© Dead Line Media s.r.o. 2016 – všechna práva vyhrazena | buďte s námi v kontaktu: facebook – twitter – napište nám
© Design: Prokoho.cz | Souhlas se zpracováním osobních údajů (nastavení, odvolání)
Březen jako červen. Zatímco na jaře byly tuzemské noviny plné příslibů, které tu po návštěvě prezidenta Si Ťin-pchinga vyslovili čínští byznysmeni, před létem podobnou záplavu avizoval z čínské cesty premiér Sobotka. V reálu však domluvené kontrakty, jejichž hodnotu prezident Zeman vyčíslil na 230 miliard, drhnou.
Polsko už ten příběh zná. Před pěti lety podepsalo s Čínou dohodu o strategickém partnerství a tamní tisk vypočítával, kolik toho Číňané investují a jak doširoka se otevře cesta Poláků na východ.
Z analýzy, kterou nedávno zveřejnila Asociace malých a středních podniků a živnostníků, však vyplývá, že nic takového se nestalo. Číňané se do Polska stále nehrnou; pokud jde o objem investic, dává Peking dál přednost velkým trhům typu USA, Rusko či Indonésie. Za posledních pět let asociace napočítala v Polsku šest investic do strojírenství, šest do výroby příslušenství pro automobilový průmysl, dvě do bankovnictví. Pokud se pak Polákům daří pronikat na čínský trh, jde o reexport přes Německo.
“Schodek polského obchodu s Čínou se po roce 2011, od uzavření zmíněného strategického partnerství, dále prohlubuje. Vzájemné vztahy obou zemí jsou až příliš jednostranné; čínská strana silně prosazuje své výhradní zájmy, a vztahy tak nejsou dostatečně reciproční,” uvedl nedávno hlavní ekonom finanční skupiny Roklen Fin Lukáš Kovanda. “Jako příklad se často uvádí projekty přímé nákladní vlakové přepravy mezi Varšavou a Su-čou a Lodží a Čcheng-tu. Oba spoje byly otevřeny v roce 2013. Z Číny přijíždějí vagóny plné zboží, zpět se vrací takřka prázdné.”
Češi si záplavu příslibů a budoucích kontraktů užili nadvakrát. V březnu a teď v půli června, kdy premiér Bohuslav Sobotka zveřejnil, že na jeho čínské cestě bylo přijato celkem 22 dohod a memorand.
Mezi nimi například memorandum, které vyjadřuje zájem strojírenská společnost Wanfeng Auto Holding investovat na 2,4 miliardy korun (100 milionů dolarů) do českého leteckého průmyslu. “V další fázi spolupráce by se investice mohla ještě zvýšit. Výhledově by to mohlo být až 200 milionů dolarů,” vzkázal z Číny premiér s tím, že Wanfeng by ráda spolupracovala na výrobě letadel v Česku, následně by se montovalo v Číně.
Na čínský trh s lehkými a středními letadly se snaží proniknout několik tuzemských firem, z nichž nejznámější je kunovická Aircraft Industries. “Naplňování dohod je ale zatím otázkou času, čínský vzdušný prostor totiž zatím není otevřen pro malá soukromá nebo sportovní letadla,” připomněl týdeník Euro. “Podle zdrojů obeznámených s průběhem vyjednávání mezi Prahou a Pekingem vše závisí na administrativních překážkách jako jsou certifikace letadel a další potřebná povolení čínských regulačních úřadů. Zástupci leteckého byznysu nechtějí odhadovat, kdy se spolupráce naplno rozběhne.”
Portrét: |
 |
| » Všechna Tvrdíkova přátelství. Aneb čínské peníze na lince Praha – Bratislava |
| » TOP 10 vlivu v zákulisí, č. 5: Jaroslav Tvrdík |
Podobné právní pasti a průtahy přitom doprovázejí drtivou většinu předběžných dohod, u nichž už má smysl hodnotit, jak se naplňují – ty, které se uzavíraly pod taktovkou Miloše Zemana.
