Wagenknecht: Verdikt Zemana k Babišovi? Návrat do feudalismu a absolutismu

Nejvyšší žalobce Pavel Zeman odmítl podat žalobu v kauze střetu zájmů premiéra Andreje Babiše. Současně ale konstatoval, že Babiš má na firmy z holdingu Agrofert rozhodující vliv. A verdikt Středočeského kraje, že premiér není ve střetu zájmů, pak Zeman výslovně označil za nesprávný. “Český stát pod vedením premiéra Babiše odmítl řešit střet zájmů premiéra Babiše. Toto přesně naplňuje definici pojmu převzetí státu,” říká v rozhovoru pro Neovlivní.cz senátor Lukáš Wagenknecht, který spolu s Transparency International podnět k Zemanovi poslal.

Neo: Nejvyšší státní zastupitelství vám zaslalo vyrozumění o tom, proč nejvyšší státní zástupce nepodá žalobu na rozhodnutí Středočeského kraje ohledně střetu zájmů premiéra Babiše v případě ovládání médií, které je politikovi v jeho funkci podle zákona o střetu zájmů zakázané. Co si o dokumentu myslíte?

Má to dvě roviny. První je ta, že právní názor nejvyššího státního zastupitelství je takový, že tým paní Jermanové rozhodl protiprávně a tím pokryl jednání pana premiéra. Jde o zneužívání médií, což je pro mě snad ještě důležitější, než protiprávní čerpání zakázek a dotací. U těch jde o miliardy korun z peněz daňových poplatníků, ale u médií se jedná o porušování svobody médií a demokratické politické soutěže, což jsou základní pilíře demokratického systému.

Druhá se týká veřejného zájmu na soudním přezkumu, který podle nejvyššího státního zástupce neexistuje. To už je úplně bizarní.

Souvislosti

» Nejvyšší žalobce: Premiér dál ovládá Agrofert

» Další audit je hotov. Potvrzuje Babišův střet zájmů

» Dotacemi posilují moc. Dokument o Orbánovi a Babišovi

Neo: Co tím myslíte?

Jde o to, že podle žalobce Pavla Zemana není závažný veřejný zájem na soudní přezkum při zneužívání střetu zájmů u nejvyšší výkonné politické funkce v České republice. Pokud dochází v důsledku zneužívání střetu zájmů k “odbourávání demokracie”, jak před časem uvedla dnes již bývalá předsedkyně kontrolního výboru Evropského parlamentu, tak není veřejný zájem na tom, se za demokracii postavit? Nebo aspoň nechat posoudit nezávislým soudem?

Hlavní argument nejvyššího státního zástupce, že nemůže podat žalobu ve veřejném zájmu, je podle mě nesmyslný. Pokud nejvyšší státní zástupce tvrdí, že nemůže podat žalobu ve veřejném zájmu proti Andreji Babišovi kvůli jeho střetu zájmů, protože je to vysoce postavený extrémně bohatý politik ovládající média, pak takovou žalobu nemůže podat nikdy na nikoho proti žádnému politikovi zneužívající střet zájmů. Chudá babička z Horní Dolní nikdy neporuší zákaz střetu zájmů, protože nebude nikdy členem vlády či poslancem a zároveň osobou ovládající významné noviny, rádia či televizní stanice. Zákon o střetu zájmů v daném případě může porušit pouze vysoce postavený politik (poslanec nebo člen vlády), který je zároveň miliardářem. Nikdo jiný, než miliardáři významné mediální domy neovládají.

Nejvyšší státní zástupce tak v podstatě odmítl aplikovat právo proto, že osoba, proti které by měl právo vymáhat, je bohatá a mocná. To je popření základního smyslu právního státu a návrat do feudalismu a absolutismu.

Neo: Je možný ještě nějaký další opravný prostředek?

Bohužel, pan Zeman byl poslední možnost, jak se proti protiprávnímu postupu úředníků paní Jermanové a pana Babiše bránit soudním přezkumem. Bývalý šéf nejvyššího správního soudu Baxa mi v loňském rozhodnutím nejvyššího správního soudu, který potvrdil pan Rychetský z ústavního soudu, výslovně řekl, že střet zájmů premiéra Babiše je nutné řešit před správními soudy nebo civilními soudy nebo v krajním případě trestně právně. Civilní soudy to řešit odmítají, cestu přes správní soudy pan nejvyšší státní zástupce s definitivní platností “zamázl”, takže zbývá poslední cesta – trestněprávní. A tu má pod palcem opět pan nejvyšší státní zástupce.

