, i když pro to nemají dost důkazů. A to podle Elischera jen proto, že dotyčný už nějaký čas sedí ve vazbě. A zprošťující rozsudek by nevypadal dobře. “Musí se mu něco dát,” zaznělo tento týden u soudu. Soudcovská unie věří, že jde o ojedinělé případy.

Policie se na stopu Ivana Elischera dostala náhodou. A to když Národní protidrogová centrála upozornila kolegy, že ve vietnamském drogovém podsvětí se mluví o soudci, který za peníze ovlivňuje verdikty. Policie následně vypátrala, že jde o Elischera, a nasadila mu do kanceláře odposlechy.

Elischer měl přitom pověst asketického sportovce s velmi vysokým morálním profilem. Navenek působil jako jeden z nejsvědomitějších soudců pražského vrchního soudu. Tato pověst ho provázela až do loňského března, kdy si pro něj přišli policisté z Národní protidrogové centrály.

Nyní stojí před soudem kvůli obžalobě, podle níž za úplatu snižoval tresty lidem z vietnamské komunity.  Ivan Elischer jakoukoli korupci odmítá. Soud tento týden přehrál odposlechy mezi ním a jeho spojkou do vietnamského prostředí Nguyen Quoc Hungem. Nahrávky odhalily překvapivou věc: delší vazba rovná se podle Elischera automaticky rozsudek vinen.

Vyplývá to podle iDnes.cz z odposlechu rozhovoru, v níž se oba muži baví o Vietnamce Hoang Thi Hai Yen, která byla souzena za to, že v drogové kauze vozila autem svého manžela. Ten se k trestné činnosti přiznal a tvrdil, že manželka o ničem nevěděla. Soudce Elischer na její adresu na odposleších pronesl následující slova: “Ona je skoro na zproštění, ale už je dva roky ve vazbě, tak jí musíme něco dát, nějaký trest.”

A během nyní probíhajícího soudního procesu Ivan Elischer své tvrzení ještě rozvedl. “Tam zazněla, je tady sice i veřejnost, tak asi nepříliš vhodně, taková ta klasická soudní úvaha, kterou má každý soudce, tedy nejenom já: že ona je na zproštění, ale byla dva roky ve vazbě, tak jí něco musíme dát. Postupně, jak jsem ten spis studoval, konzultoval ho v senátu, tak jsme dospěli k tomu, že to je skutečně na zproštění, ale pak tedy, když holt byla ve vazbě, asi jí nějaký trest bude muset být uložen, protože dva roky vazba je skutečně dlouhá, proto také pak ten skutek vypadal v tom rozsudku tak, jak vypadal,” citoval Elischerova slova ze soudní síně iDnes.

Zmiňovaná Vietnamka nakonec od Elischerova senátu odešla se čtyřletým trestem vězení.

Soudcovská unie chce podle svých představitelů věřit, že jde o výjimečnou věc. “Ve vašem dotazu naznačenou praxi bohužel nemohu vyloučit, ale důkazem toho, že se běžně zprošťují obžaloby i vazebně stíhané osoby jsou finanční náhrady, které jsou jim za vazbu následně vypláceny. Samotné vazební stíhání není a nikdy nesmí být důvodem pro odsouzení obviněného, jsou-li dány důvody pro jeho zproštění,” uvedl na dotaz Neovlivní.cz viceprezident soudcovské unie Petr Černý.

Podle údajů ministerstva spravedlnosti stát loni odškodnil kvůli nezákonné vazbě nebo trestnímu stíhání přes 1200 lidí. Na odškodnění jim stát vyplatil přes 77 milionů, nejvíc za posledních šest let.

Případ Ivana Elischera a dalších stíhaných soudců, kteří podle obžaloby nerozhodovali podle nejlepšího svědomí, ale podle toho, kdo zaplatil, jsme detailně rozebrali v říjnovém časopise Neovlivní.cz. Zodpověděli jsme i otázku, zda české soudnictví umí potrestat své padlé. A jestli jde jen o ojedinělé excesy, anebo se jen dosud nepodařilo pochytat „velké ryby“. Magazín Neovlivní.cz si můžete předplatit zde: