Vláda má na stole zákon o vykostění státní služby

Vláda Andreje Babiše v demisi chystá novelu zákona o státní službě. Oficiální zdůvodnění změn je, že původní znění zákona je špatné a je třeba jej zlepšit, aby fungování státní správy bylo odpolitizované a transparentní. Věcný obsah novely, jejíž znění má redakce k dispozici, ale ve skutečnosti ukazuje pravý opak. Posiluje moc premiéra a usnadňuje výměny úředníků.

Premiér Andrej Babiš opakovaně tvrdil, že služební zákon nepředstavuje pro státní správu žádnou výhodu. “Ten zákon, skutečně, jak vypadá v praxi, je velice zlý, špatný,” řekl Babiš před dvěma lety v rozhovoru pro ihned.cz.

Zákon přitom schválila Sobotkova vláda, v níž Babišovo hnutí také sedělo. Kdyby jej kabinet nepřijal, nemohla by Česká republika rozjet čerpání unijních dotací ze strukturálních fondů v novém programovacím období. Pro Evropskou komisi bylo stěžejní odpolitizování státní správy a zamezení personálních turbulencí po volbách.

Po nástupu Babišova kabinetu k moci odstartovaly čistky na ministerstvech stejně jako při výměnách předchozích garnitur. Právě díky přijetí služebního zákona bylo ale nyní komplikovanější dostat na uvolněná místa “správné” lidi z venku.

A to se má změnit. Vláda připravila změny zákona o státní službě, novelu měla na programu už tuto středu. Ani po čtyřech hodinách ale diskusi neuzavřela.

Ve zdůvodnění navrhované úpravy je uvedeno, že je vedena snahou o zachování “základních parametrů nezbytných pro fungování státní služby, kterými jsou stabilizace, depolitizace a transparentnost”. Věcný obsah předpisu ale ukazuje pravý opak.

Hlavním bodem novelizace je přesun hlavního úředníka z ministerstva vnitra přímo pod premiéra. Další oblastí je úprava služebního hodnocení vedoucích úředníků spadajících pod státní službu. Nově se plánuje s možností flexibilnějšího hodnocení jejich práce, po kterém by mohli být odvoláni z jejich funkce. To v praxi bude znamenat, že se politici-ministři budou moci mnohem snadněji zbavit svých podřízených a nahradit je jemu blízkými. Návrh tak ve skutečnosti vrací principy stabilizace a odpolitizování o několik let nazpátek.

Vedoucí zaměstnanci také budou nově podle vládního návrhu jmenováni na 5 let a poté bude na jejich místo vypsáno nové výběrové řízení. I toto je další způsob jak se jednoduše zbavit úředníků. V neposlední řadě premiér v demisi plánuje uvolnit přístup do výběrových řízení, kdy se v druhém kole na nejdůležitější pozice budou moci hlásit lidé mimo státní službu.

Experti na veřejnou správu varují, že nové znění je lehce zneužitelné. “Nejzásadnější je nepochybně úprava služebního hodnocení, které by mělo být natolik flexibilní, že by bylo snadno zneužitelné k propuštění nepohodlných úředníků. To je nejslabší místo novely,” říká Magdaléna Klimešová z organizace Frank Bold, která se státní službou v posledních letech zabývá. “Za problematické lze označit také jmenování na dobu určitou a to na 5 let. Schází argumentace, proč právě 5 let. Netvrdím, že úředníci musí být v úřadě do 70 let, ale proč to není třeba 6 jako u státního tajemníka (respektive nově generálního ředitele) státní služby, nebo třeba 10 let jako u ústavních soudců? Zároveň lze uvažovat např. o rotaci vysokých úředníků. Opět by bylo vhodné návrh více prodiskutovat a opřít o konkrétní data nebo smysluplnou dobrou praxi ze zahraničí.”

Samotný návrh zákona o státní službě se rodil dlouhé měsíce, jeho novelizace je však velmi rychlá. Jednotlivé úřady dostaly k prostudování návrhu a sepsání připomínek pouhých pět dní. “Návrh je připravován překotně. Pro takto klíčovou normu byla schválena lhůta pro meziresortní připomínkování zkrácená na minimum. Správný postup by byl začít precizním vyhodnocením implementace, širokou odbornou debatou nad tím, zda praxe odráží kýžené cíle, a až poté navrhnout odpovídající novelu. Ani důvodová zpráva není založena na datech a precizní argumentaci,” poznamenala k tomu Klimešová.

K návrhu se sešlo přes 150 zásadních připomínek a nyní se dolaďuje finální text, který bude vláda nakonec schvalovat.