Redakce Neovlivní.cz přináší pravidelné profilové rozhovory s lidmi, kteří se řadí mezi vlivné osobnosti Česka. Všichni dostávají na závěr interview stejnou sadu otázek. Jednou z nich je,
kterou značku, firmu, či výrobek považují za symbol úspěchu.
“Hlavně považuji úspěch za velice relativní a těkavou substanci, která často rychle přichází a rychle se vytrácí. Spíš než v konkrétní značce vidím úspěch v něčem, co má trvání, renomé, tradici. Něco, co se dokáže neustále vyrovnávat s výkyvy oběma směry a přinášet hodnotu po dlouhou dobu. Takových značek bych možná mohl jmenovat více, ale především vidím úspěch v kontinuitě kvality.”
Petr Pavel, předseda Vojenského výboru NATO |
|
|
“Symbol úspěchu, jako že se hodně prodává? Heleďte, já znám akorát Škodovku. Když jsem jednou přijela do Ohia, byla jsem pyšná, když jsem tam viděla starou Pragovku. To mě potěšilo. To je tak asi vše.”
Jiřina Šiklová, socioložka |
“Vůbec mě nenapadlo takto uvažovat… V elektronice jsou úspěšné věci, které mají nakousnuté jablko. Jsem fanda do muziky, hodně se zajímám o audio, video. Mám rád značku Bowers & Wilkins, je to fajnová nadčasová elektronika, je na ní vidět poctivá práce. S rodinou jezdíme ve Volvu, zvykli jsme si na kvalitu, solidnost. I když stojí víc peněz, je to takové nadčasové, má to větší trvanlivost, a tím myslím i morální trvanlivost. Je to promyšlené, není to laciné, pozlátkové, je v tom dlouhodobá solidnost, mimo jiné i ve vztahu k životnímu prostředí.”
Josef Baxa, předseda Nejvyššího správního soudu |
|
|
“Na první dobrou mě napadají globální hráči typu Apple nebo Amazon. Kdybych šla domů, tak třeba Preciosa. Moje děti tam byly na exkurzi a pak mi vyprávěly, jak někde v Amazonii žije indiánský kmen, který od dob Náprstka, který jim tam dovezl první drobné korálky z Preciosy, ty korálky od té chvíle nechce od nikoho jiného než od Preciosy. Chtějí jenom je, protože z Číny nejsou tak kvalitní. To mi přijde strašně silné.
Když jsme u sklárny, moc se mi líbil příběh ze Srní, kde si zaměstnanci sami koupili sklárnu a snažili se jí udržet, když to majitel chtěl zavřít.
Obecně mě vždycky dojmou malé úspěšné firmy, které si to vybudovaly od píky a mají úspěch. Lidi, kteří začínali úplně odspoda a vypracovali se. Třeba Ryor a paní Štěpánková; to jsou krásné příběhy, jak si vařila krémy někde v garáži.”
Michaela Marksová, ministryně práce |
“Vůbec se v tom nevyznám. Pro mě je značkové vždycky to, na co mám a co mi dobře slouží. Takže shodou okolností mám automobil Volvo starší pěti let a mám dojem, že to je pro mě značka úspěchu, protože dříve jsem ho neměl. Slouží mi dobře, ale že bych s tou samotnou značkou spojoval nějaký úspěch, to nevím. Ale moc by mě zajímalo, kdybyste mi to řekl vy. Já bych potřeboval nové polobotky, ve kterých bych se cítil dobře a mám problémy se rozhodnout. Pro mě je symbolem úspěchu no name.”
Daniel Kroupa, vysokoškolský učitel, filosof, bývalý předseda ODA |
|
|
“Bylo by jich hrozně moc. V každém období je to jiná firma. Obdivuhodný je třeba celý příběh firmy Sony. Obecně se mi ale líbí příběhy relativně neznámých značek, které dokáží přežít dvě, tři, čtyři generace. To je neskutečně důležité. Dokonce tvrdím, že úspěšná firma není ta, která má posledních deset let hezké hospodářské výsledky, její majitel má hezké auto a pěkné zisky, ale firma, která přežije dvě tři generace. A přežije je tak, že dokáže měnit produkty. Není to o značce, je to o příběhu – o tom, co za tím je a o tom, co s tím její majitelé dokázali udělat. Mám radost, že vzniká velké množství malých českých firem, které se už dostávají do druhé generace. Ty jsou mi kolikrát sympatičtější něž nějaké nadnárodní korporace, jejichž příběhy jsou mnohdy marketingově vytuněné.”
Karel Havlíček, šéf Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR |
“Tak to opravdu nevím. To je strašně obtížné. Na to nedokážu odpovědět, protože jsem se nad tím nijak nezamýšlela.”
Eliška Wagnerová, senátorka, bývalá ústavní soudkyně |
|
|
“V poslední době nás hodně posunula oblast informačních technologií. Takže třeba takový Microsoft je pro mě určitě úspěšnou světovou značkou. Nebo moderní značky jako Google, Apple. Ale cením si i českých značek, jakými je Linet – Zbyněk Frolík, Kofola – Janis Samaras. Když se těm podnikatelům podaří z ničeho vybudovat úspěšnou značku, líbí se mi to víc než dobře řízené velké korporace, banky. Mám rád ten podnikatelský duch. U Microsoftu se mi líbí začátek, jak vyrostl z nuly.”
Libor Winkler, mecenáš, odborník na kapitálové trhy ze společnosti RSJ |
“Nebudu chodit daleko, řeknu Kofola.”
Marian Jurečka, ministr zemědělství |
|
|
“Jako Čech budu jmenovat Škodovku. A když budu přemýšlet globálně, mluvil bych o firmě Microchip, možná ještě o britské firmě ARM, jenže bude málo lidí vědět, o čem mluvím. Zrovna ARM považuji za ideální uskupení, které dokáže prodávat myšlenku.”
Dalibor Dědek, zakladatel společnosti Jablotron, filantrop |