“Na výsledku může záviset víc než jen cena ropy.” Bývalý šéf špionáže Petr Mlejnek o hrozbě Teheránu, který chce uzavřít klíčovou energetickou tepnu. Po amerických útocích a vyslání íránských raket na americkou jednotku v Kataru nicméně Donald Trump mluví o příměří.
Hrozba íránského uzavření Hormuzského průlivu, jedné z klíčových světových energetických tepen, by mohla mít dalekosáhlé důsledky nejen pro globální trhy, ale i pro schopnost Ruska pokračovat ve své válce proti Ukrajině. Íránský parlament sice 22. června odhlasoval návrh na uzavření strategické úžiny, konečné rozhodnutí však leží v rukou Nejvyšší rady národní bezpečnosti a samotného ajatolláha Alího Chameneího.
Hormuzský průlivem denně proplouvá zhruba 20 % veškeré světové ropy. Jakékoli narušení jeho provozu proto okamžitě rezonuje na trzích. Od 12. června, tedy dne před zahájením izraelských útoků na Írán, stoupla cena ropy Brent o více než 11 % na 77,27 USD za barel. Analytici varují, že v případě úplného uzavření průlivu může cena vystřelit až k 130 dolarům.
Takový vývoj by však měl nečekaného vítěze: Rusko.
Rusko zoufale potřebuje růst cen ropy
Ruská ekonomika, těžce zatížená náklady na válku na Ukrajině, čelí poklesu příjmů z ropy a plynu. Ty v květnu 2025 meziročně klesly o 34 %, a to i přes obcházení sankcí a reorientaci exportu směrem k Asii. Za celý rok 2024 tvořily tyto příjmy 30 % (120 mld USD) federálního rozpočtu, přesto ruské ministerstvo financí v květnu oznámilo prudké navýšení plánovaného rozpočtového deficitu pro rok 2025 z 0,5 % na 1,7 % HDP.