Volební rok: Přichází paralýza státní správy

Všichni to vědí, ale nahlas o tom mlčí. Státní správa se před volbami zastavuje. Tak jako každé čtyři roky se úředníci a státní zaměstnanci vyhýbají rozhodnutím a misím, s nimiž by nová vláda mohla mít problém. A to samé dělají i politici. Kromě populárního přestřihávání pásek na nových úsecích dálnic.

Byl to jeden z projektů, který osobně podpořil premiér Petr Fiala. Před rokem vyrazil na Cínovec, aby rozptýlil pochybnosti místních o těžbě lithia. Vzácného nerostu a strategické suroviny pro baterie mobilů, do elektroaut a bateriových úložišť elektřiny.

„Jsem přesvědčen, že toto je obrovská šance pro celý ústecký region a pro celé Česko. Nesmíme ji promarnit,“ řekl k těžbě na Cínovci premiér.

S těžbou a zpracováním pak stát, potažmo elektrárenský polostátní gigant ČEZ, počítaly už v příštím roce.

„O metodě, kterou použijeme na zpracování, bychom rádi rozhodli v roce 2023 tak, abychom byli schopni najet s výrobou v roce 2025,“ řekl před volbami v roce 2021 o těžbě lithia na Cínovci generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.


Ilustrace: Shutterstock.com

Do dnešního dne však není hotová ani takzvaná studie proveditelnosti, bez níž žádné politické rozhodnutí nemůže padnout. Pravděpodobnost, že by se lithium začalo těžit už v roce 2025, jak původně politici i ČEZ slibovali, je v podstatě nulová.

A úřady nespěchají. Argument pro to mají: zpracovatelský závod na výrobu lithia se oproti původním plánům po protestech obcí přesunuje z Újezdečku do Prunéřova.

„Je to každopádně velká změna pro celý projekt, a tak je potřeba rozsáhlá aktualizace studie proveditelnosti (studie obsahuje jak část těžební, tak část týkající se zpracovatelského závodu). Na tom se teď pracuje, rádi bychom samozřejmě, aby to bylo hotovo co nejrychleji, ale studie proveditelnosti je detailní dokument, který se ‚šije na míru‘ pro konkrétní lokalitu a musí obsahovat všechny nové skutečnosti. Dělá se například i geologický průzkum, který ověřuje jednotlivé možnosti umístění zpracovatelského závodu v Prunéřově. Rozhodnutí, jak s projektem dál, by mělo padnout v příštím roce,“ popisuje nyní za ČEZ harmonogram mluvčí společnosti Roman Gazdík.

Úředníci a zaměstnanci, kteří jsou do projektu zapojeni, mimo záznam přiznávají, že už nespěchají. Politici jim totiž podle zjištění Neovlivní.cz dali najevo, že rozhodnutí nechají na příští vládu.

„Je to dost komplikovaný případ, s ohledem na pád ceny lithia a také na těch zhruba 15 miliard, které by stát spolu s australským partnerem EMH měl do zahájení těžby investovat. A ty v rozpočtu nejsou,“ potvrzuje jeden z koaličních politiků.

Další jsou miliardy pro Diag

Lithium však není jediné, co se do voleb nestihne. Stejně tak je dnes už prakticky jisté, že na novou vládu čeká rozhodnutí ve vleklém příběhu Diag Human. Stát už před lety kvůli vlastním chybám prohrál v arbitráži spor se stejnojmennou firmou a roky oddaluje vyplacení odškodnění. A teď to chce dotáhnout přes volby.

„Jednou se to zaplatit bude muset, to každý ví. Ale necháme to na příští vládě,“ uvedl pod podmínkou anonymity vládní úředník, který má o průběhu kauzy detailní informace.

Jde totiž v lepším případě o jednotky miliard, v tom horším scénáři o více než 15 miliard korun. A úroky stále nabíhají. „Tahle vláda problém zdědila a rozhodně nebude chtít před volbami v rozpočtu hledat miliardy, aby za někoho jiného tahala kaštany z ohně,“ dodal již citovaný úředník.

I tady mají zaměstnanci ministerstva financí pro průtahy volné ruce. „Vzhledem k tomu, že ani řízení u londýnského soudu, ani investiční arbitráž není ukončena, není otázka placení, ani výše částky nyní na stole,“ zní oficiální stanovisko ministerstva.

A dohodu s majitelem Diag Human, podnikatelem Josefem Šťávou, ministři Fialovy vlády odmítli – navzdory tomu, že Šťáva má vlivného přítele po boku, Miroslava Kalouska. Jak jsme v časopise popsali po nástupu současné vlády, Kalousek se brzy po jmenování kabinetu kvůli případu sešel s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou. A u schůzky, jak jsme tehdy zjistili, byl i Josef Šťáva.

Miroslav Kalousek ji pak v rozhovoru s redakcí potvrdil. „Došlo ke schůzce, pan ministr u toho měl své náměstky a pan Šťáva mě požádal, abych ho doprovodil. Nechtěl tam být sám a já trefím do sněmovny. Pánové si vyměnili stanoviska, bylo to korektní, a vláda pak rozhodla, jak rozhodla,“ líčil v rozhovoru s Neovlivní.cz politický matador.

Bývalý úředník: Ano, děje se to

Ve výše zmiňovaných případech jde hlavně o politická rozhodnutí, byť je úředníci podle zjištění Neovlivní.cz vítají s nadšením, protože nevědí, jaké bude zadání nové vlády. Stav, kdy sami úředníci některé projekty brzdí, je přitom před volbami poslední roky běžný.

