© Dead Line Media s.r.o. 2016 – všechna práva vyhrazena | buďte s námi v kontaktu: facebook – twitter – napište nám
© Design: Prokoho.cz | Souhlas se zpracováním osobních údajů (nastavení, odvolání)
Stejně jako na jaře Babišova vláda rozhodla, že omezí počet médií, která se smí účastnit tiskových konferencích po jejích zasedáních. Kabinet se tak vyhne nepříjemným dotazům nezávislých médií.
Je to taktika, která už se vládě jednou osvědčila. Na jaře získala prakticky neomezený přístup do hlavních zpravodajských relací televizí a veřejnoprávních médií, aniž by musela čelit kritickým dotazům ohledně svých postupů v boji s covid-19. Díky tomu se jí dařilo vytvářet mezi lidmi dojem, že pandemii zvládá. A například fakt, že kabinet selhal při ochraně seniorů a zdravotníků se do těchto médií dostal až se značným odstupem.
A nyní si to chce vláda zopakovat. Od minulého týdne už zase smí na tiskové konference, kde je možné konfrontovat politiky s realitou, opět jen vybraní novináři.
“Vzhledem k opatřením přijatým vládou České republiky v rámci zamezení šíření koronaviru bude následujících 14 dní, stejně jako na jaře a v souladu s krizovým opatřením, počet přítomných médií na tiskové konferenci omezen. Přítomna budou pouze veřejnoprávní média a celoplošné televize. Pro ostatní média bude dostupná videokonferenčně,” zdůvodnil Úřad vlády své rozhodnutí.
Při účasti ve videokonferenci přitom nemají novináři jistotu, že právě jejich otázky zazní. Hůře se také reaguje ve chvíli, kdy politik nemluví k věci či neodpovídá na daný dotaz.
Jaký mají podobná opatření praktický dopad, to jsme popsali v dubnovém časopise Neovlivní.cz. Petros Michopulos, expert na politický marketing, detailně analyzoval hlavní zpravodajské relace klíčových českých televizí.
Z jeho rozboru jednoznačně vyplývá, že jejich bezzubost umožnila především Andreji Babišovi a jeho lidem z hnutí ANO hrát s veřejností oblíbenou hru „Já vám budu vyprávět pohádky a lhát, čekat, jak to dopadne, a pak se prohlásím za vítěze.“
A proč je dobré mít na tiskovkách i novináře, kteří se politiků nebojí? A nebojí se zeptat na nepříjemné věci?
Pro ilustraci výňatek z Michopulosovy analýzy. “Situace vygraduje 18. 3., kdy vláda vyhlásí povinné nošení roušek na veřejnosti. Vláda České republiky tím zavázala obyvatele země k povinnosti používat něco, co se reálně nedá koupit, ani jinak získat. Za tichého souhlasu médií je tak legalizována situace, kdy vláda občany nutí, aby splnili nařízení samovýrobou. Dost to připomíná husákovskou normalizaci.
Tentokrát dokonce dochází k absurdní situaci, kdy média místo toho, aby za tento stav roztrhala vládu na kusy a hnala ji k zodpovědnosti, nasazují „podlahovské“ oslavné reportáže o šikovných lidech, kteří se o sebe dokážou postarat sami a navzájem si šijí roušky. Rozjíždí se celonárodní sport s šitím roušek a televize ještě obyvatele roztleskávají.
Ve stejné době vystupuje Andrej Babiš ve zpravodajství s nejdražším respirátorem třídy FFP3, který jsme do té doby neviděli ani u doktorů v první linii. Nikdo se ho nezeptá, kde takový respirátor vzal a jestli náhodou není lepší, aby ho měli lékaři při testování nemocných pacientů, ne on,” stojí v Michopulosově analýze.
Měsíčník Sabiny Slonkové
“Stockholmský syndrom médií během jarní vlny covid-19 jsme pro čtenáře časopisu sepsali v dubnovém čísle tištěného magazínu Neovlivní.cz. Budu ráda, když si nás také předplatíte. A vy budete mít jistotu, že už vám žádný aktuální text neuteče. Díky za vaši podporu.”Předplatné časopisu Neovlivní
Zdroj náhledové foto: Vlada.cz