Moc bych chtěl věřit, že nepodání správní žaloby byl od pana nejvyššího státního zástupce taktický krok. Že se místo toho rozhodl využít tu poslední cestu k řešení střetu zájmů, která nám podle pana Baxy a Rychetského zbývá, a to je cesta trestní. Před několika lety bylo policejní komando na úřadu vlády kvůli kabelkám a vrchní státní zástupce z Olomouce pořádal bombastické tiskové konference. Dnes pan nejvyšší státní zástupce, resp. jeho úřad napíše, že pan premiér ovládá své firmy ve stejné chvíli, kdy je v politice, což je podle zákona protiprávní. Dopady jsou jednoznačné, jde o miliardové neoprávněné zakázky a dotace, které plynou z peněz daňových poplatníků přes státní rozpočet na účty holdingu.

Neo: O co opíráte svůj názor, že Pavel Zeman nemá pravdu, když tvrdí, že na řešení premiérova střetu zájmu není závažným veřejný zájem?

Vycházím ze závěrů ústavního soudu, který vydal rozsudek k požadavku pana prezidenta na zrušení části zákona o střetu zájmů. Podle ústavního soudu byl postup zákonodárců, kteří stanovili pravidla potřebná pro omezení provozování a vlastnictví sdělovacích prostředků, politiky férový. Zákaz střetu zájmů a vlastnictví médií politiky sleduje veřejný zájem na férovém vedení politické soutěže. Je neoddělitelnou součást politického života demokratického právního státu.  Podle soudu, jak popsal v rozsudku, pokud zákonodárce většinou hlasů (149) dospěl k názoru, že je nezbytné oddělit ovládání médií a výkon veřejných funkcí včetně premiéra, pak tak učinil v legitimním veřejném zájmu. Pokud někdo zákaz střetu zájmů, jež naplňuje legitimní veřejný zájem porušuje, pak je zcela zřejmé, že je tu z druhé strany závažný veřejný zájem na odstranění takového porušování.

A toto vše pan Zeman ve svém stanovisku pominul, resp. ignoroval.

Jednoduše český stát pod vedením premiéra Babiše odmítl řešit střet zájmů premiéra Babiše. Toto přesně naplňuje definici pojmu převzetí státu. V případě porušování zákona současným premiérem není na úrovni správního soudnictví možné nechat nezávislý soud, aby rozhodl. V této oblasti české veřejné orgány nechtějí plnit své základní povinnosti vyplývající z ústavy, jako je chránit peníze daňových poplatníků před zneužíváním a bránit základní pilíře demokracie.

Neo: O čem to vypovídá?

V případě zneužívání politiky pro podnikání, které je podle českého zákona protiprávní, nefunguje u nás právní stát. Není možné se domoci nezávislého soudního přezkumu, na což bychom měli mít z ústavy právo. České orgány si s ústavou a rozsudkem ústavního soudu, lidově řečeno, vytírají podlahu. Zcela ignorují to, že v demokratickém státě slouží úřady občanům, a ne oligarchům.

Krom toho, jestliže zákon výslovně říká, že existenci veřejného zájmu na podání žaloby může posoudit jen nejvyšší státní zástupce, jak je možné, že stanovisko o tom, že existence závažného veřejného zájmu nebyla shledána, mi posílá řadový státní zástupce? To se pan nejvyšší státní zástupce za své stanovisko tak stydí, že ho nechává podepsat svým podřízeným? Celý postup mi přijde, jak Čapí hnízdo “přes kopírák”. Nejdříve státní zástupci uvedou, že k porušení zákona došlo, aby na konci udělali piruetu, že ovšem není zájem takové porušení řešit.

Nedokážu posoudit, jestli je to zanedbání jeho práce, nebo úmysl. Pokud si pan nejvyšší státní zástupce za svým právním názorem, že premiér je ve střetu zájmů stojí, tak tu máme systémovou korupci a páchání trestné činnosti všech, kteří se na zakázkách a dotacích premiéra a jeho firem podílejí. Ale příslušné orgány doposud nezakročily, i když si toho jsou vědomy. I toto by podle mě mělo být kvalifikováno jako zjevné zanedbání povinností nebo zneužití pravomoci.

Zdroj náhledové foto: Agrofert.cz