25 tisíc mrtvých. Tragický odkaz Babišovy vlády

Přesně před rokem zemřel první člověk v ČR na covid-19.

Vloni 22. března zemřel v České republice na nákazu koronavirem první člověk. Rok poté přináší stejné datum mnohem tragičtější milník: 25 tisíc obětí. Velká část z nich zahynula kvůli sérii fatálních chyb a selhání vládního kabinetu Andreje Babiše.

Je to rok od chvíle, co jsme na webu Neovlivní.cz začali vydávat první série datových analýz a mezinárodních statistických srovnání, jak koronavirová epidemie postupuje světem a jak si v boji s ní stojí Česká republika. Publikovali jsme je v době, kdy český stát a úřednický aparát řízený politiky ANO a ČSSD nebyl schopen vytvořit ani základní nástroje, podle kterých by se země mohla v krizi řídit.


Ilustrace: Shutterstock.com

A hned od března jsme začali shromažďovat exkluzivní odhalení. Jak Andrej Babiš, Adam Vojtěch, Jan Hamáček, Karel Havlíček či Alena Schillerová bez podkladových analýz a netransparentně rozhazují státní miliardy, které měly sloužit potřebným. Jak se přímo oni nebo jimi (ne)řízení úředníci dopouštějí nezákonných přehmatů, finančních machinací a zcela vědomě ničí osudy podnikatelů, zdravotníků, školních dětí.

Podobně jako Neovlivní.cz shromažďovala závažné informace o dění během koronaviru i další nezávislá média. Investigace, včasná varování expertů, příběhy lidí bez pomoci, to vše bylo zveřejněno.

Jak premiér Babiš a jeho tým expertů s všemi těmito varovnými signály v průběhu jara, léta a podzimu 2020 naložil, je už notoricky známo. Ironicky smutné „Best in Covid“ bude na náhrobku jeho vlády.

Co neznáme, a už se pravděpodobně ani nikdy v úplnosti nedozvíme, jsou jména obětí tohoto vládního diletantismu.

Konkrétní tváře, životní osudy, budoucí plány, které už nikdy nebudou naplněny. Pětadvacet tisíc lidí je těžko představitelné číslo. V jednoduché vizualizaci níže jsme se dnes, v den oficiální vzpomínky na tisíce zmařených životů, pokusili vztáhnout čísla ze statistik k situacím či místům, které všichni dobře známe.

Budete-li procházet takovou konkrétní kanceláří, nákupní halou nebo náměstím, zkuste si ta místa představit plná lidí, kteří už nejsou.

10 obětí


Ilustrace: Shutterstock

Skupinka, kterou si umí vybavit téměř každý, kdo pracuje ve firmách. Obvyklý počet lidí, který máme bezprostředně kolem sebe během zaměstnání. Desátý člověk podlehl v Česku koronaviru 26. března 2020, čtyři dny po první evidované oběti.

50 obětí


Ilustrace: Shutterstock

Dokud to ještě bylo možné, přibližně takový počet lidí byste měli kolem sebe v hledišti alternativnější, komorní scény. Padesátka lidí naplní třeba divadelní sálu v pražském Skautském institutu, oblíbeném mezi studenty. Covidovou oběť s číslem 50 zaevidovala ČR v noci z 3. na 4. dubna 2020.

100 obětí


Ilustrace: Shutterstock

Kolik je to lidí, to si dobře představí každý, kdo někdy cestoval přeplněnou tramvají noční Prahou. Ikonická Tatra T3 má vagon pro stovku sedících a stojících pasažérů. Babišova vláda oznámila překonání hranice 100 mrtvých 9. dubna 2020.

250 obětí


Ilustrace: Shutterstock

Do hlediště legendárního Divadla Husa na provázku se vejde zhruba tolik osob, kolik jich v Česku zahynulo na koronavirus k 3. květnu 2020.

500 obětí


Ilustrace: Shutterstock

Pivní zahrádka jiné legendy, pražské restaurace U Fleků, pojme v plném létě až 500 hostů. Covidový den, kdy – obrazně řečeno – všechny stoly v zahradě osiřely, nese datum 18. září 2020.

1 000 obětí


Ilustrace: Shutterstock

Národní divadlo deklaruje absolutní kapacitu 986 diváků. Pokud jste ho zažili někdy vyprodané, zavřete oči a představte si první tisícovku mrtvých na koronavirus v ČR (přes 1000 obětí se číslo přehouplo 11. října).

2 500 obětí


Ilustrace: Shutterstock

Hudební klub SaSaZu v Praze proslavily koncerty hvězd taneční hudby v době, kdy ještě malé koncertní sály mohly “praskat ve švech”. Kdo zažil tamní vyprodané akce, umí si představit i noc z 26. na 27. října. To v Česku právě umřel covidový pacient číslo 2500.

4 500 obětí


Ilustrace: Shutterstock

Platilo by to pro každé středně velké nákupní centrum, ale vybíráme symbolicky pražskou “ikonu konzumu” 20. století. Každý, kdo zažil předvánoční nakupování v Bílé labuti, měl kolem sebe pravděpodobně tolik lidí, kolik na Covid-19 umřelo k 5. listopadu (v dobách největší slávy Bílou labutí prošly přes čtyři tisíce lidí za hodinu).

10 000 obětí


Ilustrace: Shutterstock

Do jedné z dominant Ostravy, hokejové haly klubu Vítkovice, se vejde 10 tisíc fanoušků. Alespoň tomu tak bylo v éře hokejových mistrovství světa, před pár lety přístavbou sky boxů kapacita klesla na 9 833. Těžko představitelné, ale 15. prosince se to stalo realitou. Statistika koronavirových úmrtí překonala 10.000. Jakoby hlediště, které bouří při největších zápasech v ostravském hledišti, najednou ztichlo a zmizelo.

20 000 obětí


Ilustrace: Shutterstock

Na největší český fotbalový stadion SK Slavia Praha v Edenu se vejde 19.370 sedících diváků. Ty tisíce teček, to jsou lidé. A je jich zhruba tolik, kolik jich po sérii chyb a selhání Babišovy vlády zemřelo na Covid-19 k datu 25. února 2021.

25 000 obětí


Ilustrace: Shutterstock

Jen o měsíc později a obětí českého koronavirového selhání je již 25 tisíc. Shodou okolností přesně rok po prvním evidovaném mrtvém. Vezmeme-li jako měřítko, že na jeden metr čtvereční plochy se při demonstraci vejdou maximálně 3-4 lidé, znamená 25.000 mrtvých plné Staroměstské náměstí v Praze. Záměrně nabízíme aktuální fotografii, kde je jen hrstka lidí. Ale možná jste byli na Staromáku, když přiletěli hokejisté z Nagana, nebo při jedné z velkých demonstrací. A viděli ty desetitisíce tváří kolem sebe. Až se v pondělí v poledne rozezní po celé zemi zvony, vzpomeňte si na ně.

Zdroj náhledové foto: Shutterstock.com

Sdílet článekShare on Facebook
Facebook
Tweet about this on Twitter
Twitter
Email this to someone
email