“Z desítky ambiciozních projektů se z těch větších posunuly k podpisu jen dva – ovládnutí strojíren Žďas čínskou skupinou CEFC a vstup stejné skupiny do cestovního portálu Invia.cz. Ostatní velké transakce zatím drhnou, jiné ustrnuly v říši snů,” vypočítala Mf Dnes.
Ani Žďas ovšem není zcela bez problémů, jak ukázala nedávná návštěva prezidenta v domovském městě podniku Žďáru nad Sázavou. Místostarosta Žďáru si Zemanovi postěžoval, že s místními nikdo nekomunikuje. “Shodou okolností je šéf CEFC mým honorárním konzulem, takže s ním o tom promluvím. Veřejně vám mohu slíbit, že při nejbližší vhodné příležitosti požádám společnost CEFC, aby zlepšila komunikaci Žďáru nad Sázavou. Možná jsou zvyklí, že když se něco udělá, už se občanů neptáme, ale tady žijeme v trošku jiné společnosti a je potřeba s lidmi mluvit,” citovaly hlavu státu ParlamentníListy.
Další čínské sliby pak dosud dotaženy nejsou. A to ani nejvýznamnější z transakcí – mezi CEFC a finanční skupinou J&T Finance Group. V impériu Jozefa Tkáče, kam patří J&T Banka a Poštová banka, má v současnosti “Tvrdíkova” CEFC podíl 9,9 procenta; na jaře pak oznámila, že jej zvýší na 50 procent. Hodnota obchodu se odhaduje na 27 miliard. Stále však chybí schválení příslušných regulátorů; v případě tohoto kontraktu jde o centrální banky v sedmi zemích.
“Transakce se může seknout na milionu věcí, přestože jsme podepsali dohodu,” uvedl pro Hospodářské noviny generální ředitel J&T Banky Štěpán Ašer.
A takto odpověděl na otázku, kdy k navýšení čínského podílu na 50 procent reálně může dojít: “Smlouvy nemají termín a všichni jsme si vědomi toho, že schvalovací proces je náročný. Na druhé straně je tam dohodnuté datum, kdy současná smlouva o kapitálovém vstupu CEFC přestane platit. To je ale ještě hodně daleko.”
Česko čínská komora vzájemné spolupráce; momentky z China Investment Forum 2015
Nenaplnila se ani avizovaná dohoda o prodeji firem kolem Ostravských opraven a strojíren bratrů Petera a Rudolfa Šuškových, jíž chtěla za 6,5 miliardy korun převzít CEFC spolu s Beijing Municipal Road and Bridge Group.
“Právník bratrů Šuškových Karel Ležatka však uvedl, že zatím k prodeji nedošlo. České zastoupení CEFC jedná s Šuškovými o řadě variant spolupráce, mezi nimiž je odprodej 100 procent akcií železničního stavitelství a dopravy jen jednou z mnoha možností. Jednání však teprve startují,” napsala Mf Dnes.
Výčet toho, co ještě nebylo podepsáno, by mohl pokračovat. “Některé projekty navíc komplikují zcela subjektivní potíže: třeba výrobce letadel Evektor Kunovice, který na jaře ohlásil obrovský kontrakt na prodej 350 letadel do Číny, drtí spory mezi akcionáři. Další potenciální vývozce letadel Aircraft Industries čelí insolvenci. Stadion v pražském Edenu, který mají Číňané velkoryse dostavět, je zatížen nevypořádanými dluhy,” napsala autorka zprávy Zuzana Kubátová.
Podle ekonoma Kovandy je nutné brát čínské proklamace s rezervou: “Neříkal bych to, kdyby tady nebyla už ta zkušenost právě z Polska. Zájem Číny může opadnout, Číňané mohou říci, že hospodářský výkon země či vývoj v některých segmentech je horší, než očekávali.”