„Samozřejmě jsou výjimky, ale obecně takový trend je a vlastně je to docela logické: po volbách může být – a většinou i je – všechno (úplně) jinak a je hodně nepravděpodobné, že v čele ministerstva zůstane po volbách stejná osoba jako před volbami,“ potvrzuje pro Neovlivní.cz Ondřej Votruba.

Ví, o čem mluví. Býval generálním ředitelem státní agentury CzechInvest a také náměstkem ministrů na dvou ministerstvech. Státní správu má tedy přečtenou, a jak dodává: „V extrémním případě by se úředníci mohli bát i postihu za to, že intenzivně pracovali na něčem, co budoucí ministryně/ministr vlastně přesně nechce. Proto před volbami motivace, a s tím i akceschopnost, zpravidla klesá. Projevuje se to v různých formách a intenzitě, může jít například o aktivnější hledání důvodů, proč něco nejde, či o pomalejší tempo práce.“

Nejhorší situace je podle jeho zkušeností tak půl roku před volbami. „My máme ale ještě rok do voleb a v této fázi bychom být neměli. Naopak, i vzhledem k poměrně významným změnám ve vládě očekávám spíše poslední ‚startovní výstřel‘ zvýšeného tlaku ze strany členů vlády na úředníky k vypětí. Toto by mohlo polevit cca půl roku před volbami, kdy už se budou politici soustředit na volební kampaň a své úřady již tolik neřešit,“ dodal Votruba.

Digitalizace a úředník se brání

Na neochotu úředníků spolupracovat si ostatně stěžovali i Piráti během zpackané digitalizace stavebního řízení. Vina v projektu jde za bývalým vicepremiérem Ivanem Bartošem, faktem ale zůstává, že mu úředníci jeho misi neusnadňovali.

Veřejně to pojmenoval šéf Digitální informační agentury DIA Martin Mesršmíd, který prohlásil, že rychlejší digitalizaci státní správy brzdí právě nemotivovaní úředníci. Stát je pořád neumí dostatečně zaplatit, aby těm skutečně dobrým stálo za to přejít z privátu. A navíc, jak poznamenal Mesršmíd: „Úřady nemají zájem o propojování. Když vlastní nějaká data, tak mají jen velmi omezený zájem publikovat je i pro ostatní úřady, protože oni sami z toho nic nemají. Navíc v moment, kdy je publikujete, tak se ukáže, že data možná nemáte úplně v pořádku.“

To všechno přitom vláda musela vědět. Posledním veřejným varováním byly jarní digitalizované přijímačky. Miroslav Krejčí coby ředitel Cermatu se svým nezletilým synem a s pár programátory doslova na koleně připravil letošní online přihlašování na střední školy. Suploval tak nefunkční IT státní správy, které právě Piráti ve Fialově vládě slibovali zgruntu vylepšit. Online přihlášky sice měly výpadky a spustily se o několik dní později, nakonec se ale všem podařilo na vybrané tři školy zaregistrovat. Mimochodem Krejčí už ve státní správě také není, v době uzávěrky časopisu odnesl ministrovi školství svou rezignaci.

Pokud tohle všechno o státní správě víte, je pak skoro politická sebevražda finišovat s nějakým projektem rok před volbami, jak se to stalo Bartošovi.

Deagrofertizace se nepovedla

Tím spíš, že současná vládní koalice přebírala státní správu po Andreji Babišovi a věděla, v jakém je stavu. Jedním z klíčových slibů Fialovy vlády totiž byla „deagrofertizace“ státní správy. Termín, který koaliční politici používali pro plán na očistu úřadů od lidí spjatých s Babišem.

Opakovaně jsme ale popsali, že právě tohle se Fialově vládě nepovedlo. A překvapivě to veřejně potvrdil i premiér: Aparát vzdoruje. Petr Fiala to řekl už loni v souvislosti s vládními škrty, které zčásti utajil před státními úředníky. Právě proto, že by to hatili.

„Někdo nám vyčítá, jak to, že to nemáme konkrétně na jednotlivá ministerstva, proč nám to nedali do posledního čísla? Protože kdybychom to chtěli po nich, tak nikdy nesnížíme provozní výdaje státu o pět procent. Nikdy,“ řekl nezvykle otevřeně Fiala na summitu ReVize.

„Jedna věc je mít vizi a dívat se na věci správně. A druhá věc je dovést je do konkrétních výsledků. Je to těžké v byznyse, je to těžké ve vlastní firmě a je to neuvěřitelně těžké ve státním aparátu,“ dodal premiér.

Vláda přitom při svém nástupu slibovala rozsáhlé čistky a propouštění ve státní správě, aby aparát znovu rozeběhla a zbavila lidí spojených s bývalou vládní garniturou. Praxe ale byla složitější. Nejen proto, že nová vláda ctí jiné principy než Andrej Babiš a nehodlala rozpoutat personální čistky. Ruce jí svazoval i služební zákon. Ten umožňuje vyhodit úředníka jen ve vybraných případech; například po odsouzení za úmyslný trestný čin nebo za opakované špatné hodnocení od nadřízeného. A to chvíli trvá. Jedinou rychlou cestou jsou takzvané systemizace. Tedy změna organizační struktury úřadu.

Tu ale po svém nástupu Fialova vláda provést nestihla, bylo jen krátce po jejím jmenování. Takže si ji zrežíroval ještě Andrej Babiš sám.

Následně nabrala zpoždění plánovaná novela služebního zákona, která je jednou z cest, jak například zrušit pozice odborných náměstků. Platit začala až s prvním lednem 2023, tedy o půl roku později, než byly původní plány.

Zdroj náhledové foto: Shutterstock.com

Sdílet článekShare on facebook
Facebook
Share on twitter
Twitter
Share on email
Email